Adam Benak

Také v této sezoně vám každé úterý nabízíme rubriku Výlet na farmu, v níž sledujeme výkony hráčů v nižších Severoamerických soutěžích. Nejde jen o American Hockey League, ale i kanadské juniorky, univerzitní soutěže v USA či East Coast Hockey League. Tentokrát se zaměříme na rostoucí význam NCAA.

Pořád je to alternativa ke kanadským juniorským soutěžím, její význam se ale stále zvětšuje. Pro mladé hokejisty už univerzitní soutěž není jen možností, jak spojit sport se studiem. Stává se důležitým mezistupněm mezi juniorským a profesionálním hokejem. Nabízí přitom odlišné podmínky pro rozvoj než tradiční juniorky.

V sezoně 2026–27 je na soupiskách nejvyšší divize NCAA 19 českých a 16 slovenských hokejistů. V ročníku 2024–25 přitom bylo Čechů jen sedm, o rok později deset. Rostoucí počet tuzemských hráčů ukazuje, že na severoamerické hokejové mapě už nejde o okrajovou variantu.

Důvodů, proč zvolit NCAA, je dost. Mezi hlavní lákadla patří kvalitní tréninkové zázemí, větší prostor pro fyzický rozvoj i možnost se poměřit se staršími a vyspělejšími soupeři. Důležitou roli hraje také studium, které hráčům poskytuje další možnosti pro případ, že se jejich cesta do NHL nevyvine podle představ.

„Liga je zase úplně jinde než juniorka, je to mezikrok mezi juniorkou a dospělým hokejem,“ vysvětloval útočník Adam Benák v rozhovoru pro iSport.cz, proč si vybral Western Michigan University. „Když dokážu, že můžu hrát v ní, tak mě to posune zase blíž k NHL nebo AHL. Soutěž jde každým rokem nahoru.“

Benák má za sebou zkušenosti z americké USHL i kanadské OHL. V dresu Brantfordu nasbíral v sezoně 2025–26 v základní části 77 bodů ve 48 zápasech a byl čtvrtým nejproduktivnějším hráčem týmu. Přesto se rozhodl juniorskou dráhu opustit a vyzkoušet jiný model rozvoje. Jeho volbu podporovali také Minnesota Wild, kteří Benáka draftovali v roce 2024 ve čtvrtém kole ze 100. pozice. Sezonu v novém týmu rozjel sedmi body (2+5) ze čtyř startů. Z draftovaných českých hráčů ale není jediný, kdo se vydal univerzitní cestou.

V Miami University působí Matouš Jan Kucharčík (Buffalo Sabres), na University of St. Thomas David Rozsíval (New Jersey Devils), na Providence College Tomáš Machů (New York Islanders) a na Ohio State University Jakub Fibigr (Seattle Kraken) a brankář Jakub Milota (Nashville Predators). Trojnásobné české zastoupení má pak University of Massachusetts, kde hrají Václav Nestrašil (Chicago Blackhawks), Max Curran a brankář Tobias Trejbal (oba Calgary Flames).

Jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi NCAA a kanadskými juniorkami je počet utkání. Univerzitní týmy obvykle odehrají 35 až 42 zápasů za sezonu včetně závěrečného turnaje. V CHL čeká mužstva v základní části 68 utkání. K tomu se mohou přidat až čtyři série play off a prestižní Memorial Cup.

Univerzitní programy ale soustřeďují zápasy hlavně do víkendů, hráčům tak zůstává víc času na kondiční a individuální přípravu i regeneraci. V první části týdne se mohou intenzivně věnovat posilování a rozvoji dovedností, aniž by je čekaly dlouhé přesuny k zápasům.

„Mistráků je zhruba polovina toho, co v Kanadě. Je tam víc času na trénink. Jsem zvědavý, nemám s tím zkušenosti,“ řekl Benák ještě před začátkem univerzitního angažmá.

Menší zápasová zátěž ale automaticky neznamená, že je NCAA vhodnější pro každého. Univerzita klade větší důraz na postupný rozvoj a nabízí čas na odstranění nedostatků, které by při rychlém přechodu mezi profesionály byly na překážku.

"Juniorský hokej má ale taky řadu výhod. Pokud jste v dobrém týmu, hrajete série play off na čtyři vítězství. Na univerzitě rozhoduje jeden zápas a konec," srovnával bývalý generální manažer St. Louis Blues Doug Armstrong.

Důležitou výhodou univerzitního hokeje je věkové složení týmů. V kanadských juniorkách hrají převážně teenageři, v NCAA i hokejisté ve věku 22 až 24 let. Mladíci se tak dostávají do soubojů se soupeři, kteří mají více zkušeností i větší sílu.

Univerzity teď mnohem více investují do moderních posiloven, regeneračních prostor, střeleckých trenažérů i odborníků na kondici a výživu. Některé programy se snaží přiblížit fungování profesionálních klubů. Význam NCAA posílila i změna pravidel, která umožnila hráčům ze soutěží CHL nastupovat v univerzitním hokeji. Dříve měli kvůli svému působení v soutěžích, v nichž nastupovali i hráči s profesionálními smlouvami, univerzitní cestu uzavřenou.

Změna tak rozšířila okruh dostupných talentů. Konkurence se zvyšuje, jak v minulé sezoně potvrdila i letošní jednička draftu Gavin McKenna. Kanadský útočník hrál za Penn State University, teď už válí v Toronto Maple Leafs.

Na Nova Sportu: McKenna získal v přesilovce Maple Leafs vedení 2:1

Neznamená to, že by CHL ztratila své postavení. Obě cesty vedou ke stejnému cíli, i když odlišným způsobem.

Že univerzitní hokej nemusí být jen krátkou zastávkou před profesionální kariérou, ukazuje například slovenský obránce Luka Radivojevič. Před draftem 2025 se o něm mluvilo jako o hráči s reálnou šancí na výběr. Scouti vyzdvihovali jeho herní myšlení a ofenzivní schopnosti, jiní ale měli pochybnosti o jeho důrazu a celkové soutěživosti.

Radivojevič nakonec v roce 2025 draftován nebyl. Totéž se opakovalo i letos, přestože se svými výkony v Boston College dostal do nováčkovského All-Star týmu Hockey East. V univerzitním prostředí tak devatenáctiletý zadák získává další zkušenosti s dospělejším hokejem a pracuje na aspektech, které podle skautů potřebuje zlepšit a zvýšit šance na profesionální angažmá.

Rostoucí počet českých a slovenských hokejistů v NCAA tak jen dokazuje, že univerzita není při cestě do NHL jen marginální možností, ale čím dál důležitější alternativou.

Příbuzný obsah