Predators se nesmí střílet do vlastní nohy

Tohle by se nemělo stávat. Ne, tohle se nesmí stávat!
"Najednou nám přestaly jezdit nohy. Dělali jsme spoustu věcí mizerně. A oni v tomhle dokáží být smrtící," litoval Ryan Johansen, útočník Nashville Predators.

Jeho tým ve třetím duelu série 2. kola Západní konference proti Winnipeg Jets připomínal maratonského běžce, který už vbíhá na stadion k závěrečnému kolu, ohlíží se - a nikdo nikde. Jenže Predators zjistili, že i v takové situaci lze zakopnout.
Všechny novinky a zprávy ze Stanley Cupu na Twitteru [@NHLcz]
Po první třetině snů vedli ve Winnipegu 3:0, pak Jets za 171 sekund druhé části srovnali a nakonec zvítězili 7:4. V sérii tak vedou 2:1 na zápasy, v Bell MTS Place se pokračuje ve čtvrtek (pátek v 3:30 SELČ).
"Úplně jsem přestali hrát. To je bohužel nad slunce jasné," pronesl bek Ryan Ellis. "A taky jsme všichni jasně viděli, že když tohle uděláme ve druhé třetině, nemůžeme vyhrát. Pořád se bavíme o tom, že je potřeba být soustředěný po celých 60 minut. Ale nikdo není dokonalý. Poučíme se. Všichni víme, že musíme být lepší."
Loňští finalisté Stanley Cupu a držitelé Presidents' Trophy pro nejlepší tým základní části prožívají zvláštní play off. Už v 1. kole proti Colorado Avalanche byla v jejich hře cítit nevyrovnanost. S výjimkou šestého duelu, v němž stvrdili postup 4:2 na zápasy, se vždy našly hluché pasáže.
Více k tématu: [Tři minuty, které otřásly Nashvillem]
Proti Jets pak na úvod soupeře zmáčkli jako citrón, přestříleli Winnipeg 48:19 - a prohráli doma 1:4.
Už to bylo docela na pováženou. Třetí zápas ale nabídl ještě jiný příběh. Tohle byl vyloženě výstřel do vlastní nohy: v momentu, kdy měli luxusní náskok, Predators polevili. A co víc, začali být nedisciplinovaní, kupili tresty.
"Z mého pohledu se snad všem vyloučením dalo vyhnout," uvedl trenér Peter Laviolette. "Přitom do třetí třetiny jsme vstoupili správně, s dobrým přístupem. Měli jsme nějaké šance. Ale takhle to dopadne, když soupeři povolíte příliš mnoho přesilovek."
Laviolette byl zároveň logicky spokojený s první částí. Resumé tedy zní: Predators odehráli slušně minimálně polovinu utkání, stejně to ale nestačilo. Šance přitom měli i přes heroický návrat domácích do duelu, třeba za stavu 4:4 neproměnil nájezd Viktor Arvidsson.
To už ovšem bylo jen hašení požáru. Daleko více alarmující je kolaps ve druhé části.

"Chtěli jsme s pukem dělat ty správné věci, ale nedělali jsme je s dostatečnou kvalitou," řekl bek P. K. Subban. "Nedokázali jsme se dostat přes jejich beky. V play off prostě musíte poslat puk do soupeřovy třetiny a tvrdě forčekovat. My jim puky jen vraceli. Ale na druhou stranu - můžeme být lepší. A příště taky budeme."
Predators zatím chybí i silnější výkony Pekky Rinneho v brance; před rokem byl ve srovnatelné fázi play off daleko výraznější. Tým obecně dostává hodně branek, o (ne)disciplíně už řeč byla.
Ale také je fér připomenout, že Nashville má vynikající soupeře.
"Zaslouží si respekt. Náš i váš," říkali hráči i kouč Laviolette v průběhu prvního kola; mladí Avalanche předváděli chvílemi skvělý hokej.
Jets jsou kvalitativně ještě výše, však šlo v základní části o bodově druhý nejlepší tým NHL - hned po Predators.
Pokud takovým protivníkům dáte šanci, dopadne to přesně jako v duelu číslo 3.