Gól! A pro českého útočníka zakulacení báječné bilance: za úvodních 10 zápasů má na kontě rovných 10 asistencí.
Spoustu dalších věcí ale samotná čísla popsat nedokážou.
"Jake dneska taky vypadal, že mu je najednou dvacet," zaculil se kouč Brad Larsen.
V Ohiu vládne optimismus. Blue Jackets dokázali proti Coloradu otočit vývoj, slaví výhru 4:2 a s bilancí 7-3-0 vyrovnali dosud nejlepší vstup do sezony v dějinách klubu z ročníku 2017-18. Domácí bilance 5-1-0 pak znamená nový rekord.
A to vše v situaci, kdy musel na seznam dlouhodobě zraněných finský kanonýr a Voráčkův kumpán z útoku Patrik Laine. Larsen tak potřeboval promíchat sestavu a k ryšavému veteránovi poslal nové parťáky: dvacetiletého Jegora Činachova a osmnáctiletého Colea Sillingera.
Klaplo to. Dohromady vyprodukovali gól a tři asistence. A zápisů mohlo být klidně víc.
"Jake byl v pohodě, hodně pomáhal celou lajnu řídit," říkal Larsen. "A hlavně byli v průběhu utkání pořád lepší a lepší. Cítili se dobře, to poznáte i na střídačce, třeba podle toho, jak se spolu bavili. Jake jim mnohokrát něco povídal, sedli si. Vytvářeli si hodně šancí, opravdu dobrá premiéra."
A potvrzení toho, že se Voráček napil z fontány mládí. V dresu Philadelphia Flyers už to na sklonku jeho působení nebylo ono, v Columbusu ale ožívá. Herně, mentálně. Ostatní si ho nemohou vynachválit.
"Jake je úžasný veterán a spoluhráč," líčil Sillinger. "Před zápasem nám říkal nějaké věci, ale spíš šlo o malé tipy, bylo to uvolněné, nic na sílu. Pomohl nám a fungovalo to - ostatně je v NHL už hodně dlouho, takže ví, jak to chodí. Je to vynikající hráč a skvělý chlap. Jsem moc rád, že s ním můžu hrát."
To koresponduje se slovy samotného Voráčka. Ten ještě před utkáním líčil: "Někdy je na škodu, když toho mlaďasům vykládáte až moc. Něco málo si řekneme, ale nechci je zahltit mudrováním. Oba kluci jsou na svůj věk dost daleko, takže si myslím, že to bez problémů zvládnou."
S Columbusem se moc nepočítalo, ovšem Voráček měl jasno od chvíle, co se upekl jeho trejd z Flyers. Tým v přerodu, který bude jen testovat junáky a kupit porážky? Ani omylem. Podle Voráčka se jedná o mančaft na play off.
"Já vždycky vidím věci pozitivně," uvedl před sezonou. "Každý mluví o přestavbě, ale proč by (generální manažer) Jarmo (Kekäläinen) v takovém případě přivedl dvaatřicetiletého hráče se smlouvou na 8,25 milionu dolarů na rok? Cítím, že ode mě chce, abych kluky v příštích letech vedl."
I s vysokou smlouvou se Voráček zatím bohatě vyplácí. Blue Jackets samozřejmě netáhne jen on, vynikající je dosud gólman Elvis Merzlikins, v útoku s bilancí 5+8 řádí Oliver Bjorkstrand, Boone Jenner posbíral už šest tref.
"A hlavně hrajeme jako tým," říká Sillinger. "Colorado je adept na Stanley Cup a my už je dvakrát porazili - na tom se dá stavět. Víme, jak chceme vítězit. Držíme se struktury a jsme rychlí, vydržíme kmitat po celých šedesát minut, neustále forčekujeme, dokážeme soupeře zatlačit. A věříme si. To je velká věc."
Voráček v tom hraje podstatnou roli. Před startem ročníku jako vždy upřímně líčil, že v 19 letech - tedy přibližně ve věku Činachova se Sillingerem - ho zajímaly hlavně dobré večeře a hraní Call of Duty. Dospěl. Přijal zodpovědnost.
A herně ze slávy neustupuje. "Jakmile má puk na hokejce, umí vás najít tak, abyste byli zrovna volní. Taková kreativita nám dodává obrovské možnosti," velebí ho hvězdný bek Zach Werenski.
Funguje to. I s novými spoluhráči, i proti Coloradu. "Sice jsme prohrávali, ale ve třetí třetině jsme šli na led s jasným cílem, že to otočíme. To je u tak mladého mužstva vždycky dobré znamení," říká kouč Larsen.
Voráček se na soupisce sice vymyká datem narození, nikoli však přístupem. Kulatý počet přihrávek je toho nejlepším důkazem.
