Češi mají k Ovechkinovi respekt. A on k nim

Od té chvíle už uplynulo skoro sedm let, ale nedá se na ni zapomenout. Na olympijském turnaji ve Vancouveru 2010 Alexander Ovechkin tvrdě sestřelil Jaromíra Jágra; jako by tím chtěl říct, že jeho doba už skončila.

Na nejlepšího Evropana dějin NHL sice ruský útočník, který ve středu překonal tisícovku, bodově stále ještě nemá, ale v příštích sezonách bude moc zajímavé sledovat, jak velký krajíc z náskoku české ikony ukrojí.
Když přijde řeč na 21. únor 2010, Ovechkinovi se hned rozsvítí oči a začne se usmívat. Rusko v zápase základní skupiny ve třetí třetině vedlo 2:1 a Češi ve Vancouveru mohutně usilovali o vyrovnání. Jágr si vzal puk ve středním pásmu a zkoušel proklouznout k ruské brance. Ale jakoby narazil do zdi.
"Nejlepší hit kariéry," zubil se i po letech Ovechkin. "(Alexander) Semin spadl u mantinelu, Jágr si vzal puk, ale já věděl, že nemá komu přihrát. Byl jsem na něj připravený." A Jágr to pěkně pocítil.
Obránce Roman Polák na Ovechkina vystartoval, pozdě si uvědomil, že bude vzadu chybět a couval, ale ztrátu už nedohnal. Semin z první naservíroval puk Evgeni Malkinovi a bylo po českých vyhlídkách.

"Trenér za mnou přišel a říkal mi, abych si dával pozor, že mě Češi budou chtít trefit ještě víc, že po mně půjdou, ale já ho uklidnil, že jsem připravený. Přece kvůli tomu nebudu měnit styl," prohlásil později Ovechkin. "Ocenil jsem ale Jágrovu reakci po zápase, když řekl, že to byl čistý střet. Je to tvrďák."
Olympiáda v Kanadě nakonec pro Rusy i Čechy skončila už ve čtvrtfinále, ale těch vzájemných střetů, v nichž se Ovechkin pustil do boje s českými hokejisty, bylo v tomto tisíciletí nepočítaně. Zejména v NHL, ale i na mezinárodní scéně.
"Poprvé jsem byl v Česku v šestnácti letech," vybavil si Ovechkin juniorský turnaj v Benešově. "Byl jsem tehdy dost vyjukaný, ale to už se naštěstí dávno změnilo."
V roce 2004 Ovechkina draftovali Washington Capitals z první pozice, ale na svůj zámořský debut si kvůli výluce musel ruský supertalent počkat až do sezony 2005-06. Když se v hlavním městě USA objevil, okamžitě byl srovnáván s Jágrem, který ve stejném klubu působil jen o pár sezon dřív.
"Capitals na Jágra stále vzpomínají, a v dobrém. Jenže teď už hraje za Rangers, čili je to pro nás soupeř. Respektujeme ho, ale hlavně si na něj dáváme velký pozor. Každopádně by měl dostat Hart Trophy. Nikdo lepší v této sezoně NHL nehrál," řekl Ovechkin při mistrovství světa v Rize v roce 2006.
V hlasování o nejužitečnějšího hráče sezony ovšem českou legendu předstihl Joe Thornton ze San Jose Sharks a pak už se do bojů o nejprestižnější individuální trofeje přihlásil také car Alex.
Na zámořskou veřejnost působil Ovechkin občas jako trochu divný pavouk, ale čeští spoluhráči z Capitals Jakub Klepiš a Tomáš Fleischmann s ním měli mnohem lepší zkušenosti.
"Alex je úplně v pohodě. Klidně vezme, když si z něj někdo dělá srandu. Nemá s tím problém," tvrdil Fleischmann. Když si ale Ovechkin vyjednal bez pomoci agenta třináctiletý kontrakt na 124 milionů dolarů, v kabině Washingtonu se o tom nežertovalo.
"Že bychom do něj kvůli tomu rýpali? Hmm, tak to asi ne. To je přece supersmlouva," tvrdil Fleischmann, který se s Ovechkinem často pouštěl do soubojů ve stolním tenise. "S Milanem Jurčinou jsme ho ve Washingtonu neustále poráželi. On a Semin s námi chtěli pořád hrát, ale neměli šanci..."
U soupeřů sice Ovechkin zrovna oblíbený není, ale Češi, kteří s ním trávili víc času, na něj mají úplně jiný názor.
"Jak si taky oblíbit hráče, který vám pokaždé nasype tolik gólů," nadhodil Klepiš, který i při angažmá v Kontinentální lize poznal řadu ruských hokejistů. "Někteří jsou strašlivě namachrovaní, ale Alex ne. Dá si pivko jako ostatní, je v klidu, normální. Jen ze začátku neustále skákal z ruštiny do angličtiny a to jsme si říkali, jestli se trochu nezbláznil. Ale on už je takový veselý kluk, pohodář."
Ovechkin občas některému spoluhráči při televizním rozhovoru rozmázne o obličej nálož pěny a divoce slaví všechny góly, až tím některé tradicionalisty uvádí do rozpaků.
"Někde se vyřádit musí. Alex to ve Washingtonu nemá vůbec jednoduché. Kdyby si někam vyrazil, tak hned fanoušci píšou na Twitter majiteli, že ho viděli tam a tam," povzdechl si brankář Tomáš Vokoun, který hrál s Ovechkinem v sezoně 2011-12.

V květnu 2010 přitom právě Vokoun, Jágr a spol. vzali na šampionátu v Německu Rusům zlatou radost a Ovechkin byl snad jediným z poražených finalistů, kteří si stříbrnou medaili sportovně nechali na krku, čímž vyjádřil vítězům respekt.
V sestřizích nejlepších Ovechkinových kousků v NHL si ale někteří čeští beci musejí připadat jako zoufalí nemotorové. Na školení od ruského rychlíka patrně nezapomenou Jan Hejda ani Roman Hamrlík, kterého se útočník Capitals zbavil přihrávkou o mantinel a pak už gólový brejk nepřekazil ani montrealský fantom Carey Price.
V přehledu obránců, proti nimž Ovechkin hraje nerad, však na čestném místě figuruje bostonský Slovák Zdeno Chára. "Střetům s ním se dá těžko vyhnout, je problém Zdena na ledě přehlédnout. On tak nějak opravdu vyčnívá," usmíval se ruský tisícovkař.
Když brankář Detroit Red Wings Petr Mrázek pochytal Ovechkinovi v listopadu 2011 v jednom zápase 15 střel, byla z toho senzace.
"Jakmile totiž Ovechkin spustí tu svoji kanonádu, tak se jen musíte modlit, aby vás to trefilo," řekl gólman Ondřej Pavelec a souhlasil s tím také Michal Neuvirth, někdejší Rusův spoluhráč, který mu loni čelil v play off v brance Philadelphia Flyers.
Za jedenáct sezon v NHL Ovechkin nikdy nepřešel přes druhé kolo Stanley Cupu a to mu teď leží na srdci mnohem víc než individuální milníky. Na začátku minulého ročníku tipoval bývalý slovenský kanonýr Washingtonu Peter Bondra velký průlom Capitals. Možná se jen spletl o rok.