Trenéři ve stínu afér. Námaha se pořád vyplácí

Také v sezoně 2019-20 vám NHL.com/cs přináší každé úterý pohled na žhavé trendy a dění v NHL. Od sérií výher či proher přes velké výkony jednotlivců až po novinky okolo ligy, s Tepem NHL budete vždy ve stejném rytmu jako nejlepší hokejová soutěž světa. V tomto vydání se zaměříme na pozici trenérů v době, která jim není zrovna moc nakloněna.

Řítí se na ně jedna jobovka za druhou. Skandály, obvinění, propouštění. Být koučem v NHL není v této sezoně žádný med. I přes řadu afér, které kazí jejich image, jsou to ale pořád trenéři, jejichž podíl na dobrých výsledcích se ani v těžkých dobách nedá popřít.
"Nikdo nemá takový talent, aby vyhrával jen díky němu," říkával legendární Herb Brooks, strůjce senzačního amerického zlata na olympiádě v Lake Placid. S partou 'bezejmenných' studentíků tehdy obral o vítězství ocelovou mašinu zpoza železné opony.
Více k tématu: [Pět českých příběhů pro zbytek sezony]
Stačily k tomu systém, víra ve vlastní síly a nadšení, jež rozleptaly strojově nacvičené sovětské kombinace.
Brooks by byl asi hodně potěšen, kdyby viděl, jak se jeho trenérská filozofie prosazuje i na přelomu 10. a 20. let 21. století. Jeho krajan John Tortorella má totiž našlápnuto ke třetímu zisku Jack Adams Award pro nejlepšího kouče sezony, čímž by vyrovnal rekord Pata Burnse.
Navzdory všem předsezonním prognózám, letnímu pouštění žilou i zranění gólmanské jedničky, se Columbus Blue Jackets dirigovaní americkým šedesátníkem drží na pozicích pro play off. S lepší bilancí, než mají ambiciózní Toronto Maple Leafs.
V první stovce bodování má přitom tým z Ohia jediného zástupce! Vědomí, že nastupují bez hvězd, ale dělá z Blue Jackets kompaktní monolit, což vyhovuje i Tortorellově trenérské nátuře, v níž ani nejslavnější jména nemají předem nic zaručeno.

"Odvádí skvělou práci," pochvaluje si Tortorellu generální manažer Jarmo Kekäläinen. "Pochopitelně je to věc týmu, ale kouč to obvykle nejvíc schytá, když se nedaří. Takže má i právo být ve správnou chvíli pochválen."
Tortorellovi bylo jasné, že po odchodu Artěmije Panarina, Sergeje Bobrovského a Matta Duchenea všichni čekají od Columbusu drsný pád na ústa. Proto už před začátkem tréninkového kempu poslal svým hráčům dopis, aby naladil tým na stejnou vlnu a zároveň všem sdělil, že od nové sezony se bude hrát víc defenzivně...
"Na kempu jsme si řekli, že musíme být maximálně koncentrovaní, aby si na novou situaci zvykli i naši brankáři," řekl Tortorella, který připustil, že po zranění gólmana Joonase Korpisala propadl nervozitě.
Jenže lotyšský nováček Elvis Merzlikins, který měl v úvodních osmi startech bilanci 0-4-4, poslední týdny chytá s úspěšností zákroků 95 procent a Columbus vyhrál před All-Star Game šest zápasů v řadě.
"Víte, tahle liga je šílená. A vy nikdy nevíte, co se stane," řekl Tortorella, který první Adams Award získal v sezoně 2003-04, kdy s Tampa Bay Lightning vyhrál Stanley Cup. Podruhé ovládl hlasování na konci základní části sezony 2016-17, to poprvé v hokejových dějinách Columbusu nasbíral s týmem více než sto bodů (108) a vytáhl Blue Jackets na třetí místo ve Východní konferenci.
Během pěti let v Ohiu už si Tortorella nacvičil svůj pravidelný rituál. Vstává v půl šesté, pak se postará o svoje psy a koně.

