Skip to main content

Hraju nejlepší hokej v životě, tvrdí Voráček

10 otázek: Jakub Voráček o životní formě, o sezoně ve Philadelphii i o tom, jak se usadil v domě na předměstí

Napsal Michael Langr / NHL.com


Čechů v NHL ubývá, ale stále jich je dost na to, aby tvořili významnou součást nejslavnější hokejové ligy světa. NHL.com/cs vám každé pondělí přináší rozhovor s jedním z nich. Tentokrát jsme vyzpovídali jednoho z těch nejlepších, útočníka Jakuba Voráčka z Philadelphia Flyers.

Tomuhle chlapíkovi se všechno daří. V listopadu se Jakubu Voráčkovi narodil syn, koupil dům, v kapse má osmiletou lukrativní smlouvu, ze 64 duelů této sezony má na kontě 52 bodů, rozhoduje nájezdy, táhne ofenzivu Flyers...

"Cítím, že hraju nejlepší hokej v životě," říká český útočník v rozhovoru pro NHL.com/cs.

V probíhajícím ročníku ho trápí jediná věc: Philadelphia se nachází po hranicí postupu do play off. Ale není daleko, před pondělními zápasy byla tři body za držiteli druhé divoké karty ve Východní konferenci New York Islanders. A české křídlo věří, že se podaří podobně jako před rokem urvat postup 'last minute'.

Přečtěte si 10 otázek (a jednu krátkou bonusovou) pro Jakuba Voráčka a jeho odpovědi.

Před dvěma lety jste byl pátý nejproduktivnější hráč NHL, v průměru jste dělal téměř bod na zápas. Opravdu se teď cítíte ještě lépe než tehdy?

"Řekl bych, že jo. Všechno se nedá změřit jen statistikami. Ono to možná není vidět, když někdy lidi sledují jen tabulky gólů a asistencí a vyžívají se v tom, že máte takovou a takovou smlouvu a třeba tři zápasy jste přitom neudělali bod. Ale to ještě nereflektuje to, jak člověk hraje a co všechno se na ledě děje. Někdy můžete mít skvělý zápas, trefíte tyčku nebo to tam nespadne, a je to bez bodu. A jindy tam napadá všechno a vy přitom máte třeba jedinou šanci za zápas. Takže to není jen o číslech. Ale na ledě se cítím opravdu skvěle."

Z čeho to pramení?

"V minulých sezonách jsem měl vždycky období, kdy to nebylo ono. Přestaly mi jet nohy, ztratil jsem šťávu, někdy mi bylo, jako bych trefil zeď a nešlo to dál. Ale v téhle sezoně jsem ani jednou necítil, že by mi nějak ubývaly síly, že by mi to nešlo. A hlavně mi pořád jedou nohy, to je pro mojí hru ohromně důležité. Možná nejvíc ze všeho."

Čím to je? Trénoval jste v létě jinak, víc než jindy?

"To ne. Já se už několik posledních let připravuju úplně stejně, tam bych příčinu nehledal. Ale povedl se začátek sezony, třeba na rozdíl od loňska, kdy to byla katastrofa. Tam jsem se cítil na podzim hrozně a dlouho trvalo, než jsem se do toho dostal. A když se to povedlo a zase jsem hrál svou hru, tak jsem si zlomil nohu a začínal jsem odznova. Ale letos jsem přišel rozehraný ze Světového poháru, už od té doby se cítím dobře. Ten turnaj mi hodně pomohl. Navíc drží zdraví, musím zaklepat. Jsem pořád při síle, nohy mi jdou. Hraje se mi opravdu výborně."

Na druhou stranu zažíváte s týmem sezonu, ve které přišla série deseti výher, ale pak také spousta porážek. A výsledkem je pozice pod čarou postupu do play off...

"Je to takový rok na houpačce. Měli jsme tam super období, deset výher za sebou, pak zase forma odešla. Ale teď hrajeme dobře. Jediný problém je, že jsme vůbec nedávali góly. Měli jsme zápasy, kdy tam bylo 40 střel na branku a stejně jsme prohráli, protože jsme z toho dali třeba jeden gól. Ve čtvrtek s Floridou jsme měli skoro 50 střel a dáme jeden gól ze hry za 65 minut. Dobře jsme hráli i ten zápas pod širým nebem v Pittsburghu i další utkání, posledních deset zápasů se to herně zvedlo. Věřím, že je jen otázkou času, kdy nám to tam začne padat. Naštěstí jsme vyhráli dva důležité zápasy (s Colorado Avalanche a Florida Panthers) a jsme ve hře, pořád je tam dost bodů a máme to ve svých rukách."

