Skip to main content

Richardova suspendace nastartovala nepokoje

V roce 1955 proběhly kvůli trestu pro hrdinu Canadiens největší nepokoje v dějinách NHL

Napsal Marek Burkert (Právo) / NHL.com

Stoletá historie NHL je bohatá jak na události, tak na velké osobnosti. Každou sobotu až do konce roku 2017 vám NHL.com/cs přináší ty nejpoutavější příběhy z hokejových dějin.

V našem seriálu se zaměřujeme na jednotlivá desetiletí, připomínáme si jejich významné postavy a důležité momenty. Vyzdvihujeme zakladatele i průkopníky. Tentokrát se podíváme na dekádu 1950-59.

Odehrála se v ní i nejnásilnější noc spojená s NHL, později se k ní přiblížily snad jen výtržnosti ve Vancouveru po finále Stanley Cupu 2011. I tato černá kapitola z 50. let v Montrealu ale ukazuje, jak mimořádný význam měl pro Kanadu hokej.

Maurice Richard byl pro fanoušky Canadiens nedotknutelným hrdinou a jistě se nenadál, že po něm budou pojmenovány nepokoje, při nich frustrovaní fanoušci plenili centrum města. 'Richard Riot' vypukl 17. března 1955, ale svou příčinu měl v událostech, které se odehrály o čtyři dny dříve.

Richard byl sice montrealským miláčkem, ale pro soupeře především terčem. Žádný z pěti zbývajících klubů NHL si nenechal ujít možnost, aby modlu francouzsky mluvících Kanaďanů nezkusil vyprovokovat. Stalo se to i v zápase s Boston Bruins.

Jejich obránce Hal Laycoe rozsekl hokejkou Richardovi hlavu, kterou později muselo vyspravit pět stehů. Útočník Canadiens si to nenechal líbit a vystartoval po soupeři, aby ho ztrestal. Jenže do cesty se mu postavil čárový sudí Cliff Thompson a Richard ho dvěma ranami přivedl do bezvědomí.

Až poté zkrvavený odjel z ledu a noviny Montreal Herald psaly, že obličej hokejisty Canadiens připomínal rozmáčklé rajče. Richard byl sice automaticky vyloučen do konce utkání a dostal pokutu 100 dolarů, ale to nebylo zdaleka vše.

V Bostonu se Richarda pokusila zatknout místní policie, ale hokejisté Montrealu se zabarikádovali v šatně a odmítli spoluhráče vydat. Management Bruins nakonec s muži zákona vyjednal, že incident vyřeší liga.

Pro Richarda to byl druhý podobný přešlap v sezoně. Už v prosinci při potyčce v Torontu praštil do obličeje čárového a vyfasoval pokutu 250 dolarů.

Prezident ligy Clarence Campbell na 16. března pozval viníka ke slyšení do svého úřadu v Montrealu. Richard na svou obhajobu uvedl, že byl zmatený a myslel si, že Thompson je jedním z hráčů Bruins. Ale neuspěl.

"Jde o jednání, které není možné tolerovat," napsal v prohlášení Campbell a suspendoval Richarda do konce sezony. Byl to nejdelší trest, jaký ve své funkci za 31 let vyměřil.  

Jen pár minut po ohlášení trestu byla Campbellova kancelář v Montrealu oblehnuta stovkami bojovně naladěných fanoušků Canadiens.  

Zbytek ligy však považoval trest ještě za mírný. Generální manažer Detroit Red Wings Jack Adams prohlásil, že to bylo to nejmenší, co mohl šéf ligy udělat.  

"Měli ho suspendovat doživotně," řekl dokonce útočník Red Wings Ted Lindsay. "V baseballu, nebo ve fotbale by mu to tak lehce neprošlo."

Richard se ale vztekal a celý Montreal s ním. V pravidelném novinovém sloupku nazval Campbella diktátorem. Obyvatelé Quebecu podlehli dojmu, že jsou považováni za občany druhé kategorie. A případ Richard byl další záminkou k jejich ponížení.

