Francouz: Doufám, že inspiruju i další hráče

V rubrice '10 otázek' vám každý čtvrtek nabízíme rozhovory s hráči NHL či zajímavými osobnostmi okolo ligy. Pro třetí vydání sezony jsme vyzpovídali brankáře Pavla Francouze, jenž se po roce na farmě stal dvojkou Colorado Avalanche.

Mnozí by v jeho situaci povolili, vzdali se a vrátili se za většími penězi do Ruska. Pavel Francouz vydržel. Zatnul zuby a neuhnul. Teď za svou bojovnost a oddanost sbírá sladké plody a se zadostiučiněním si může říct: Chytám NHL.
Český brankář, který má za sebou olympiádu, šest světových šampionátů a tři sezony v Kontinentální lize, vytrval ve 28 letech rok na farmě u Colorado Eagles, kde přesvědčoval vedení Avalanche, že má na to stát se minimálně dvojkou v prvním týmu. Počkal, až z klubu odejde Semyon Varlamov, a od nové sezony zaujal místo náhradníka jedničky Philippa Grubauera.

Splnil si dětský sen. A ukázal, že to jde i v pokročilejším věku a bez toho, aniž by byl kdy draftován.
"Doufám, že k takové cestě inspiruju i další hráče," říká gólman Colorada v rozhovoru pro NHL.com/cs.
Jak si užíváte, že jste se stal plnohodnotným gólmanem NHL?
"Je to splněný sen. Přesně tak to beru. Každý zápas, kdy jdu do branky, si uvědomuju, že tohle je něco, pro co jsem vždycky pracoval a chtěl jsem toho dosáhnout. Ale zároveň je velký závazek tady být. Člověk musí makat dál, aby tu nebyl jenom do počtu."
Loni jste se dohodl s Avalanche v situaci, kdy v kádru byl jen Varlamov, ale pak klub podepsal i Grubauera. V tu chvíli bylo asi jasné, že boj o první tým pro vás bude téměř ztracený. Jak to bylo letos v létě? Měl jste indicie, že Colorado už na vás bude víc sázet?
"Nějaké indicie jsem měl. Viděl jsem, že nikoho s nějakou větší zkušeností z NHL už nepodepsali, takže jsem věděl, že šanci dostanu. Potom podepsali ještě mladého Švéda (Adama Wernera) a přišel (Antoine) Bibeau, takže ta konkurence tady je. Takhle je to vždycky, pořád máte někoho za sebou. Ale spíš jsem se soustředil sám na sebe a snažil se připravit co nejlépe, abych klub nezklamal."
Někteří hráči by to ve vaší situaci nejspíš zabalili, nechtěli by bojovat na farmě a šli by do Ruska nebo jinam do nejvyšší soutěže v Evropě. Myslíte, že jste svou trpělivostí ukázal cestu dalším Čechům, jak se dostat do NHL?
"Možná že jo. Je to taková netradiční cesta a já doufám, že někomu to ukáže, že i taková sem vede. Že je možné všechno. Kdyby se to někdy podařilo někomu dalšímu a někdo se snažil jít v mých stopách, tak bych byl určitě rád, že jsem třeba někoho inspiroval. Protože těch hráčů tady v NHL máme čím dál míň a i já bych rád přispěl k tomu, aby ten počet zase rostl."
Co všechno vám dal roční pobyt na farmě?
"Seznámil jsem se s životem v Americe a se severoamerickým stylem hokeje, který je jiný od toho evropského. Spousta lidí mi říkala, jak to je hrozné, že jsem na farmě. Nebo že se diví, že tady ještě vydržím. Ale já jsem to bral pozitivně a věděl jsem, že to je součást celého toho procesu."

Dá se nějak srovnat AHL a NHL z pohledu brankáře?
"Hokej je vesměs podobný. Samozřejmě, že kvalita v NHL je největší na světě, o tom není pochyb. Jsou tady nejlepší hráči planety, takže ty dovednosti, propracované systémy, to všechno je úplně neuvěřitelné. Ale v AHL je zase spousta talentovaných mladých kluků, kteří v sobě mají hodně nadšení. Takže tam se to dohání zase tím elánem."
Máte nějaký cíl pro nynější sezonu? Třeba kolik zápasů byste chtěl odchytat? Nebo jaké mít statistiky?
"Já si nějaké takové plány nedělám. Spíš se snažím žít tím momentem, který je právě teď. Když dostanu šanci, půjdu do branky a budu se snažit pomoct týmu vyhrát."
Sledujete svá čísla? Zatím jste zasáhl do tří zápasů, ale jednu dobu jste měl druhou nejvyšší úspěšnost v celé NHL.
"Abych pravdu řekl, tak to nesleduju vůbec. Navíc z úspěšnosti v tak malém počtu zápasů se nedá nic velkého vyvozovat."
Jaký máte vztah s Philippem Grubauerem? Je čistě profesionální, nebo jste se i skamarádili?
"Myslím si, že vycházíme dobře. Dokážeme se bavit i mimo led a v zápasech se vzájemně podpoříme. A když jsou tam těžké chvíle, tak se o tom pobavíme a snažíme se podpořit jeden druhého. Já jsem šťastný, že to takhle dobře funguje a věřím, že i on je s tím spokojený."

Do sezony vstoupilo Colorado výborně, je vidět, že má sílu. Cítíte z něj ambice a víru, že můžete třeba i vyhrát Stanley Cup?
"Tým je tady vynikající, začátek se povedl. I když jsme třeba nepředváděli takový hokej, jaký jsme chtěli, tak jsme sbírali výhry a body. Ale sezona je ještě ohromně dlouhá, máme před sebou spoustu zápasů. Teď jsme ztratili dva ze tří nejlepších hráčů (Mikka Rantanena a Gabriela Landeskoga) kvůli zranění, ale když v tom člověk chce vidět pozitivum, tak se to aspoň stalo teď a ne někdy na konci sezony. Bude důležité držet konzistenci výkonů a sbírat body po celou základní část. Mužstvo je hodně kvalitní, ale NHL je tak vyrovnaná, že Stanley Cup může vyhrát vlastně jakýkoliv tým. Jak ostatně letos na jaře ukázali St. Louis Blues."

Jak jste se zabydlel v Denveru a jak se vám tam líbí?
"Máme tady barák a bydlíme na půli cesty mezi Pepsi Centrem a tréninkovou halou; po dálnici je to do obou přibližně stejně. Líbí se nám tady. Je tu hezké prostředí, pěkné město a hodně sluníčka, což je ideální. Jsem taky rád, že to tady můžu trochu ukázat rodině: na začátku sezony tady byl taťka a teď dorazila ještě mamka se ségrou a dorazí i maminka mojí manželky. Lidi se sem hrnou, určitě trošku víc než do Čeljabinsku. Když jsem hrál KHL, tak ty návštěvy až tak časté nebyly."