Tomáš Kaberle rozváží zákazníkům jídlo i úsměvy

Tomáš Kaberle byl kdysi mistrem v tom, jak rozvážet puky z obranného pásma. Teď místo toho rozváží jídlo.
Někdejší obránce Toronto Maple Leafs, Boston Bruins, Carolina Hurricanes a Montreal Canadiens a mistr světa IIHF z roku 2005 s českou reprezentací tím pomáhá manželce Julii a její sestře Daniele s odbytem pro jejich restauraci Quanto Basta, která nabízí lidem v Torontu italskou kuchyni.

S neobvyklou činností začal uprostřed března. A po měsíci Kaberleho nové práce popularita stravovacího zařízení prudce vzrostla.
"Když vláda zakázala lidem jíst v restauracích a začali jsme s rozvážkou jídel, zákazníci byli šokovaní, když ho viděli přede dveřmi. Říkali mu: Já tě přece odněkud znám. Dostávala jsem e-maily, kde se mě ptali, co má s naší restaurací společného. A já jsem jim odpovídala: Je to můj manžel," vypráví Julia s úsměvem.
"Když teď lidi objednávají, rovnou se ptají: Mohl by k nám přijet Tomáš? Spousta z nich ho poznala a docela se to rozneslo. Máme hodně objednávek, kdy třeba někdo slaví v izolaci narozeniny a chce to oslavit s Tomášem, který mu nese ke dveřím večeři."
Kaberle strávil v Torontu prvních 12 sezon ze své šestnáctileté kariéry v NHL. Za Maple Leafs odehrál 878 zápasů a s 520 body je druhým nejproduktivnějším obráncem ve stoleté historii klubu. Naposledy hrál zápas NHL v roce 2013, ale lidé na něj nezapomněli. Teď, ve 42 letech, si užívá svou novou roli.
"Když vidím, jak to lidem pozvedne náladu, je to super. V těchto dnech je důležité vracet lidem úsměv na tvář," řekl kladenský odchovanec, jehož bratr František Kaberle má za sebou rovněž bohatou kariéru a v roce 2006 vyhrál Stanley Cup s Carolina Hurricanes.

Svou činností teď mladší ze synů někdejšího československého reprezentanta Františka Kaberleho staršího pomáhá restauraci přežít těžké časy. Stejně jako ostatní podniky v Ontariu se i Quanto Basta kvůli pandemii koronaviru přeorientoval na rozvážení jídel lidem domů.
"Julia musela utlumit činnost zaměstnanců a zvažovala dokonce i to, že podnik zavře. Když hledala cesty, jak to udržet, ptala se, jestli bych jí nepomohl. Takže jsem samozřejmě kývl," vypráví Tomáš Kaberle.
"Jsem opatrný. Mám roušku a rukavice, snažím se to dělat bezpečně. Je super dělat pro lidi."

Zákazníci se často ptají, zda by mohli od Kaberleho dostat nějaký suvenýr. Společné fotografie není možné pořídit, takže si s sebou bere hokejové kartičky a propisku. "Když ho poprosí, tak podepíše kartičku a nechá ji za dveřmi," popisuje hokejistova manželka.
Pro Kaberleho je prý největší odměnou, když udělá lidem radost. "Někdy se mi povede rozesmát děcko. To mě pak těší celý den," tvrdí někdejší elitní český zadák.
Sám má doma děti tři: osmiletého Lukáše, šestiletou Mikelu a dvouletou Alexsandru.

"Samozřejmě nás stojí dost času, snažíme se, abychom se v práci nepřekrývali. Já tam jezdím ve dvě odpoledne, Tomáš o půl šesté a já zase v sedm mizím," vypráví Julia. "Stojí nám to ale za to. Přijdeme domů a jsme moc rádi, že v tom celém můžeme hrát nějakou roli. Jsme šťastní."

Kaberle odehrál mezi lety 1998 a 2013 v NHL 984 zápasů, dal v nich 87 gólů a nasbíral 563 bodů. Poznal, jaké to je být hvězdou v hokejem poblázněném městě, jako je Toronto. Aplaus by si však podle něj měli lidé schovat spíš pro lékaře a zdravotnický personál.
"Lidi v první linii, to jsou opravdoví hrdinové. Doktoři se sotva vyspí, zůstávají v nemocnicích a kvůli karanténě se nemohou vidět s rodinami," řekl.
"My se snažíme dělat aspoň něco a pomáhat, jak jen můžeme."