Nashville si užívá úspěch a vyhlíží soupeře

Když se dva perou, třetí se směje?
Zatímco hokejisté Pittsburgh Penguins a Ottawa Senators se budou v noci na pátek dřít na ledě a vydají se ze všech sil v sedmém finále Východní konference, vítězové té Západní mohou klidně sedět doma na gauči s ovladačem v ruce a v televizním přenosu sledovat, kdo si je vybojuje za soupeře pro další sérii play off.

V podobné situaci byli už po prvním kole, v němž vymetli Chicago Blackhawks 4:0 na zápasy. V pobobné situaci byli i po kole druhém, kde si poradili v šesti utkáních se St. Louis Blues a čekali na vítěze sedmého duelu mezi Anaheim Ducks a Edmonton Oilers.
A podobně jsou na tom i nyní poté, co v šesti kláních vyřadili Anaheim a mohou si v klidu odpočinout a 'lízat' četné rány z neúprosných vyřazovacích bitev. Mezi jejich posledním startem a prvním finále Stanley Cupu (v noci na úterý) je týdenní pauza.
"Splnil se nám sen. Ale i když jsme došli tak daleko, zároveň pořád cítíme hlad po úspěchu a teď máme šanci hrát o Stanley Cup. Je to úžasný pocit. Právě pro tyhle chvíle člověk tak dlouho a tvrdě pracuje," řekl finský gólman Pekka Rinne, největší hvězda Predators.

"Všichni přemýšlí podobně. Samozřejmě jsme šťastní za to, že jsme šampiony Západní konference. Ale teď budeme hrát o Stanley Cup. Ukažte mi v kabině hráče, který by ho nechtěl," dodal švýcarský obránce Roman Josi.
Už současná pozice je pro trochu provinční klub, jenž žil dlouhá léta spíš 'na okraji' NHL, fantastickým úspěchem. Úspěchem, na který by se ještě před dubnovým startem play off leckdo bál i pomyslet a málokdo by si na něj vsadil.
Po postupu do finále Stanley Cupu jako kdyby tomu nechtěli věřit ani jeho samotní strůjci. Když v televizním interview s generálním manažerem Davidem Poilem jednu z otázek uvedl reportér slovy "Jste šampiony Západní konference", šéf Nashvillu se jen usmál a požádal: "Řekněte to ještě jednou."
Po dvaceti letech práce je Poile na vrcholu. Od roku 1997 postupně piplá a vylepšuje mužstvo, jež se z otloukánka ligy postupně stalo obávaným protivníkem a prokousávalo se do vyšších a vyšších pater NHL. V roce 2011 poprvé vyhrálo sérii play off. Do druhého kola proniklo i o rok později.
Pak nastala dostavba, obměna herního stylu a dva roky bez účasti ve Stanley Cupu. V roce 2015 už byli Predators v play off znovu, loni se dostali do druhého kola a letos ještě o dvě patra výš. Minimálně o dvě.
Teď ten léta kvetoucí strom, ošlehaný mnoha potížemi, spekulacemi o prodeji a stěhování, zalitý dokonce i záplavami, konečně dozrál a přinesl sladké plody. Nashville se stal z netradiční destinace hokejovým městem a Predators legitimním vyzyvatelem Stanley Cupu.
Pod někdejším trenérem Barry Trotzem dostal tým do krve hlavně poctivnou defenzivní práci. Pod novým koučem Peterem Laviolettem se naučil útočit a přizval k tomu příslušné posily, především v osobách centra Ryana Johansena a ofenzivního obránce P.K. Subbana. Teď je silný na všech postech a ať už půjde do finále proti Penguins, nebo proti Senators, karty budou rozdány přinejmenším vyrovnané.
"Už jen hrát o Stanley Cup je docela fantastická představa," řekl nashvillský útočník Colin Wilson, jenž strávil v klubu celou dosavadní kariéru. "O něčem takovém sní člověk jako kluk. Je to krásný pocit, ale uvědomujeme si, že máme na to ve finále uspět. Ještě jsme neskončili."