Kočovní hráči se z trejdů nehroutí

Pro některé hráče jsou dny vedoucí k NHL Trade Deadline pořádně nervózní. Vždyť každé zazvonění telefonu s sebou přináší možnost výměny.
Třeba takový Lee Stempniak má o čem vyprávět.
Útočník Carolina Hurricanes byl v NHL vytrejdován už šestkrát včetně tří případů posledních uzávěrek přestupů. Takže když mu třeba generální manažer New Jersey Devils Ray Shero v den ´deadline´ zavolal, že míří do Boston Bruins, byl na to připraven.

"Věděl jsem, že se to může stát, když přijde pro New Jersey dobrá nabídka," řekl Stempniak. "Měl jsem navíc nějakou debatu s mým agentem, který s Rayem hovořil, a tušil, že se něco bude dít."
Za 12 let v NHL si Stempniak, jemuž bylo 34 let, zvykl akceptovat to, že výměny k této práci patří. On a centr Bruins Dominic Moore (36) už hráli shodně v 10 klubech, což je nejvíce z aktivních hráčů.
Mike Sillinger, který naposledy v sezoně 2008-09 nastupoval za New York Islanders, drží rekord NHL v počtu týmů, za které hrál. Je jich 12. Devětkrát byl vyměněn a z toho osmkrát v rozběhnuté sezoně.
"Vždycky jsem byl hráč, který vyhovoval potřebám jiných týmů, když šlo o rozpočet," řekl Sillinger, který nyní dělá skauta pro Reginu ve Western Hockey League. "Býval jsem přizpůsobivý a uměl zaplnit místo, které bylo potřeba. Když šel někdo do play off a potřeboval doplnit, vybral si mě."
Moore byl vyměněn sedmkrát, z toho jednou coby volný hráč z waiver listiny. Jeho druhé působení v New York Rangers od sezony 2013-14 do 2015-16 bylo jediným kompletním dvouletým v jednom městě.
"Nemyslím si, že je nutné říkat, zda jsou tyto zkušenosti vyloženě pozitivní nebo negativní," prohlásil Moore. "Sám jsem měl spoustu těch pozitivních, mám plno dobrých vzpomínek. Hrál jsem třeba v mnoha různých městech a odlišných klubech se specifickými tradicemi. Na té cestě jsem potkal spoustu skvělých lidí."

Stempniak, jenž s Hurricanes 1. července jako nechráněný volný hráč podepsal dvouletou smlouvu, nikde nehrál dvakrát. Jeho nejdelší působení se vztahuje k St. Louis Blues, jež si ho na draftu v roce 2003 vybralo jako číslo 148.
V roce 2008 odehrál 14 zápasů ze čtvrté sezony v St. Louis předtím, než byl vyměněn do Toronto Maple Leafs. Od té doby nabrala jeho kariéra zajímavé turbulence.
Jen v posledních čtyřech letech hrál za sedm týmů.
Na některé trejdy by nejraději zapomněl. Třeba na ten z Calgary Flames do Pittsburgh Penguins v den uzávěrky přestupů v roce 2014. To bylo pět dnů poté, co jeho žena Lindsay porodila o šest týdnů dříve oproti plánovanému termínu dvojčata Reese a Lucy.
Stejně jako Moore, si ale ani Stempniak nestěžuje a dobře ví, že život v NHL má své výhody, byť manažeři na podobné rodinné události absolutně nehledí.
"Než jsem začal hrát NHL, letěl jsem v životě asi tak čtyřikrát. No a vidíte, teď můžu říct, že jsem žil po celé Severní Americe," usmál se útočník Caroliny. "V Calgary jsme měli z domu výhled na hory, pak jsme byli v arizonském Scottsdale, v New York City a domov jsme měli mezi sezonami i v Bostonu. Taky jsem si zahrál v lajně se Sidneym Crosbym. Zažil jsem toho hodně a mám díky tomu přátele na mnoha různých místech."
Když tak často měnil působiště, bylo jasné, že na nových adresách vždy spoustu lidí znal už předem. To mu usnadňovalo aklimatizaci.
"Vždycky bylo někde pár známých lidí. Tedy než jsem přišel do Toronta," řekl Stempniak. "Tam jsem znal jen Jamala Mayerse. No a to samé až teď. V Hurricanes jsem se v minulosti potkal jen s Jay McClementem, hráli jsme spolu v St. Louis. To je zajímavé…"
Moore zažil ještě pikantnější příběh. Když podepsal na konci srpna s Bruins, přijel na kemp a zjistil, že s nikým z nových spoluhráčů dříve v jednom týmu nepůsobil.

"Boston byl pravděpodobně jediným týmem v lize, kde jsem nikoho neznal," všiml si Moore. "Jen Matt Beleskey přijel kdysi na můj charitativní projekt do Toronta. Je to zvláštní. Když se podívám na soupisky jiných mužstev, na každé jsou alespoň jeden dva hráči, s nimiž jsem dříve hrál."
Není vlastně ani překvapením, že se cesty Moorea a Stempniaka už několikrát protnuly. Poprvé proti sobě nastoupili v Ivy League za Harvard, respektive Dartmouth. Později už hráli i v jednom dresu - konkrétně v Maple Leafs a Rangers.
Ani jednou to ovšem nevydrželo celou sezonu, protože byl jeden z nich… ano vyměněn.
"Tak to v lize chodí, zejména hráči s kratšími kontrakty jsou těmi, kdo často mění města," vypozoroval Moore.
Sillinger a Stempniak byli spoluhráči během nováčkovské sezony 2005-06 mladšího z nich v Blues. V té době šlo o 10. Sillingerův tým a i z něho byl ještě před koncem ročníku vyměněn do Nashville Predators.
"To je prostě byznys," řekl klidně Sillinger. "Jde o jednu z věcí, které jsem se naučil už na startu kariéry, a to že hokej není jen skvělá hra, ale zároveň práce, kterou musím dělat, abych zabezpečil rodinu. Kamkoliv jsem přišel, vždy tam bylo 20 kluků, kteří mě přivítali a vzali za svého."
Přestože sám tvrdí, že by mu bylo jedno, kdyby někdo překonal jeho rekord v počtu 12 klubů, podotkl: "Jsem na to pyšný!"
"Můžu přece říkat, že jsem hrál ve 12 klubech a dokázal tohle a tamto. Když se ohlédnete zpátky a budete mluvit s mými bývalými spoluhráči, rád bych si myslel, že o mně řeknou, že jsem charakterní a férový člověk, týmový hráč, který dokáže upřednostnit kolektiv před osobními záležitostmi. A to byl možná důvod mé dlouhověkosti."
Stempniak řekl, že může přijít chvíle, kdy překoná Sillingerův rekord, ale letos se k němu asi nepřiblíží. Na rozdíl od předchozích třech sezon mu totiž v létě nevyprší kontrakt, takže si nemyslí, že by byl do úterní uzávěrky přestupů (21:00 středoevropského času) vyměněn. Připraven však musí být na všechno.
Stejně tak v den NHL Expansion Draft v červnu, kdy by mohlo vedení Vegas Golden Knights zatoužit po prověřeném veteránovi jako lídrovi kabiny.
"Rád bych, aby Carolina byla posledním týmem, v němž budu hrát. Vážně jsem rád jeho součástí. Je tu mladé mužstvo, jež se bude zlepšovat. Myslím, že k tomu mohu přispět mnoha způsoby a vážně doufám, že jde o mou poslední zastávku. Pokud to tak ovšem nebude, určitě se neurazím."
"Myslím si, že co má stát se, stane se," dodal s úsměvem…