"Cítil jsem se dobře. Nebyl to pro nás jednoduchý zápas, ale měli jsme tam hodně zblokovaných střel, v naší obranné zóně jsme prostě hráli dobře," tvrdil nenápadný hrdina večera, jehož zákroky dodávaly týmu sílu.
Dokázal zpacifikovat petardu Quinna Hughese, zlikvidoval únik Tylera Myerse a při pokusu Christophera Taneva mu pomohla i tyčka.
"Prvním klíčem k výhře bylo, že jsme dali první gól," líčil Rittich. Po tom druhém už v brankovišti předváděl nadšená gesta; jako by tušil, že je hotovo. Víc než jeden gól nemínil pustit. A nakonec nedošlo ani na něj, když se Flames vypořádali s vancouverskými přesilovkami.
"Je úžasné vidět, jak kluci bojují, skáčou do střel po hlavě. Náš tým je jako rodina, všechno zvládáme společně," oceňoval Rittich. On sám pak mezi tyčemi předváděl obdivuhodnou trpělivost, když se nenechal vyvést z míry a udržel pevný postoj při několika závarech Vancouveru.
Po odchodu konkurenta i mentora Mikea Smithe do Edmonton Oilers se před Rittichem objevila ohromná šance, kterou nemíní pustit. Být jedničkou v NHL je velký krok pro hráče, který si ještě před pár lety možná neuvědomoval, co v něm vězí.
Chuť něco dokázat ale v Rittichovi rostla a v minulé sezoně se Smithovi přinejmenším vyrovnal. A nebýt zraněného kolena, nejspíš by ho i vytlačil z brankoviště pro play off, kde pak Flames nečekaně rychle vypadli v 1. kole s Colorado Avalanche.
"Díky panu doktoru Holibkovi už je to v pohodě. Do kolena mi píchali krevní plazmu a hodně mi tím pomohli. Koleno drží, s tímhle už nemám problém," oddechl si Rittich, který s Flames v létě podepsal dvouletou smlouvu, jež mu zaručuje roční příjem 2,75 milionů dolarů Pro obě strany v tom je přínos: Rittich si výrazně polepšil z platu 800 tisíc dolarů, Flames zase získali jednu z nejlevnějších gólmanských jedniček v lize...
Léto trávil Rittich v Jihlavě ve společnosti gólmana z farmy San Jose Sharks Josefa Kořenáře. A společně se nešetřili.
"Jsme kamarádi a já jsem rád, že mám takového parťáka, se kterým se dokážeme podpořit, vyhecovat, ale taky si pěkně zanadávat," řekl zkušenější z dvojice jihlavských gólmanů.
Dvoufázový trénink proložený návštěvami posilovny se vyplácel hned v přípravných zápasech. Rittich v nich měl průměr obdržených branek 0,97 na zápas a úspěšnost zákroků 95 procent.
"Když čtyři hodiny denně opravdu intenzivně dřete, tak by se to nějak projevit mělo..."
Sezonní premiéra se sice Calgary nepovedla, prohrálo 3:5 na ledě Colorado Avalanche, ale jen díky Rittichovi se Flames drželi v zápase. Druhý duel už se hrál podle not nejlepšího týmu Západní konference v předchozí základní části.
"Nikdy nechcete prohrát dva zápasy po sobě, proto jsem tak rád, že jsme to zvládli," řekl Rittich, který si ale uvědomuje, jak je v životě gólmana všechno vrtkavé. Stačí malé zranění, nepovedený zápas...
"Stane se jedna věc a může se to sesypat, takže psychická odolnost je hrozně důležitá. Já si pořád kladu největší a nejtěžší cíle. Chci být jedničkou a tu pozici si udržet. Nemít výkony nahoru-dolů, ale držet si svoji linii a pracovat, aby se nestřídaly dobré a špatné zápasy, ale aby v naprosté většině byly dobré všechny," vyhlásil Rittich.
První dva starty nové sezony má za sebou, v té minulé jich nasbíral 45. A když všechno dobře půjde, může se v ročníku 2019-2020 dostat klidně přes šedesátku.
"Vždycky říkám, že chci víc než ten minulý rok. Takže si věřím i na těch 60, protože jsem dobře připravený a jsem na tom silově mnohem lépe než loni."