Campbell neodhadl míru rozhořčení ve městě a oznámil, že na Den sv. Patrika navštíví duel mezi Canadiens a Red Wings. Už dvě hodiny před zápasem odrážela místní policie útoky davů, které chtěly proniknout do haly Forum.

"I kdybychom vyhráli ten večer 100:1, nikoho to nezajímalo," řekl kouč Dick Irvin. Publikum se zaměřilo jen na Campbella, po němž někteří zuřivci házeli všechno, co měli po ruce. Jeden z fanoušků se ho dokonce snažil srazit pěstí, ale policie ho přemohla. Těsně po tomto útoku vybuchl uvnitř haly slzotvorný granát a pořadatelé se rozhodli Forum vyklidit.

15 tisíc frustrovaných lidí se spojilo s šesti tisícovkami těch, co se do haly nedostali. A došlo k erupci násilí, při níž hořela auta a praskaly výklady obchodů. Došlo i k rabování a situace se uklidnila až nad ránem.       

Montrealská Rue Ste. Catherine, kde se konaly oslavy zisků Stanley Cupu, vypadala jako po náletu. Dvanáct policistů a 25 civilistů bylo zraněno.  

Richard se druhého dne zdráhal noční výtržnosti jakkoli komentovat, aby nevyvolal nové. Nakonec ale přece jen promluvil v televizi. "Prosím všechny fanoušky, aby stáli za Canadiens. Přijímám svůj trest a budu se snažit přispět k dalším Stanley Cupům," řekl hráč, který pak v letech 1956-60 triumfoval s Montrealem pětkrát po sobě.

Polemika, co by se dělo, kdyby Campbell nešel na utkání, už byla zbytečná. Když Bernie Geoffrion o jeden bod předstihl Richarda v poslední den základní části a vyhrál bodování ligy, fanoušci Canadiens ho vybučeli. Hvězdný Maurice tak Art Ross Trophy nikdy nezískal.

Události přispěly i k odchodu trenéra Irvina, kterého nahradil Toe Blake.

A také ke zrození Richardova mýtu. Z hokejisty se stal během jedné noci politický symbol.

Dekáda 1950-59 v kostce

1950: Liga ustanovila, že led musí mít bílou barvu. Už nešlo jen o zmrzlou vodu, jejíž odstín byl často šedý a ztěžoval divákům sledování puku.  
1951: Do té doby největší trejd v historii ligy uskutečnily při výměně devíti hráčů Chicago a Detroit.
1952: Majitel Maple Leafs Conn Smythe nabídl odměnu 10 tisíc dolarů tomu, kdo najde zmizelého Billa Barilka. Až o deset let později byl objeven letoun, v němž obránce Toronta zahynul.
1953: Cleveland Barons se málem stali sedmým klubem ligy, nakonec ale neměli dostatečné kapitálové jištění.
1954: Nejproduktivnějším hráčem základní části byl s 81 body Gordie Howe z Detroitu.
1955: V březnu byla v Montrealu poprvé použita rolba, když nespokojení fanoušci v nezáživném zápase s defenzivně naladěným Torontem zaházeli plochu odpadky. Detroit vyhrál druhý Stanley Cup v řadě a čtvrtý za šest let.
1956: Vedení ligy rozhodlo, že sudí už na sobě nebudou mít oranžovo-černý oděv, který často mátl hráče, ale úbor s černými a bílými vertikálními pruhy, aby se diváci u televizorů dobře orientovali.
1957: Přesilovka už netrvala celé dvě minuty. Pokud ji tým využil, skončila.  
1958: Především zásluhou Douga Harveyho a Teda Lindsayho byla zformována Hráčská asociace NHL.
1959: Sezona, v níž debutoval za Chicago Stan Mikita. Canadiens hráli deváté finále Stanley Cupu za sebou, počtvrté v řadě ho vyhráli.

Ctete více