Eliáš: Na olympiádu nemůžete s nezkušenými kluky

Dvojnásobný vítěz Stanley Cupu, nejproduktivnější hráč v dějinách New Jersey Devils s číslem 26 vyvěšeným pod stropem arény Prudential Center. I v sezoně 2025-26 Patrik Eliáš každý měsíc nabízí své exkluzivní komentáře pro NHL.com/cs. V lednovém vydání se zaměřil na olympijské nominace i juniorský šampionát do 20 let.

-----------------

Samozřejmě jsem bedlivě sledoval zveřejnění české soupisky pro olympiádu, kam se vešlo hned 19 hráčů ze zlatého šampionátu z Prahy. Když se podíváte, kým ten mistrovský tým okysličit, tak nebylo tolik možností.

Vysvětlení od trenéra (Radima Rulíka), proč nevzal některé hráče, bylo podle mě korektní. Mám na mysli hlavně Adama Klapku a Davida Jiříčka.

Určitě by se nám líbilo větší zastoupení mladých hráčů, ale na takový turnaj nemůžete jet s nezkušenými kluky. Rulík věří ve společné zkušenosti týmu, v hráče, kteří se znají a přijmou jakoukoli roli, než aby vzal nového kluka, který nezapadne po herní stránce nebo ho nepřijme kabina, což je extrémně důležité.

Už Ivan Hlinka preferoval jádro vyzkoušených a prověřených hráčů, i když s tím ne všichni souhlasili. Věděl, jak se chce prezentovat, a samozřejmě ti kluci měli taky ohromnou kvalitu. Dal hodně na vztah trenér - hráč, a to se mu vyplatilo.

Určitě je škoda, že kvůli zranění vypadl Filip Chytil. U Jiřího Kulicha, pokud by byl zdravý, si nominací nejsem až tak jistý. Jeho začátek sezony byl trochu turbulentní, čekalo se od něj víc, když hrál v lajně s Tagem Thompsonem. Měl tam výkyvy, ale to k tomu patří. Tahle sezona je hodně těžká a mladší hráče budeme ještě potřebovat na mistrovství světa.

Máme sice starší mužstvo, ale třeba Kanada taky vsadila na zkušenost. Na turnaji nebude místo na reparát jako třeba v play off, kde jednou prohrajete a můžete to v dalších zápasech napravit. Je to o krátkodobé formě, rozhodovat budou soudržnost a vůle. Klíčové je nepodělat se z toho, když to řeknu natvrdo.

Četl jsem zrovna, jaké složily 'béčkové' týmy Kanada a USA. Takové hráče bychom v české soupisce nevynechali. Mně by se strašně moc líbil na olympiádě Matthew Schaefer z Islanders, který v osmnácti letech úplně otočil kormidlem celého klubu. Zkušenosti jsou ale důležité a on jich tolik nemá.

V USA se hodně řešilo, že v nominaci není Jason Robertson z Dallasu, ale líbila se mi reakce generálního manažera týmu a mého bývalého spoluhráče Billa Guerina, který řekl, že pokud by se mělo nominovat jen podle bodů, takže žádného generálního manažera nepotřebujete. Tady jde ale o charakter hráčů a role v týmu. Musí se zvážit, co je kdo ochotný obětovat.

Jsem zrovna v zámoří, kde jsem sledoval i úspěšný šampionát dvacítek. S hokejovými veterány, co tu žijí, jsme se bavili, že ve finále už byli naši kluci trochu vyčichlí, nešly jim nohy. Když jeden tým hraje semifinále odpoledne a druhý večer, tak těch několik hodin udělá ve finále rozdíl. Proto bych se přimlouval za volný den před zápasem o zlato, aby měl topovou kvalitu.

Jinak bych chtěl ale pochválit gólmana Oršuláka i celý tým, který dokázal taky dobře reagovat na některé komentáře trenéra Augusty, když se mu něco nezdálo.

Líbili se mi beci Tomáš Galvas, což je fantastický bruslař, a Adam Jiříček. Vyloženě jsem nadšený z Vojty Čihaře, který šel svou cestou přes extraligu a stal se MVP turnaje. Ale i kluci jako Tomáš Poletín a Vašek Nestrašil by se mohli postarat o to, že za dva tři roky bychom mohli mít v NHL silnou generaci mladých hráčů.

Mluvil jsem i s bývalým spoluhráčem Christianem Berglundem, jehož syn Jack je kapitánem švédské dvacítky, že u nich to mají nastavené jinak. Ty nejlepší mladé kluky chtějí mít doma, dávají jim šanci hrát ligu za áčko a pak se to samozřejmě odrazí.

Touto cestou bych chtěl taky pogratulovat Davidu Pastrňákovi, který mě přeskočil v počtu vstřelených gólů v NHL. To byla ale jen otázka času, protože Pasta je rozený snajpr. Je pořád vidět, jak se hokejem baví a bude mířit na další mety, což je jen dobře.

A nakonec bych se rád zastavil ještě u Devils, jejichž dva zápasy jsem na přelomu roku sledoval přímo v hale. Je to takový hokej nahoru dolů, ale změnu stylu během utkání, když by bylo potřeba, tam nevidím. Gólman Markström si to naposledy vyžral devíti góly s Islanders, předtím zase chytal výborně.

Něco tam ale nefunguje. Spíš kluci jednou vyhrají a třikrát prohrají, než aby to bylo obráceně. A v tuhle dobu už potřebuješ být v pozitivních číslech. Zatím je pořád prostor pro zlepšení a není třeba dělat paniku. Co se vrátil Jack Hughes, tak se hledají kombinace lajn, a třeba Ondra Palát nemá ve třetí formaci moc prostoru. Něco mi tam pořád chybí, za chvíli je pauza na olympiádu, ale (generální manažer) Tom Fitzgerald asi ještě počká s nějakým impulsem, že by chystal případné výměny.

Do Milána jede z Devils osm hráčů a já myslím, že to pro ně bude spíš restart, nový impuls, se kterým se pak vrátí i do klubu na tu rozhodující fázi základní části.