Loni jste na tom byli ještě hůř a nakonec jste se zvedli a dotáhli to až do play off. Dá se to použít jako poučení? Už víte, jak na to?

"Letos je tým trochu jiný, obměněný. Ale můžeme si z toho určitě něco vzít. Zápasy to budou zase těsné, takhle se hraje vždycky od Vánoc nebo od Nového roku, takový těsnější odpovědný hokej, nikdo nechce udělat chybu. Když se podívám na tabulku, je to tam hondě nadupané: Islanders, Toronto, Florida, Tampa Bay půjde nahoru, protože ta má výborný tým. Myslím, že i letos se zase rozhodne až v posledním kole."

Video: Voráček prostřelil v nájezdech Reimera mezi betony

Čím to je, že mužstvo vyhraje deset zápasů za sebou, pak jeden prohraje a najedou se všechno bortí?

"Psychika. Když máte dobrou sérii, všechno si to sedne, lepí vám puky, odrážejí se k vám. Ale jakmile jednou dvakrát prohrajete, najednou už se nehraje s takovou lehkostí. Přihrávky skáčou, tvrdnou ruce. Tohle právě odlišuje ty skvělé týmy od těch ostatních. Mančafty jako Washington, Pittsburgh, Columbus, Chicago měly taky sérii výher, ale když potom skončila, prohrály třeba jednou dvakrát a rychle se zase vrátily. V tom je vidět kvalita týmu, že ho nerozloží jedna dvě porážky a dokáže se zase rychle naladit zpátky."

Nedávno proběhla uzávěrka přestupů, před níž k vám z Tampa Bay Lightning přišel finský útočník Valtteri Filppula a hned se postavil doprostřed vašeho útoku. Jak jste s novým centrem spokojený?

"Maximálně. Je ohromně silný na puku, pro mezihru nám hodně pomůže. Je vidět, že si věří a že má něco odehráno. Je zkušený, má za sebou přes 10 let v NHL a s Detroitem vyhrál Stanley Cup, s Tampou byl ve finále, takže dobře ví, jak hrát důležité zápasy. Hned v prvním utkání u nás (proti Florida Panthers) dal navíc gól, to mu určitě pomohlo. Myslím, že to bylo velmi dobré doplnění."

Video: Voráčkova branka v přesilovce

Další zprávou před uzávěrkou přestupů bylo prodloužení kontraktu Michala Neuvirtha. To vám určitě udělalo radost, je to tak?

"Jasně. Jsem za něj moc rád hlavně proto, že je to super kluk. Výborný gólman, to už ukázal hodněkrát. Nedostal nic zadarmo, ale prokázal, že může být hodně platný. Ale hlavně je to bezvadný člověk."

V médiích nedávno proběhla zpráva o vašem charitativním počinu, kdy jste vykoupil skoro 400 čepic pro dětské nemocnice za ty, které naházeli fanoušci na led při zápase s Colorado Avalanche v domnění hattricku Wayna Simmondse, ale gól byl připsán vám...

"Jasně, to mě napadlo, abych to nějakým způsobem lidem vrátil. Bylo to kuriózní, všichni slavili Waynea, ale ten gól nakonec připsali mně. Já jsem z legrace jásal, diváci bučeli. Abych jim to vynahradil, tak jsem se rozhodl koupit ty čepice pro děti. Charita je pro mě důležitá věc a nejen proto, že mám v Česku Nadaci na pomoc pacientům s roztroušenou sklerózou. Rád se účastním akcí i tady ve Philadelphii, když to jde, snažíme se dostat děti na hokej a podobně. Je to málo, co můžeme udělat, ale aspoň se snažíme jim ty těžké chvíle ulehčit a přivést je na jiné myšlenky. Dělám to rád a myslím, že je to trochu i naše povinnost."

V listopadu se vám narodil syn. Jak se vám od té doby změnil život?

"Změnilo se úplně všechno. Člověk přijde domů a pokaždé si uvědomí, že mít zdravé děcko je ta nejdůležitější věc na světě. Byl jsem u porodu, parádní zážitek. Kluk je teď ve věku, kdy jenom spí a jí, ale vždycky když si ho vezmu do náruče, tak přijdu na jiné myšlenky. Koupil jsem barák na předměstí, kousek od naší tréninkové haly v New Jersey. Takže rodinný život se vším všudy."

Dřív jste bydlel v centru Philadelphie. Nechybí vám město?

"Chybí mi akorát zajít si s klukama na pivo."

Ctete více