Svým způsobem i tohle fanoušci Pittsburghu dobře znají. Alespoň z play off: V posledních 22 přesilovkách to skončilo gólem pouze dvakrát. Občas teď dochází přesně k tomu, co pohřbilo první konferenční finále: Jedna přihrávka za druhou, bezzubá kombinace, žádná střela.
"Umíme to líp, ale tohle se nám někdy přihodí," uznává i Evgeni Malkin. "Šmrdláme si to někde na modré, nikam to nevede. V pondělním druhém utkání musíme dostávat puk víc k Sidneymu Crosbymu s Patricem Hornqvistem, kteří jsou blíž u branky soupeře. Sem tam ho třeba zavézt třeba i za branku, zkrátka zkusit něco jiného, nečekaného."
Sullivan má pro přesilovkový úspěch jednoduchý vzorec, který se s posledními Malkinovými slovy vlastně zas tolik neshoduje: Víc to cpát na branku. Pálit z první, neutápět se ve složitých nápadech.
"Pár slibných momentů jsme tam měli," tvrdil po nedělním tréninku útočník Bryan Rust. "Anderson se ale proti nám vytáhnul. Musíme se prostě snažit být přesnější."
Že to bude v pondělí jiné je jasné i Senators, kteří mají za to, že už v příštím duelu bude pittsburská přesilovka mnohem nebezpečnější.
"Oni na tom zapracují," je si vědom ottawský kouč Guy Boucher. "Ubránit se v oslabení pro nás bude čím dál těžší."
Na to je nejlepší recept to, co zmiňuje Boucherův svěřenec Zack Smith.
"Vůbec nefaulovat," prohlásil v neděli. "Ono je to tedy dvojsečné. Někdy se vám paradoxně vyplatí být vyloučen - to když se soupeři při přesilovkách nedaří a vás může ubráněné oslabení nakopnout."
To byl přesně případ prvního konferenčního finále. Pittsburgh byl po neproměněných výhodách zjevně utlumený, hledal se. Podle Malkina to přineslo ještě jeden nepříjemný dopad: Podrážděnost.