Zbyněk Michálek: Přijmout farmu nebylo snadné

Čechů v NHL ubývá, ale stále jich je dost na to, aby tvořili významnou součást nejslavnější hokejové ligy světa. NHL.com/cs vám každé pondělí přináší rozhovor s jedním z nich. Tentokrát jsme vyzpovídali Zbyňka Michálka, jenž patří k těm, kteří letos 'ubyli'. Věřme, že jen dočasně...
Vlna mladých talentů, kteří zaplavili NHL, spláchla nejednoho veterána, jenž se místo své obvyklé pozice v prvním týmu rázem ocitl na farmě v American Hockey League. Podobný osud potkal letos na podzim i dva české bratry: útočníka Milana Michálka z Toronto Maple Leafs i staršího ze sourozenecké dvojice, zadáka Zbyňka Michálka.

Ostřílený obránce se ocitl v záložním týmu Tucson Roadrunners a poprvé od výluky v sezoně 2004-05 působí v nižší AHL. Přesto před blížícími se 34. narozeninami reprezentační bek věří, že číslo 781, které představuje jeho odehrané duely v NHL, v budoucnu ještě rozmnoží.
V září jste startoval na World Cup of Hockey, kde jste v českém dresu chytal Sidneyho Crosbyho, Anze Kopitara, Patricka Kanea a další esa světového hokeje. Hrál jste zápasy na nejvyšší úrovni. A teď jste najednou venku z NHL a působíte v nižší americké soutěži. Je to pro vás velké zklamání, nebo možná i křivda?
Přijmout to nebylo vůbec snadné. Nejvíc mě zamrzelo, že jsem nedostal šanci o místo v prvním týmu zabojovat. Dávno předem bylo vlastně rozhodnuto o tom, že pro mě nahoře flek nebude a budou dávat šanci mladším. Vůbec jsem nehrál přípravné zápasy. Tohle celé mě zamrzelo nejvíc. Obzvlášť po těch letech, co jsem tu odehrál. Ale bohužel, je to byznys a člověk to tak musí brát. Vedení se nedívá do minulosti, ale chce budovat tým do budoucna, provést změny. Obzvlášť, když Coyotes pět let nebyli v play off.

Vzhledem k tomu, že máte jednocestnou smlouvu, pro vás asi žádná jiná varianta jako třeba odchod do Evropy nepřicházela v úvahu, že?
Musel jsem to přijmout. Samozřejmě se mi to nelíbí, ale bohužel, taková je situace a já jsem se musel přizpůsobit. Mám jednocestnou smlouvu a přece tady nenechám ty peníze ležet.
Měl jste podezření či tušení, nebo pro vás byl přesun na farmu nečekanou zprávou?
Mám nějaké zkušenosti a vím, jak tu věci chodí. Když v létě začali podepisovat beky a k tomu draftovat další mladé obránce, začínalo mi být jasné, že na soupisce je přetlak a někdo to odnese. A když jsem se na to díval soudným okem, tak už v létě jsem si říkal, že jediná možnost jsem já.
Nestrachujete se, že tenhle sestup bude definitivní? Jak velkou cítíte naději na návrat do NHL?
Pořád věřím tomu, že bych tam mohl ještě minimálně rok hrát, ale v klubu chtěli dávat šanci mladým a řekli mi na rovinu, že pro mě místo v týmu není. Já jsem to vzal a chápu to. Takový je život, na světě jsou horší věci. Musel jsem to přijmout, nic jiného mi nezbývalo a teď už záleží jenom na mně. Já když hraju nebo trénuju, tak vždycky všechno dělám naplno. Budu se tak snažit hrát i na farmě.

V týmu Coyotes působí další dva Češi, útočníci Martin Hanzal a Radim Vrbata. Ti asi vašeho odchodu dost litovali, že?
Mrzelo je to a byli trochu překvapení. Ale to je prostě hokej. Klukům přeju, aby se jim dařilo. Vrbič přišel zpátky z Vancouveru, v Arizoně se mu líbí. Dal nějaké góly, věřím, že mu to půjde. A Hanzi je jedním z klíčových útočníků, důležitý hráč.
V AHL jste nehrál deset let. Jak velký zásah do každodenního rytmu bylo přejít z luxusních podmínek a zázemí v NHL o patro níž?
Musím přiznat, že jsem z toho byl docela v šoku. Je to úplně jiný svět. Člověk je zvyklý létat klubovým letadlem, teď musíte na linkové spoje. Plno tripů se jezdí autobusem, hotely nejsou zdaleka tak kvalitní. Pro hráče z NHL je to velký skok dolů, ale s tím jsem musel počítat, když jsem šel na f
Jak se za těch 11 let AHL herně změnila?
Hodně se omladila, stejně jako NHL. Jsou tu kluci kolem dvaceti let, kteří chtějí zabojovat o místo nahoře. Všechno je o bruslení, celý zápas se lítá nahoru dolů. Ale herně si myslím, že ta soutěž má dobrou úroveň. Vůbec to není špatný hokej. Ofenzivní, spousta šancí, divákům se to musí líbit.
S bratrem Milanem jste si zahráli za Česko na World Cupu, oba jste zazářili v posledním zápase proti USA. A teď je v Torontu ve stejné situaci jako vy - na farmě. Probírát spolu tyhle kariérní turbulence?
Hodně často spolu mluvíme. Bohužel mu trenér Maple Leafs (Mike Babcock) nevěřil. Aspoň má farmu přímo v Torontu a nemusí se stěhovat. Ale já doufám, že šanci v NHL ještě dostane. Myslím si, že kvalitu pořád má, aby v NHL hrál dál.

Přemýšlíte o tom, co bude na jaře, nebo v další sezoně?
Určitě chci dodržet smlouvu. Krátkodobě chci pracovat na tom, abych se co nejdřív dostal zpátky do NHL. Jestli ta šance nějaká je, nebo ne, to teď nevím. Teď je start sezony, všichni jsou zdraví a všichni dávají šanci mladým hráčům. Uvidíme tak za měsíc za dva. Do Vánoc doufám, že nějaká šance bude, kdyby mě třeba někdo vytrejdoval. Když ne, tak se uvidí. Nechci předbíhat, ale nerad bych na farmě strávil celou sezonu. Případně je tu nějaká možnost domluvit se na souhlasu Arizony s angažmá v Evropě. I když to hodně předbíhám. Teď jdu spíš den po dni, týden po týdnu. Dál se nedívám.
Jak jste vyřešil stěhování do Tucsonu?
Dobré je, že jsem pořád v Arizoně a nemusel jsem se stěhovat nikam moc daleko. Rodina zůstala ve Phoenixu a já za nimi můžu několikrát týdně dojíždět. Tucson je blízko a na pěkném místě. V tomhle ohledu si nemůžu stěžovat.