Pět vánočních přání pro Vancouver Canucks

Během prosince zkoumá NHL.com/cs potřeby jednotlivých klubů s metaforou vánočních přání. Co potřebuje daný tým k tomu, aby v příští ligové sezoně uspěl? Pokračujeme s Vancouver Canucks.

Předvedli určitě víc, než se čekalo. Právě Vancouver Canucks poslali v posledním play off ze hry obhájce loňského prvenství St. Louis Blues. Šlapalo jim to, vyřadili je až Vegas Golden Knights ve 2. kole.
Do nové sezony ovšem vstoupí v trochu jiném složení. Zajímavě se po odchodu Jacoba Markströma rýsuje především situace v brankovišti. Ale taky mezi ambiciózními mladíky, kteří by v příštích měsících mohli výkonnostně povýšit až mezi úplnou elitu ligy. I jejich případný vzestup patří k přáním, jimiž vancouverští fanoušci zasypali hokejového Ježíška.
Poradit si i bez Markströma
Přání číslo jedna. Smělé i nezbytné. Švédský gólman byl pro Canucks bezpochyby nejdůležitějším mužem uplynulé sezony. V přetahované o Vezina Trophy skončil čtvrtý, jeho úspěšnost činila 91,8 procenta.
Jenže teď podepsal v Calgary Flames. A místo něj bude zasíťovaný chrám střežit duo Braden Holtby, Thatcher Demko. Není tak úplně jasné, koho z nich trenér pasuje na jedničku. Nebo zda se nakonec nebudou o klíčový post dělit.
Demkovi je už nějakou dobu přisuzována zářivá budoucnost, své kvality potvrdil i během poslední nadstavby, kdy musel zaskočit za zdravotně indisponovaného Markströma: ve třech utkání proti Vegas předvedl 123 úspěšných zákroků a dostal jen dva góly. Fenomenální!

Holtby představuje pro pětadvacetiletého mládence zdatnou konkurenci. Šampion Stanley Cupu 2018 ve Vancouveru kývl na dvouletý kontrakt s průměrnou roční mzdou 4,3 miliony dolarů; z Washington Capitals přichází jako muž navyklý výhrám.
Sázka na ty dva vypadá na první pohled dost mazaně, jenže taky má svá úskalí. Demko ještě nikdy neprokázal, že dokáže udržet i dlouhodobou formu. A Holtby? V americké metropoli se rozloučil po nejhorší sezoně kariéry, má co napravovat. Brzy se tedy může ukázat, že přijít o Markströma byla kardinální chyba.
Ať je Hughes prvním bekem NHL
Sedmička draftu 2018 letí vzhůru jako kurs bitcoinu. S adaptací na náročné podmínky NHL se zatím Hughes moc nepáral, ve 21 letech se u Canucks proměnil v beka číslo jedna.
Obránce s elegantním bruslením a vyvezením puku dokonale naplňuje prognózy, že z něj roste další Duncan Keith. Je přeborníkem v pokročilých statistikách. V hlasování o nováčka roku skončil druhý za Calem Makarem z Colorado Avalanche, s 53 body (8+45) byl vůbec nejproduktivnějším zelenáčem soutěže.
Co s ním ale bude dál? U takového talentu není třeba klást si malé cíle. Už teď se mluví o tom, že z draftového ročníku 2018 je ve skutečnosti jasnou jedničkou, daleko před Rasmusem Dahlinem nebo Andrejem Svečnikovem. A že - kdo ví - brzy může bojovat i o místo vůbec nejlepšího obránce NHL.

"Pro mě je v další kariéře hlavně důležité zůstat psychický silný," popisoval. "Sebe samotného nijak nepřekvapuju. Moc dobře jsem věděl, co ve mně vězí."
Ne, se sebevědomím problém nemá. A proč by vlastně měl mít?
Ať i Pettersson vstoupí mezi titány
Svým způsobem podobný případ. Forvardu Eliasi Petterssonovi je už 22, pořád ale zůstává zaškatulkován v kolonce supertalentovaný jinoch. Nedávné zopakování šestašedesátibodové nováčkovské sumy vypadá hodně slibně, stejně tak bilance 7+11 v posledním play off. Teď ale nastal čas udělat další krok.
Třeba ohledně tvorby hry asi rodák ze Sundsvallu nemusí nikomu nic dokazovat, zapracovat by však měl na střelbě. Nelze ji ovšem chápat jako nějaký zásadní nedostatek, jen jako drobnou rezervu ve srovnávání s úplnými esy.

Švéda už teď zdobí mnoho výrazných předností. Je například skvělé, jak se jeho výkony lepší s tím, o jak důležitou fázi roku jde. Má nesmírné hokejové IQ, je spojené i s neutuchajícím hladem po úspěchu. Nikdy se sebou není tak úplně spokojen, i spoluhráči obdivují jeho soutěživou povahu.
"Hráči jeho kalibru to mají napsané v očích," všiml si obránce Troy Stecher. "Čtete tam, že chtějí být ze všech nejlepší. A že pro to udělají úplně všechno."
Vyzrát na Winnipeg
Překvapivé přání? Snad. Přitom pro nadcházející ročník dost důležité. Vancouver bude proti Winnipeg Jets hrát vzhledem k rozpisu ovlivněnému pandemickými okolnostmi možná až desetkrát.
Pořád v tom ještě nespatřujete problém? Pak si asi po nocích nevedete podrobné statistiky vzájemných zápasů.
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Pro Vancouver je totiž právě tenhle soupeř absolutním postrachem, prohrál s ním deset posledních duelů. Naposledy Jets přemohl 20. prosince 2016!
Taková bilance už nemůže být náhodná. Pettersson a spol. ji nezbytně potřebují změnit, jinak se bude play off hrát bez nich. Vždyť do vyřazovací části postupuje z každé divize jen čtveřice mančaftů.
Zlepšit obranu
Canucks by měli zapracovat hned na několika položkách. Kupříkladu na bodovém přísunu třetí a čtvrté lajny, který se dal dosud označit většinou za chabý.
Ještě důležitější ovšem bude jiný úkol: Pozvednout výkon defenzivní kohorty, především její práci při přechodu do útočné fáze. Jistě, s Hughesem v tomhle ohledu nebude žádná potíž, přidat se však musí i jeho parťáci. Což zní jako nesnadná výzva, když po sezoně opustili kabinu důležití beci Stecher a Chris Tanev.
Více k tématu: [31 týmů ve 31 dnech: Vancouver Canucks ]
Taky však přišel Nate Schmidt. Zdánlivě přehlédnutelné jméno by se během přestavby vancouverské obrany mělo proměnit v důležitý opěrný pilíř.
Na pravé straně bude jeho pohyblivost a důraz znát, díru po Tanevovi pravděpodobně zacelí. Komplikovanější to tak paradoxně bude s náhradou za Stechera, na níž aspirují dosud neprověření zadáci Olli Juolevi, Brogan Rafferty, Jalen Chatfield nebo Jack Rathbone. Mají-li na to, nechť se ukáží právě teď.