Česká esa z draftu zažila rozdílné příběhy

V posledních šestnácti draftech NHL nepadlo ani jednou české jméno mezi hráči z top 5. Nejblíž k tomu měli Milan Michálek a Pavel Zacha vybraní v letech 2003 a 2015 ze šestého místa. My se ale zaměříme na hokejisty, kteří na burzách mladých talentů pronikli mezi absolutní elitu. Jak tito hráči naplnili očekávání? Zažili hvězdnou kariéru, nebo zklamali?

1990 - 2. Petr Nedvěd (Vancouver Canucks), 5. Jaromír Jágr (Pittsburgh Penguins)
Z dnešního pohledu se to jeví jako čistý nerozum. Asi jako když si při draftu NBA v roce 1984 Portland Trail Blazers místo fenomenálního Michaela Jordana zvolili ze druhé pozice Sama Bowieho... Pardon, koho?
Druhý nejproduktivnější hokejista NHL všech dob Jaromír Jágr byl vybrán dokonce až z pátého místa. Před ním šli na pódium nejen Kanaďané Owen Nolan, Keith Primeau a Mike Ricci, ale jako číslo 2 také Petr Nedvěd, který opustil Československo ještě před pádem komunismu v lednu 1989.
"Když je vám sedmnáct, tak nějakou politiku neřešíte. Tady se taky pořád psalo, jak v Americe na ulicích řádí gangy a není tam bezpečno. Jistě, život tam není růžový, ale my věděli, že to byla hlavně komunistická propaganda," tvrdil později Nedvěd.
V roce 1989 bylo draftováno devět Čechů a Slováků, o rok později už 22, stavidla se otevřela. Nejlepší informace nakonec měli v Pittsburghu, když vybrali černovlasého chasníka z kladenského kraje Jágra.
Draft se před 27 lety konal ve Vancouveru a místní Canucks viděli svou budoucí hvězdu v Nedvědovi. Když Pat Quinn oznámil jeho jméno, připravili nadšení diváci v BC Place českému teenagerovi ovace ve stoje. Úvodní sezony ale pro něj byly složité.

"První rok jsem na to neměl vůbec. Jenomže jsem byl draftovaný jako druhý a pro Vancouver to byla dobrá vizitka, že nejsem někde v juniorské lize, ale hned hraju NHL," tvrdil Nedvěd, který ale v dresu Canucks vydržel jen tři sezony.
V ročníku 1995-95 se sešli s Jágrem v Pittsburghu a Nedvěd si vytvořil kariérní maxima 45 góly a 99 body.
"S Jardou jsme dělali mraky bodů a ještě si zahráli o Stanley Cup," vzpomínal Nedvěd na konferenční finále s Florida Panthers v roce 1996, které ale Penguins ztratili v sedmi zápasech.
Nejlépe se však český playboy cítil v New Yorku, kde hrál skoro šest sezon a k srdci mu přirostli jak Rangers, tak tep amerického velkoměsta.

"To bylo fakt hezké období, kdy jsme s Radkem Dvořákem a Honzou Hlaváčem stříleli góly jak na běžícím páse. Akorát, že se nám vyhýbalo play off. New York je ale pro mě nejlepší město na světě. Ten frčí nonstop," vykládal Nedvěd.
On sám se mezi absolutní superstar na rozdíl od Jágra nikdy nedostal, ale 310 gólů a 717 bodů v 982 zápasech si říká o respekt.
1992 - 1. Roman Hamrlík (Tampa Bay Lightning)
Vůbec první česká jednička draftu se na vrcholu ocitla díky důvěře Phila Esposita, prvního generálního manažera Tampa Bay Lightning, kteří v roce 1992 zažívali premiéru v NHL.
Na Floridě se sešli hráči jako Brian Bradley, Rob Zamuner, nebo Chris Kontos, ale na pořádné výsledky si fanoušci, kteří v hokejových pravidlech dost tápali, museli ještě počkat.
Hamrlík se postupně vyprofiloval v hráče, který je nasazován na elitní útoky soupeřů. "Prostě musím hlídat ty Sediny," řekl. Zároveň ale dokázal efektivně podpořit přesilovky vlastního týmu.

