Hanzal1_329

Možná si Martin Hanzal v poslední době po zápasech občas protírá oči, jestli to není zlý sen. Před uzávěrkou přestupního termínu přišel do Minnesota Wild, aby si před play off zvykl na výhry. Místo toho ale jeho nová hokejová rodina prohrává jeden zápas za druhým a přínos českého útočníka se vytrácí pod nánosem týmových neúspěchů.

  1. února nastoupil třicetiletý centr v NHL ke svému prvnímu utkání v jiném dresu, než mají Arizona Coyotes. Po divokém průběhu vyhráli Wild 5:4 v prodloužení nad Los Angeles Kings a Hanzal si pochvaloval, jakou sílu Minnesota má.
    Jenže jeden z hlavních adeptů na triumf v Západní konferenci se začal krutě trápit.
    Poslední porážka 4:5 v prodloužení s jedním z nejsilnějších týmů ligy, jímž jsou Washington Capitals, by sice nebyla nic strašného, pokud by ovšem nešlo o devátý krach z posledních deseti zápasů. Celkově se Hanzal radoval z vítězství jen čtyřikrát ze svých 14 startů.

Hanzalova branka proti Capitals

"Můj názor je, že se musíme vrátit zpět k základním věcem, jako jsou častá střelba, dorážky a clonění před brankou," řekl Hanzal po utkání s New York Rangers, které Wild ztratili v poměru 2:3. Minnesota totiž úplně přestala zvládat těsné zápasy a dva týdny před startem play off se do její kabiny vkradla nervozita.
Už je víceméně jasné, že Wild, kteří jsou se sedmibodovou ztrátou na Chicago Blackhawks na druhém místě Centrální divize, budou hrát v prvním kole buď s Nashville Predators, nebo se St. Louis Blues. V krizi, jaká na ně momentálně dolehla, by ale z bitev o Stanley Cup patrně vypadli s kýmkoli.
V kupící se hromadě nezdarů teď úplně zaniká, zda je Hanzal pro Wild takovým přínosem, jak si v klubu představovali.
Bližší pohled na statistiky českého útočníka ale ukazuje, že si svou práci stále obstarává dobře.
Během 14 duelů zaznamenal dva góly a sedm přihrávek. Za uplynulých 30 dnů tak byl čtvrtým nejproduktivnějším hráčem Wild za Ericem Staalem, Mikaelem Granlundem a Zachem Parisem. V počtu asistencí byl dokonce za stejné období nejlepší z týmu a k tomu vyhrál 108 buly a předvedl 29 hitů. Víc jich v minulém měsíci rozdal pouze Ryan White, který s Hanzalem přišel z Arizony.
"Ryan mi určitě usnadnil vstup do nového týmu. Byl to pro mě, který jsem nikdy nehrál jinde než za Coyotes, docela nezvyk. On je ale přesně tím typem hráče, který nikdy nic nevypustí a strhne ostatní," tvrdila česká posila, která průměrně stráví na ledě skoro 15 a půl minuty.
Dvojhlavý balíček z Arizony měl být pro klíčové hráče Wild signálem, že klubový management věří jejich současnému potenciálu. "Tihle kluci jsou pro nás hodně platní a taky jsme moc rádi, že je tu máme," netajil se Staal.
Po příchodu Hanzala s Whitem jako by si ale velká část týmu začala myslet, že všechno půjde samospádem. "To by byl začátek konce. Při současné vyrovnanosti je potřeba, aby se zapojil každý," dodal Staal.
Když se mluvilo o tom, jaký typ hráče Minnesotě schází k tomu, aby se prosadila v play off, spekulovalo se spíš o pravákovi, což Hanzal není. Zmiňovala se i poměrně vysoká protihodnota, jakou Wild poslali směrem do Arizony: tedy zejména volba v prvním kole letošního draftu a další pick ve druhém kole draftu 2018. Řešilo se, zda to není za třicetiletého centra přece jen trochu moc.
Minnesota má ale poměrně širokou škálu talentů, které draftovala v minulých letech. Je mezi nimi americký centr Luke Kunin, tedy loňská volba číslo 15, švédská naděje a dvacítka z předloňského draftu, kterou je útočník Joel Eriksson Ek, nebo americké pravé křídlo Alex Tuch - osmnáctka z roku 2014.
Pro management Wild tak nebylo příliš bolestné vzdát se voleb v draftech, které nejsou ve srovnání s minulými lety považovány za nadprůměrné.
Hanzal navíc do týmu vnesl to, co se od něj opravdu čekalo. V tom měl pravdu i kouč Wild Bruce Boudreau, který českého borce dlouhá léta pozoroval z lavičky Anaheim Ducks, již sváděli s Arizonou časté boje v Pacifické divizi.
"Někdy to vypadá, že je trochu pomalý, ale pokaždé je na správném místě. Když mu někdo překáží, tak ho jednoduše odtlačí, to pro něj není problém," řekl Boudreau.

Hanzal

Český útočník teď může být faktorem, který zase vrátí Minnesotu na správnou cestu. Hanzal vlastně neumí hrát jinak než způsobem, kvůli němuž patřil dlouhodobě mezi nejlepší hráče Coyotes: tvrdě a důrazně na obou stranách ledu.
V úterý se díky tomu prosadil i střelecky, když za záda washingtonského Bradena Holtbyho dorazil puk, který poskakoval mezi nohama bránícího Kevina Shattenkirka. Při gólové oslavě pak bylo jasně patrné, proč si Wild vybrali právě Hanzala. V chumlu s ostatními spoluhráči z Minnesoty vysoko vyčníval.
"Rozhodně je to nejvyšší centr, se kterým jsem zatím v kariéře hrál," přikyvoval švýcarský útočník Nino Niederreiter. "Když jsem proti němu chodíval na buly, tak to bývalo kruté. Naštěstí ho teď máme na naší straně. Je to monstrum," vtipkoval i Charlie Coyle.
Většinu týmu Hanzal v uplynulých týdnech převyšoval i svými výkony. Teď má navíc po svém boku celou rodinu, která za ním přijela až měsíc po trejdu z Arizony. Ještě zbývá, aby zažil i výhry, kvůli nimž se po deseti letech stěhoval.