"Pro mě to má terapeutickou hodnotu. Mám hodinu a 45 minut, než půjdu do práce. Jsem sám se svými myšlenkami, nikdo mě neobtěžuje," prozradil Tortorella, jak vyvažuje zápasový stres. U člověka, který odkoučoval více než 1300 utkání v NHL, je to potřeba.
A pak se dá hrát o play off i s nejméně zkušeným týmem z celé NHL, který má věkový průměr 26,1 roku.
"Nemáme tady superhvězdy. Nikdo nepřišel, aby nahradil Panarina, který je jedním z nejlepších hráčů ligy. My si ale řekli, že nebudeme koukat na to, kdo je kolikátý v bodování, ale pokusíme se řešit věci týmově," prohlásil finský šéf Columbusu, jehož čichu na posily Tortorella věří.
"Doufám, že nikoho neurazím, ale když si hráč v lize vybuduje určitou pozici, už není tak hladový. A my tady máme kluky, kteří by klidně krváceli, jen aby mohli zůstat nahoře v prvním týmu," vidí Tortorella, kterého zkušenost naučila brát své řemeslo pěkně den po dni.
Není divu, že úspěchy stabilně sklízí na lavičce Pittsburgh Penguins i Mike Sullivan, Tortorellův dlouholetý učeň, který s ním spolupracoval v Tampě, u New York Rangers i ve Vancouver Canucks. A také autor výroku: "Nenechte se zmást výsledkem." Nemá totiž problém zkritizovat bez milosti svůj tým i po zisku dvou bodů.

V poslední době ale Sullivan moc prostoru ke kritice neměl. Penguins se navýsost zdařile vyrovnali s absencí kapitána Sidneyho Crosbyho. Z posledních deseti zápasů vyhráli sedm a drží se druzí v nadupané Metropolitní divizi.
Sullivan stejně jako Tortorella klade důraz na disciplínu a podobně jako jeho mentor má u hráčů velký respekt. Navíc mu pomáhá i přes 700 odehraných zápasů v NHL na pozici centra.
"Býval to hráč, co znal svou roli. Žádná hvězda, ale svoje si odehrál. A postupně se vypracoval jako trenér. Nepohrdl trénováním na farmě a nakonec dostal šanci v Pittsburghu," připomněl Sullivanův bývalý svěřenec Václav Prospal.
Jak je trenérské povolání v NHL vrtkavé, zažíval v posledních 12 měsících Craig Berube. Před rokem se začal se St. Louis Blues trpělivě probíjet z ligového dna, o víkendu si kouč nejlepšího týmu Západní konference vychutnával z lavičky šéfa Centrální divize All-Star Game v domácím Enterprise Center.
"Jako hráče mě nikdy nevybrali," vtipkoval Berube, který je v historické tabulce sedmým nejtrestanějším hokejistou.
Abyste s úspěchem dovedli tým ke Stanley Cupu, ale nepotřebujete oslnivou hráčskou kariéru. Rozhodně ji neměl Bruce Cassidy, kouč Boston Bruins - a přesto loni v červnu s Berubem soupeřili ve finále a o víkendu v St. Louis se potkali znovu.
Jak je trenérský 'job' nejistý, ale ukázal i příklad Gerarda Gallanta, který měl vést na All-Star Game Pacifickou divizi. Pár dní předtím dostal padáka od Vegas Golden Knights.
"Ptáte se, jestli spím dobře?" pousmál se v St. Louis Cassidy. "To už je prostě součást našeho povolání."
Vyhazovy slavných person nejsou ničím ojedinělým. Třeba se za nějakou dobu budou nedobrovolně loučit i koučové, o kterých byly napsány předcházející řádky. Každodenní úsilí se ale většinou vyplácí i v trenérské sesli.