"Coop je neuvěřitelný trenér," vyznal se čerstvě nominovaný útočník Kanady pro Zimní olympijské hry Milano Cortina 2026 Brandon Hagel, jenž k triumfu Tampy v Honda Center pomohl třemi asistencemi. "Často slyšíme otázky ve stylu, jak dlouho to ještě může fungovat. Že nám říká pořád stejné věci v proslovech, že se po pracovní stránce drží v zajetých kolejích. Stačí si ale poslechnout, jak o něm mluvíme my hráči. Má s námi skvělý vztah, my mu věříme a jdeme za ním."
I proto je tohle propojení tak pevné. Cooper převzal Lightning na posledních 16 zápasů ročníku 2012-13. Tehdy mu bylo teprve 45 let a nikdo nevěděl, zda na tuhle výzvu vůbec stačí.
Sympatický kouč ale pochyby bleskově rozptýlil. V letech 2020 a 2021 dovedl Tampu Bay k zisku Stanley Cupu, v dalších dvou případech došel až do finále. V play off se svými svěřenci chyběl pouze v sezoně 2016-17.
Úchvatná bilance.
"Nejdůležitější je vítězná mentalita. To je první aspekt, který při výběru nového trenéra posuzujete. U Jona jsem v roce 2010, kdy jsme ho do klubu přiváděli, okamžitě věděl, že je to vítězný typ," zavzpomínal generální manažer Lightning Julien BriseBois. "Má charisma, je to velký odborník, navíc si dokáže vybudovat úzké a silné vztahy se svými hráči i spolupracovníky. Neznám moc hokejistů, kteří by pod ním nechtěli hrát."
Vítězným duelem v Anaheimu pak Cooper vstoupil do hokejových dějin. Stal se teprve pátým trenérem v historii NHL, který vedl jeden tým v tisíci zápasech. Postavil se po bok legend Ala Arboura (1500 zápasů s New York Islanders), Lindyho Ruffa (1286, Buffalo Sabres), Barryho Trotze (1196, Nashville Predators) a Billyho Reaye (1012, Chicago Blackhawks).
"Raději si nechci představovat, jak jsem vypadal během trénování prvního zápasu, a jak vypadám nyní," pobavil novináře Cooper. "Je to zajímavé. Dlouhé roky jsem mohl sledovat, jak si velké milníky připisují moji hráči. Dělali rekordy v získaných bodech, odehraných utkáních. Žasl jsem nad tím, co všechno se jim povedlo. Vůbec jsem nepřemýšlel o tom, že to jednou může potkat i mě. V hlavě jsem měl spíš to, zda mi klub prodlouží smlouvu."
Nyní ten moment přišel. A to právě ve chvíli, kdy je Cooper na trenérském Everestu. Těší se uznání všech svých trenérských kolegů, berou ho i fanoušci ostatních klubů. Když se řešilo, kdo by měl vést Kanadu na blížícím se olympijském turnaji, bylo jméno trenéra Lightning skloňováno suverénně nejčastěji. A nikoho nepřekvapilo, když byl do této funkce následně i jmenován.
"Dosáhnout na tisíc startů z pohledu hráče je neuvěřitelný úspěch. Sleduju z první řady, co ti kluci každý večer prožívají. Musí se prosadit v obrovské konkurenci, hokej se neustále zrychluje a vyvíjí. Kdykoli vás mohou odstavit od týmu, posadit na tribunu," rozpovídal se Cooper. "U trenérů je to ale jiné. Stačí málo a můžete být bez práce. Hráče jen tak nevyhodíte, ale kouče ano. Proto si moc vážím toho, co se mi povedlo."
Tampa díky aktuálnímu vítěznému tažení figuruje na druhém místě Atlantické divize, znovu má ty nejvyšší ambice. Ještě předtím ale čeká Coopera další a minimálně srovnatelná výzva. Dovést hvězdami napěchovaný výběr Kanady ke zlatu v Miláně. A navázat tak na necelý rok starý triumf v turnaji 4 Nations Face-Off.
Pokud by se to povedlo, zařadil by se Cooper definitivně mezi nejlepší trenéry všech dob.
