Ve 31 letech ještě nejste tak starý, ale v mladém celku Flames už patříte k veteránům. Máte návod, jak držet krok s mladými - tím spíš, když toho neodehrajete tolik jako oni?
"Tím, jak hrajete míň času, není jednoduché se udržet ve vysoké kondici. Snažím se přidávat si na tréninku, po zápase taky jdu třeba ještě na kolo nebo dělám sprinty. Samozřejmě to ale nenahradí nic, co je v tom zápase. Takže to není moc jednoduché. Ale jinak to prostě nejde, musím tomu dávat něco navíc. Když jdou pak zápasy rychle po sobě, tak zase není snadné si naložit nějak moc, protože další den máme další utkání. Snažím se to nějak vyladit, abych byl pořád připravený."
Po sezoně vám končí pětiletá smlouva. Přemýšlíte o budoucnosti?
"Už jsem tady nějakou dobu, bude mi 32. Určitě bych ale chtěl ještě zůstat. Moje role tady v týmu se trochu změnila, psychicky to není moc jednoduché, ale já si pořád myslím, že pár let mám ještě v sobě. Vím, že hokej hrát pořád umím. Uvidíme, co se bude dít po sezoně, ještě je to daleko. Ale samozřejmě bych tady chtěl zůstat co nejdéle a doufám, že nějaká příležitost k tomu přijde."
Kdyby se to nepovedlo, přemýšlíte návratu do Evropy? Nebo třeba o ruské KHL, kde byste mohl hrát 'první housle'?
"Uvidíme, jak to všechno bude. Ale když budu zdravý, končit ve 32 letech určitě ještě nechci. Chtěl bych ještě pokračovat. Priorita je pořád NHL. Budu se snažit o místo tady bojovat a zůstat tady. Stát se může cokoliv, ale končit rozhodně nechci."