Motivace je obrovská, říká o MS kapitán Voráček

Stejně jako před dvěma lety na mistrovství světa IIHF povede české hokejisty do každého zápasu turnaje v Paříži a Kolíně nad Rýnem Jakub Voráček. Rychlonohý útočník dozrál v lídra jak ve svém klubu Philadelphia Flyers, tak v reprezentaci, kde bude znovu kapitánem.
"Přišel Vorasův čas," řekl Tomáš Plekanec, centr Montreal Canadiens, jenž nosil 'céčko' na zářijovém World Cup of Hockey v Torontu.

Světový šampionát startuje v pátek, Česko čeká na úvod od 20:15 SELČ asi nejtěžší možný soupeř - Kanada. Poté sehraje ještě šest zápasů a pokud splní očekávání i základní cíl a vejde se mezi první čtyřku osmičlenné skupiny B, postoupí do čtvrtfinále.
"Těším se moc. Zase po roční přestávce jsem na mistrovství světa, i když tam byl mezitím i Světový pohár. Celý ten šampionát, když si představíte, že můžete mít medaili, tak ta motivace je obrovská," vyprávěl Voráček před startem turnaje. "Každý hráč to má tak, že je reprezentace strop. Máte tam olympiádu, chcete se dostat do NHL. Ale každé dítě, když vyrůstá, vidí vyhrát hokejisty titul mistra světa, tak si říká, že by ten pohár chtěl zvednout taky. Šampionát je jedním z vrcholů kariéry."
Vztah k národnímu týmu si stejně jako u dalších kluků v Česku budoval už v dětském věku. Když mu bylo osm let, reprezentace vyhrála olympiádu 1998 v Naganu. "Vnímal jsem to, něco si pamatuju, ale ještě to nebylo takové, že bych z toho měl tak hluboký zážitek. Zlatý hattrick (tři tituly z MS v řadě mezi lety 1999 a 2011) jsem vnímal víc. Bylo mi deset jedenáct, člověk je zase o něco chytřejší, víc hraje hokej. Ale nejvíc pro mě byla Vídeň 2005. Tam byla výluka, byli tam všichni z NHL. Byl to i krásný hokej, na který se dalo dívat."

Sám pak poprvé reprezentoval na MS IIHF 2010, kde v medailových bojích rovněž v Kolíně nad Rýnem Češi vyválčili zlato. "Já měl štěstí, že jsem mohl pohár pro mistry světa zvednou ve dvaceti letech. Pocity jsou to takové, že bych si to chtěl moc rád zopakovat," vzpomínal.
Voráček si zahrál i na MS 2011, kdy si z Bratislavy přivezl bronzovou medaili, a poté v letech 2013 a 2015. Český dres nosil i na olympiádě v Soči 2014. Tou dobou už byl dávno etablovaným hráčem NHL, který rostl ve hvězdu. V roce 2007 si ho jako sedmičku draftu vybrali Columbus Blue Jackets, v lize působí od sezony 2008-09. Za sebou má 686 zápasů, v nichž dal 155 gólů a připsal si 488 bodů.
Na turnaj do Paříže se vydají fandit jeho rodiče a možná i přítelkyně s malým synem Jakem, jenž se narodil 17. listopadu 2016.
"Jsem si jistý, když stojím na modré, hraje hymna před či po zápase, že jsou naši hrdí. Když jsou v Americe, tak to až tolik neprožívají. Ale když slyšíte tu českou hymnu, tak je to pro rodiče zadostiučinění. Máma to prožívá, je to krásné. Nemusí to říkat, ale z jejich chování to cítíte. Největší emoce, co jsem po hokejové stránce od rodičů zažil, byly po titulu v roce 2010. V hledišti je vždycky hledám, vím, kde sedí. To mám odmala. Koukám na tátu, jak mi odmala říkal, že mi nejdou nohy, ať víc bruslím. Teď už mě nechává v klidu," usmál se kladenský odchovanec.
Česko patří vzhledem k síle kádru, v němž je šest hokejistů z NHL, k favoritům skupiny B. Podle Voráčka ovšem nejde jen o jména.
"Je jedno, kolik kluků přijede z NHL, je důležité, aby si to sedlo. Musíme mít dobrou partu. Každý musí dělat svoji práci na maximum, je potřeba mít i štěstí, gólman musí skvěle chytat. To všechno se musí sejít. Chtěl bych, abychom stupňovali výkon tak, že nejlepší výkon předvedeme ve čtvrtfinále, kde se to vždycky láme," řekl.
Národní tým získal medaili na MS naposledy v roce 2012, kdy přivezl bronz z Helsinek. O rok později vypadl ve čtvrtfinále, následně skončil dvakrát za sebou čtvrtý. Loni v Moskvě Česko vypadlo ve čtvrtfinále po penaltovém rozstřelu s USA - možná i proto, že tam Voráček coby osvědčený exekutor nájezdů chyběl. V sezoně NHL postoupil s Flyers do play off, a když v prvním kole tým vypadl v šesti zápasech s Washington Capitals, na turnaj nepřiletěl.
"Sezona v NHL je strašně dlouhá. Člověk musí zvážit, v jakém je stavu, jestli to je dobré pro vás jako člověka, hráče a jestli to je dobré pro mužstvo samotné. Když jste dobitý, nevěříte si. To jsem měl loni. My jsme vypadli v play-off a já už na to mistrovství neměl. Byl jsem vyfluslý, bolela mě noha. Nebyl bych nic platný," říkal Voráček, jenž před rokem dohrával play off se zraněnou nohou.
V letošní sezoně je situace jiná. Voráček absolvoval Světový pohár, poté i všech 82 zápasů za Philadelphii. Nasbíral v nich 61 bodů (20+41), nejvíc ze všech českých hráčů po Davidu Pastrňákovi z Boston Bruins, jenž je nyní jeho reprezentačním spoluhráčem. Flyers ovšem do play off letos nepostoupili, a tak z Philadelphie přišla brzy zpráva: Letím! A netýkala se jen Voráčka, ale i jeho krajana Radka Gudase, jenž vyztužil českou obranu.
Ligová sezona Flyers přitom byla letos jako na houpačce. Zprvu tým srážela bídná defenziva i nejisté výkony gólmanů. Poté začala Philadelphia vyhrávat, měla sérii 10 vítězství v řadě. Avšak následně se znovu propadla a nakonec skončila s bilancí 39-33-10 sedm bodů za držitelem druhé divoké karty ve Východní konferenci Toronto Maple Leafs.

"Nejdřív jsme měli problém, že jsme dali pět gólů a dostali jsme šest. To bylo na začátku sezony, ale právě to jsou body, které pak chyběly. Pak jsme spravili hru dozadu, ale zase jsme nedali gól," litoval Voráček, jenž však vzhledem k silnému jádru ofenzivy s Claudem Girouxem, Waynem Simmondsem a Seanem Couturierem, obaleném dorůstajícími kvalitními talenty, vidí v mužstvu slibnou budoucnost.
"Tým má potenciál. Jsme v nejlepších letech, je otázka času, abychom si věřili, udělali play off a šli do něj z domácí pozice," řekl Voráček. "Máme další dva tři mladé hráče, Philadelphia každý rok výborně draftuje, když se podívám na Ivana Provorova, to byl nejlepší obránce, kterého jsem v 19 letech viděl. Věřím, že to bude dobré."