Prospal: Kanada v play off značí víc peněz hráčům

Základní část NHL jde do finiše a souboj o Presidents' Trophy pro jejího vítěze se pěkně zamotává. Týmy Washington Capitals i Minnesota Wild, které dlouho šlapaly a vedly své konference, se teď trochu zasekly. Šanci na to vyhrát základní část tak mají Columbus Blue Jackets, Pittsburgh Penguins i Chicago Blackhawks. I když Pittsburgh si teď trochu slabší sérií taky prošel.

Musím říct, že obdivuju práci managementu Blackhawks. Chicago musí každý rok obměnit mužstvo, protože má vysoké smlouvy pro své četné hvězdy. Ale vždycky to dovedou udělat tak, že za dobrého hráče, který musí odejít, zapracují mladíky a nové členy týmu, kteří jsou pak stejně dobří. Šest, sedm, osm let jsou pořád na špici, to je v dnešní NHL neskutečné.

Pořád si ale myslím, že Presidents' Trophy obhájí Washington. Alex Ovechkin teď sice neskóruje tak, jak jsme u něj zvyklí, ale ten tým je dost kvalitní a má dost jiných hráčů, kteří mohou pravidelně rozhodovat zápasy.

Pro play off bych ovšem nehleděl až tak na to, jaké má kdo postavení v tabulce, ale spíš, jakou formu chytí před začátkem, v jaké pohodě vstoupí do vyřazovacích bojů. Los Angeles Kings šli v roce 2012 do play off z osmého místa v Západní konferenci a nakonec vyhráli Stanley Cup. San Jose Sharks se loni dostali do finále, přitom šli ze třetího místa v divizi, vlastně šestého v konferenci. NHL je dnes tak vyrovnaná, že titul může vyhrát vlastně kdokoliv z těch, kteří se do té nejlepší šestnáctky dostanou.

Přesto jako největší favority vidím Chicago, Pittsburgh a Washington. A s nimi asi i Columbus, protože ten má skvělého brankáře Sergeie Bobrovskyho, který teď chytá asi v nejlepší formě ze všech. Penguins mají vítěznou auru a dvě superhvězdy Sidneyho Crosbyho s Evgeniem Malkinem, které jsou schopné rozhodnout každý zápas. A Washington s Chicagem jsou dlouhodobě silné týmy se skvělými kádry.

V posledních týdnech ztratilo fazonu San Jose a před play off by se mělo rychle dát dohromady. Optimální to rozhodně není - to nejsou porážky o gól, oni dostávají v každém zápase pět šest branek, jsou to jednostranné záležitosti. Možná je vidět, že ten tým nikoho nehoní, vedl divizi, play off má jisté... To se přece jen podepíše na psychice, stejně jako třeba u Washingtonu, který měl nahráno. Příprava na zápasy může být stejná, ale někde vzadu v hlavě to přece jen vězí a na ledě je to pak vidět.

Ale ofenzivní sílu Sharks mají pořád velkou a věřím, že dají dohromady i tu obranu, která je teď hodně děravá. Co se týče Tomáše Hertla, který dlouho čeká na bod, tam je to dané také jeho pozicí v týmu. Projevilo se, že už nehraje v první lajně s Joe Thorntonem a Joe Pavelskim, tím přišel o největší hvězdy jako spoluhráče v útoku i o čas na ledě a to je hrozně znát. I když třeba hraje druhou přesilovku, ta v San Jose není zdaleka tak kvalitní jako ta první.

Tomáš ale určitě nezapomněl, jak dát gól, je to spíš o tom, aby využil každou příležitost, protože těch už teď není tolik jako v té první lajně. Záleží prostě na tom, co po něm chce trenér, jakou má roli v týmu a jakým způsobem přispívá, když to není zrovna góly a asistencemi.

Zajímavé je, jak se v březnu zvedla Carolina, která už byla zcela mimo postupové debaty. To je taky síla psychiky. Při uzávěrce přestupů bylo jasné, že od téhle sezony už vedení nic moc nečeká, z kluků spadlo napětí a hrají bez nervů, uvolněný hokej. Navíc mají mladé nadějné mužstvo, tou bruslivou hrou porážejí soupeře většinou o gól, 2:1, 3:2, ale vyhrávají. Jeff Skinner a Sebastian Aho dávají spousty gólů, velmi dobře taky chytá zkušený brankář Cam Ward. Bude zajímavé sledovat, zda se Hurricanes jen přiblíží, nebo opravdu nějak výrazněji zamíchají kartami.

Oproti loňsku, kdy nebyl v play off jediný klub z Kanady, to teď vypadá, že jich tam míří hned pět. To je velmi pozitivní vývoj vlastně pro pro všechny hráče NHL, protože v Kanadě samozřejmě žijí jen a jen hokejem a sledovanost play off bude obrovská a s tím i zisky pro ligu. A čím vyšší zisky, tím víc dodatečných peněz se uvolní pro všechny hráče v rámci tzv. escrow (svěřeneckého účtu), kam se ukládá část platů a jehož uvolnění je podmíněno právě finanční kondicí NHL. Takže to v pozitivním slova smyslu pocítí všichni.

Velký vzestup vidím u Edmonton Oilers, kde už konečně přišlo to, co se léta čekalo a co přijít muselo, protože to je tým plný nadějných mladých hráčů. Myslím, že by ta cesta vzhůru nastala už loni nebýt zranění Connora McDavida, takhle se fanoušci Oilers dočkali až letos. Bude zajímavé sledovat, jak si mužstvo s McDavidem, Leonem Draisaitlem a dalšími skvělými mladými hráči a taky výborným gólmanem Camem Talbotem povede v play off.

Nedávno jsem se vrátil do Česka a připojil jsem k reprezentaci, která se začíná připravovat na květnové mistrovství světa. Je jasné, že teď se bude pořád debatovat o tom, kteří hráči z NHL nároďák posílí a kteří ne. Ale já už bych ty konkrétní případy nerad komentoval, teď už je to spíš otázka na hlavního kouče Pepu Jandače a manažera Martina Ručinského, kteří mají tu komunikaci před turnajem na starosti.

Pořád je ještě čas, do konce základní části NHL zbývá víc než týden a kluci se ještě soustředí na ligu. Samozřejmě situaci monitorujeme, hodně zajímavé je hlavně sledovat souboj o play off ve Východní konferenci, protože tam máme spoustu hráčů, kteří by byli obrovskými posilami: ať už ve Philadelphia Flyers, v Tampa Bay Lightning nebo v Boston Bruins. Kluci z těch týmů by pro nás na MS mohli být rozdílovými hráči.