Skip to main content

Dva veteráni: Bylo to krásné, bylo toho dost?

Matt Cullen z Penguins a Mike Fisher z Predators finálovou sérií dost možná uzavřeli dlouhé kariér

Napsal NHL.com/cs / NHL.com

Mají toho tolik společného. Oba centři, oba veteráni těšící se mimořádné úctě spoluhráčů, oba dokonce v posledním finále letošního Stanley Cupu strávili na ledě okolo dvaceti minut - a oba velmi silně zvažují, zda to pro ně nebyl poslední zápas kariéry.

Jenže teď přichází zásadní rozdíl. Matt Cullen z Pittsburgh Penguins pozvedl nad hlavu hokejový grál, zatímco kapitán Nashville Predators Mike Fisher musel být ve chvílích obřího smutku tím nejsilnějším; tím, kdo bude utěšovat spoluhráče a opakovat jim, jak moc na sebe za tohle tažení mohou být hrdí.

Mezi řadu velkých příběhů letošního finále patří i oni dva. Cullenovi bude v listopadu 41 let, Fisher slavil 5. června - tedy v průběhu přetlačované s Penguins - 37. narozeniny. V tomto věku již NHL hraje málokdo. Zvlášť za současné éry, v níž se ze všech stran ozývá: Mládí vpřed!

Vydrží v ní tito dva borci? Pokud by klíčovou roli hrál respekt v kabině, místo by se dozajista našlo.

"Cully má respektu neskutečně moc," popisoval kouč šampionů Mike Sullivan. "Všichni včetně nás trenérů si ohromně váží všeho, čeho dosáhl. Je to bezvadný parťák a výborný hokejista. Nic nebere za samozřejmost, neustále na sobě pracuje."

Cullen má za sebou v součtu základní části a play off 1489 zápasů NHL. Když Penguins po vítězném šestém finále dychtivě vyhlíželi Stanley Cup, obklopila jej rodina - choť Bridget a synové Brooks, Wyatt a Joey. Může existovat lepší loučení?

"Vypadá to jako hodně hezké sbohem," uznal i sám útočník. "Rok od roku je to těžší. Ale v této sezoně jsme věděli, že máme opravdu reálnou šanci zase vyhrát. Není jednoduché odehrát s tímto vědomím všechny zápasy, než vůbec začnou boje o Stanley Cup. Ale vyšlo to. Pocity jsou úžasné."

 

Cullen odchod do hokejové penze oficiálně nevyhlásil, ale většina indicií tomu nasvědčuje. Byť stále bruslařsky stačí, Penguins potřebují tým přestavovat za pochodu. Starší v celé lize jsou pouze Shane Doan a Jaromír Jágr. A navíc: odejít na vrcholu, to je pro každého ideální scénář. Cullen vyhrál Stanley Cup už s Carolina Hurricanes v roce 2006 a nyní přidal další dva s Pittsburghem.

"Emoce jsou strašně silné," řekl. "Víte, tohle byl vždycky můj sen. A život po hokeji, to je něco úplně nového, neznámého."

Rozhodnutí mu může usnadnit to, že o něm kouč Sullivan hovořil jako o potenciálním novém členovi trenérského štábu Penguins. Zůstat u milovaného sportu jako šampion, to je hotový happy end.

Tím spíš mnohé překvapí, že pro Mikea Fishera jsou ještě důležitější jiné věci. Letos sehrál své druhé finále Stanley Cupu, zase bez oslav. Ale on vidí svůj sport v širších souvislostech.

"Každý chce vítězit a věřte mi, že málokdo touží po triumfech tak moc jako já," řekl NHL.com, ale rychle dodal: "Na druhou stranu pořád platí, že hokej je hlavně hra. A tuhle hru miluji. Hrát hokej a být se spoluhráči, užívat si srandy v kabině, vidět, jak se díky hokeji spojí celé město… To je pro mě víc než Stanley Cup."

I on cítí, že čas je neporazitelným sokem. Hluboce věřící muž proto hodlá nahlédnout do svého nitra a udělat správné rozhodnutí. I za cenu toho, že by mu to trvalo déle než do 1. července, kdy se má stát nechráněným volným hráčem.

"Nejdůležitější ze všeho teď pro mě bude modlitba. Abych zjistil, co Bůh chce - a podle toho věci vyřešil," uvedl Fisher.

'Hlas kabiny' by mu rozhodně odpověděl, ať setrvá. "I když je z nás nejstarší, pracuje ze všech nejtvrději. Je to člověk, od kterého se můžete jen učit," velebí svého kapitána útočník Predators Filip Forsberg.

"Snad ho v šatně zase najdeme," dodal obránce P. K. Subban.

Jisté je, že Fisher chce zůstat v Nashvillu - město si zamiloval, což platí i o jeho ženě, slavné zpěvačce country Carrie Underwoodové; spolu mají dvouletého syna. "Tohle je náš domov. Tady máme rodinu, přátele. Je to výjimečné místo. Tady chceme vychovávat naše děti," uvedl Fisher.

Hokej je toho krásnou součástí. Zda bude i nadále, to se Fisher teprve musí rozhodnout.

Dva veteráni, kteří rozhodně ve finále nebyli do počtu, tedy tak trochu společně vyhlížejí konec. Pokud nastane u obou, bude potlesk na rozloučenou tak silný, jak to jen vděční spoluhráči a fanoušci dokáží

Ctete více