Nikdy nepatřil mezi kandidáty na Norris Trophy, ale jeho kariéra měla konstantní ráz, v základní části odehrál 1395 zápasů, což je druhý nejvyšší počet ze všech českých hráčů v NHL. Víc toho zvládl pouze Jágr.
1994 - 3. Radek Bonk (Ottawa Senators)
Když mu bylo 17 let, stal se senzací IHL, kde působil v klubu Las Vegas Thunder. Díky 42 gólům a 45 asistencím v 76 zápasech byl pro skauty k nepřehlédnutí. Bonk se navíc nebál fyzické hry, což ho předurčovalo ke slušné kariéře v NHL.
Na draftu byl vybrán jako nejlepší útočník, před ním zazněla pouze jména obránců Eda Jovanovskiho a Olega Tverdovskyho. První sezona v NHL 1994-95 ale byla zklamáním, Bonk zaznamenal jen tři góly a 11 bodů ve 42 zápasech za Senators.
Než se vypracoval na jednoho z nejkomplexnějších útočníků v lize, zabralo to pět let. V Ottawě nakonec odehrál deset sezon a pod koučem Jacquesem Martinem byl prvním centrem Senators. Čtyřikrát po sobě nastřílel Bonk víc než 20 gólů za sezonu.
Při draftu 2004 byl vyměněn přes Los Angeles Kings do Montreal Canadiens, ale tady už nebyly jeho výkony tak výrazné. NHL opustil po 14 sezonách a 969 odehraných zápasech, během nichž nastřílel 194 gólů a nasbíral 497 bodů.
1999 - 1. Patrik Štefan (Atlanta Thrashers), 4. Pavel Brendl (New York Rangers)
Pod vlivem triumfu na olympiádě v Naganu probíhal draft, který podruhé v historii NHL vystřelil dva Čechy do top 5. Druhá česká jednička Patrik Štefan a čtyřka Pavel Brendl ale měli k Jágrovi s Nedvědem na míle daleko.
"Pánové, to je neskutečný talent," vykládal o svém klientovi agent Jaromír Henyš. Jenže Štefan se mezi elitu NHL probít nedokázal. U Thrashers, kde strávil šest sezon, bylo jeho nejlepším výsledkem 40 bodů z ročníku 2003-04.
Štefana trápila zranění, kvůli nimž předčasně ve 27 letech ukončil kariéru. V NHL odehrál 455 zápasů a je smutné, že nejvíc se na něj bude vzpomínat v souvislosti s absurdní minelou, kdy v dresu Dallas Stars v lednu 2007 netrefil při power play prázdnou branku a z protiútoku vyrovnal Aleš Hemský z Edmonton Oilers.

Na Brendlovu zámořskou kariéru se ovšem nebude vzpomínat vůbec. Mimořádně nadaný střelec ztroskotal v NHL i kvůli komplikovanosti své povahy. Jako junior v Calgary Hitmen oslňoval statistikami, ale v NHL se dobral jen k 78 zápasům za Philadelphia Flyers, Carolina Hurricanes a Phoenix Coyotes, v nichž dal do kupy 22 bodů. Své střelecké schopnosti si pak připomněl ve Švédsku a Rusku, ale nikde nevydržel moc dlouho.
Na draftu, který probíhal v Bostonu, byli tehdy na druhé a třetí pozici dvojčata Henrik a Daniel Sedinovi.
2000 - 4. Rostislav Klesla (Columbus Blue Jackets)
Rodák z Nového Jičína se stal první volbou na draftu v historii Columbusu, kde nakonec vydržel deset let. Pod vedením kouče Kena Hitchcocka a vedle veterána Adama Footea dostal dobrou školu. V NHL nakonec zvládl 659 utkání.

Klesla dokázal hrát do těla a občas překvapil i tvrdou střelou. Po odchodu z Ohia hrál v Arizoně za Coyotes. Po zranění v roce 2013 ho ale klub umístil na waiver list. V březnu 2014 byl vytrejdován přes Washington Capitals do Buffalo Sabres, ale za ně nikdy nenastoupil a rozhodl se ve 32 letech ukončit zámořskou kariéru a pokračovat v české extralize, kde nastupoval za Třinec.