Nejlepší pravá křídla: Primát obhájil Kučerov

Letní prázdniny jsou mostem mezi sezonami a je proto čas se na něm rozhlédnout po těch nejlepších hráčích. Redakce NHL.com/cs sestavila hlasováním svých šesti členů žebříček deseti aktuálně nejlepších hokejistů na jednotlivých postech (maximální počet možných bodů je 60). Hodnotíme je podle pozice uvedené v jejich hráčské kartě NHL. Pokračujeme pravými křídly.

1. Nikita Kučerov (Tampa Bay Lightning) 

60 bodů; před rokem 1.

Patriotismus stranou, stejně jako loni se do čela celkového pořadí vyšvihnul ruský útočník Lightning. Kučerov je ve 33 letech stále jedním z nejdominantnějších ofenzivních hráčů současné NHL. V uplynulé sezoně nasbíral druhý nejvyšší počet bodů v základní části - 130 (44+86). A zase předváděl to, co uplynulou dekádu. 

Jeho největší síla není pouze ve střílení gólů, ale především v naprosto výjimečné schopnosti tvořit hru. Kučerov má elitní přehled, dokáže na sebe přitáhnout obránce a následně najít spoluhráče v ideální pozici. Není sice nejaktivnější v osobních soubojích a defenzivě, ale pro Tampu je hlavním motorem útoku, když dokáže sám změnit průběh zápasu. 

2. David Pastrňák (Boston Bruins)

54 bodů; před rokem 2.

O druhé pozici také nebylo pochyb. Počtvrté v řadě český lídr Bruins dosáhl na hranici 100 bodů v základní části (29+71) a dalších sedm (3+4) přidal v úvodním kole play off. S průměrným časem 20:39 byl také nejvytíženějším pravým křídlem sezony. 

Jeho hra se od kanonýrského statusu vyvinula v chytrý kombinační hokej a schopnost účinně tvořit proti nejlepším obranám. Pastrňák dokáže rozhodnout utkání jedním momentem - přesilovkovou střelou, individuální akcí nebo rychlou kombinací, ale také mnohem víc zapojuje své spoluhráče. Zároveň se z něj stal přirozený lídr kabiny a velký kandidát na nového kapitána.

3. Mitch Marner (Vegas Golden Knights)

47 bodů; před rokem 5.

Bodově ve své první sezoně po odchodu z Toronto Maple Leafs základní části tolik nezářil (24+56), o to víc ale rozkvetl v play off, jehož byl nejproduktivnějším hráčem (10+19 ve 22 startech) a výrazně postrčil Vegas až do finálové série. 

V únoru se  také podílel na zisku stříbrných medailí pro Kanadu na zimní olympiádě Milano Cortina, kde ve čtvrtfinále proti Česku rozhodl v prodloužení o výhře 4:3.

Marner vyniká excelentním bruslením, rychlým rozhodováním a schopností najít spoluhráče v situacích, kde většina nevidí žádné řešení. Zvládne udržet puk pod tlakem a otevřít prostor ostatním. V posledních letech navíc zásadně zlepšil defenzivní stránku a stal se spolehlivým prvkem i pro vypjaté závěry zápasů.

4. Mikko Rantanen (Dallas Stars)

42 bodů; před rokem 3.

Z pomyslných stupňů vypadl hlavně kvůli zranění. Pořád ale zvládl za 64 startů 77 bodů i sedm bodů (1+6) v šesti zápasech play off. Podílel se také na finském olympijském bronzu.

Jeho texaské výkony potvrdily, že i po odchodu z Colorado Avalanche a krátké zastávce u Carolina Hurricanes stále patří mezi elitní power forwardy této éry. Kombinace výjimečné fyzické síly s technikou, z něj dělá těžko bránitelného hráče. Zásadní předností je jeho schopnost zvýšit výkon v klíčových momentech, zejména v play off, kde pravidelně jeho hodnota roste. Nepatří možná mezi nejrychlejší, ale to je tak jediný Rantanenův ofenzivní nedostatek.

5. Cole Caufield (Montreal Canadiens)

31 bodů; před rokem 6.

Do americké olympijské nominace se nevešel, ale všechno si vynahradil během sezony, v jejíž základní části posbíral 88 bodů a z toho 51 gólů, o 14 tref víc než před rokem, což byla pro pětadvacetiletého útočníka vstupenka do elitního klubu. Při montrealském pochodu do konferenčního finále pak měl bilanci 6+7 v 19 utkáních.

