Ottawa vítězí a chce být šampionem Atlantiku

Je to trochu záhada. Před sezonou jim byl přisuzován status outsidera Východní konference. Podle prognóz měli zůstat přibiti u dna Atlantické divize, místo toho ale Ottawa Senators bojují o její špici. Šest výher v řadě z nich udělalo adepta na divizního šampiona, což se jim naposled podařilo v sezoně 2005-06.
Bez velké mediální pozornosti se Senators nenápadně sunou vzhůru. V minulém ročníku uhráli 38 výher, teď už mají o jednu navíc - a před sebou jasný cíl. Jen samotná účast v play off jim nestačí, chtějí být černým koněm.

"Nejsme každý večer dokonalí, ale kluci se drží instrukcí a nacházejí cesty k výhrám," těší i asistenta Marca Crawforda.
V Ottawě v předchozích sezonách jasně zářila hvězda dvojnásobného vítěze James Norris Memorial Trophy Erika Karlssona, který i jako obránce atakoval přední příčky v bodování ligy. Senators byli označováni jako Karlsson a spol. Vůdčí role švédského kapitána byla nezpochybnitelná. V této sezoně se k němu ale přidali další.
"V různých zápasech potřebujete příspěvky různých hráčů. Kromě Erika nás tak v poslední době podržely i třetí a čtvrtá formace. Hráči jako Chris Kelly, Tommy Wingels, Viktor Stalberg a Jean-Gabriel Pageau," vypočítával Crawford. "Nebezpečí hrozí ode všech, to je přece ideální stav."
V březnu jsou Senators neporazitelní, i když ze šesti utkání čtyřikrát vyhráli jen o gól. Už se nedívají dolů k hraně postupu do play off, míří výš.

"Nepřekvapuje mě, že se jim daří. Mají tam mladé kluky a NHL je teď postavená na mladších hráčích, kteří výborně bruslí. Takže i Ottawa s tím má úspěch," řekl NHL.com/cs Tomáš Plekanec, centr Montreal Canadiens.
Ti vedli Atlantickou divizi od začátku základní části, ale teď budou odrážet soustředěný nápor Ottawy. Ještě v březnu si oba rivalové proti sobě zahrají hned třikrát, z toho dvakrát v Montrealu.
Vzepětí Senators je o to působivější, že se v poslední době musejí potýkat s řadou zranění. Mimo hru se ocitli Mark Stone, Bobby Ryan i Kyle Turris.
Tentokrát za ně ale má Ottawa adekvátní náhradu. Díky aktivitě kolem uzávěrky přestupů mohou zaplnit díry v sestavě Stalberg, který přišel z Carolina Hurricanes, nebo Alex Burrows z Vancouver Canucks. Na soupisku se dostal také Chris DiDomenico, jenž do uzávěrky trejdů hrál švýcarskou ligu.
Velkou roli v týmovém úspěchu hraje gólman Craig Anderson, který z posledních devíti startů vychytal osm výher. Celkem jich má v dresu Senators 147, což ho posunulo na první místo historických klubových tabulek před Patrika Lalimea.
Karlsson, jenž hraje za Ottawu od sezony 2009-10, začíná tušit, že se tu rodí něco velkého. S klubem sice už čtyřikrát postoupil do play off, ale v něm z pěti sérií uspěli Senators pouze v jediné v roce 2013 s Montrealem.
Se 13 góly a 50 asistencemi je Karlsson opět nejproduktivnějším hráčem týmu, za necelých osm let za klub nasbíral úctyhodných 448 bodů.
Jak rychle dokáže šestadvacetiletý bek vyhodnotit situaci, předvedl třeba proti Arizoně, kdy v závěru třetí třetiny vyrovnával na 2:2.
"Objevil se u pravé tyčky Coyotes. Chápete to? Tam obvykle obránce moc nečekáte," kroutil hlavou brankář Senators Mike Condon. "To je ale schopnost, která z něj dělá jednoho z nejlepších hráčů světa. Když si pak vezme puk v prodloužení, tak už víte, že se stane něco výjimečného."

Milovník Prahy a piva Staropramen okouzlil i kouče Guye Bouchera, který vede Senators první sezonu.
"Právě teď nevidím nikde lepšího hráče. On je neuvěřitelný v každém aspektu hry. Pro své spoluhráče je velkou inspirací," tvrdil Boucher. "Mám veliký respekt hlavně k jeho mentální odolnosti."
Optimismu už propadl také čtyřiačtyřicetiletý generální manažer Pierre Dorion, který po minulé sezoně nahradil ve funkci odstupujícího Bryana Murrayho. Jeho kroky v období před koncem přestupového termínu se nedaly přehlédnout.
"Připadal jsem si jako dítě u vánočního stromečku," popisoval kouč Boucher, když se mu v kabině hlásily posily. A hned se začaly vyplácet. Stalberg dal po příchodu k Senators dva góly, Burrows dokonce čtyři v šesti zápasech.
Boucher získal nové možnosti. Díky Stalbergovi už se nebojí využívat víc čtvrtou formaci, Burrowsův příchod odsunul Ryana Dzingela do třetího útoku, který tak získal větší rychlost.
Senators prostě věří, že mají lepší mužstvo než to, které před čtyřmi lety postoupilo do konferenčního semifinále proti Pittsburgh Penguins. Boucherův systém je už zaběhnutý, nastaly změny v obranném a středním pásmu a Ottawa má teď druhý nejvyšší počet výher na ledech soupeřů (20), hned po New York Rangers.
"Viděli jste, jak jsme soupeři povolili jen 16 střel?" chlubil se Boucher po vítězství 4:2 v aréně Pepsi Center proti Colorado Avalanche.
Kdyby Senators z posledních 15 zápasů základní části uhráli ještě devět výher, pak jich budou mít 48, stejně jako v sezoně 2006-07.
Tehdy se dostali až do finále Stanley Cupu.