Caufieldovou největší předností je kromě výjimečné přesnosti střelby i rychlost zakončení a schopnost najít prostor v přehuštěné obraně. Nepatří mezi fyzicky nejvýraznější hráče, ale dokáže své menší postavy využít díky rychlosti a výbornému pohybu bez puku. Největší výzvou ale dál zůstává zlepšení v defenzivě a větší konzistence proti fyzicky silnějším soupeřům.

6. William Nylander (Toronto Maple Leafs) 

27 bodů; před rokem 4.

Po třech čtyřicetigólových sezonách se tentokrát dostal 'jen' na třicet branek a 79 bodů. Třicetiletý Švéd ale patří stále mezi nejkomplexnější ofenzivní pravá křídla díky kombinaci elitního bruslení, techniky a schopnosti zakončit z jakékoliv pozice.

Nylander vyniká hlavně v přechodu do útoku díky akceleraci a práci s pukem v plné rychlosti. Občas se setkává s kritikou za menší důraz v osobních soubojích a slabší bránění, jeho ofenzivní přínos je ale pro Toronto pořád klíčový.

7. Clayton Keller (Utah Mammoth)

17 bodů; před rokem 8. 

Čím to je, že je ještě podceňovaný? Ve třech z posledních čtyř sezon měl přes 85 bodů, v minulém ročníku se chlubil jako nejproduktivnější hráč nových účastníků play off součtem 26+62.

Keller sice nehraje v nejsledovanějším klubu, ale je to extrémně  kreativní útočník s výborným bruslením, rychlým rozhodováním a schopností vytvářet šance i v situacích, kdy má soupeř zpevněnou  obranu. Jeho práce s pukem v rychlosti je příkladná. V posledních sezonách se navíc více tlačí do role lídra. V silnějším týmu by byl vnímán asi ještě výrazněji.

8. Alex DeBrincat (Detroit Red Wings)

14 bodů; před rokem mimo top 10.

Bodově zažil nejlepší sezonu kariéry s bilancí 41+44, ale ani v jeho třetím detroitském roce Red Wings do play off nepostoupili. Individuálně však americký útočník čněl nade všemi.

Není přitom vysoký ani fyzicky dominantní, dokáže být ale extrémně nebezpečný díky rychlé střele a skvělému výběru místa. V posledních letech ukazuje i lepší schopnost kombinovat se spoluhráči a zapojovat se více do tvorby hry.

9. Pavel Dorofejev (New York Rangers)

13 bodů; před rokem mimo top 10.

Hodnota pětadvacetiletého ruského útočníka výrazně narostla hlavně díky jeho koncovce. V základní části si 37 trefami vytvořil osobní rekord, v play off byl s 12 zásahy druhým nejlepším střelcem play off. Finalisté z Vegas Golden Knights už si ale nemohli dovolit splnit jeho požadavky a vytrejdovali ho do New York Rangers, kde uzavřel sedmiletou smlouvu na 77 milionů a má se stát jednou z klíčových tváří přebudování newyorského týmu.

Dorofejev do něj vnese mimořádný gólový instinkt a umění zakončovat z prostoru kolem branky i z první střely, dokáže být extrémně efektivní. V jeho potenciálu je schopnost atakovat klidně padesátigólovou hranici.

10. Mark Stone  (Vegas Golden Knights)

10 bodů; před rokem 7.

V kariéře ještě nikdy neodehrál kompletní sezonu, stále se potýká se zraněními a jede přes bolest. V základní části měl kapitán Vegas 60 startů, v nichž nastřádal 73 bodů (28+45), v play off měl bilanci 7+5. 

Stone je zcela odlišný typ pravého křídla než většina hráčů v tomto žebříčku. Jeho hodnota není založena jen na bodech. Patří mezi nejlepší hráče v práci bez puku, čtení přihrávek a získávání kotoučů. Je mimořádně silný v defenzivní činnosti a zároveň dokáže být produktivní v útoku. Jeho styl není založený na rychlosti nebo oslnivých individuálních akcích, ale hlavně na poziční hře a správných rozhodnutích. Jen to zdraví, kdyby čtyřiatřicetiletému křídlu sloužilo o něco lépe.

Těsně pod čarou: Adrian Kempe (Los Angeles Kings), Dylan Guenther (Utah Mammoth), Andrej Svečnikov (Carolina Hurricanes)...