Pět otázek pro Ryana McDonagha

NHL.com v průběhu sezony nabízí pravidelný rozhovor "Pět otázek pro…", v němž zpovídáme klíčové postavy nejen ohledně aktuálního hokejového dění, ale také ohledně jejich životů a kariér.

Nejnověji byl respondentem kapitán New York Rangers Ryan McDonagh.
Zde je pět otázek na beka Rangers a jeho pět odpovědí.
Už po prvních zápasech sezony jste zmínil, že jednou z nejlepších věcí na vašem startu je fakt, že se Rangers okamžitě etablovali jako velmi rychlý tým. Jak tuto změnu hodnotíte po devíti duelech?
"Víme, co od sebe navzájem můžeme očekávat. Víme, jak se co nejlépe připravovat, jak se chovat jako mužstvo. Chápeme styl, který je potřeba a který musíme dodržovat, pokud chceme hrát tímto způsobem, a tak si zajistit slušnou šanci na vítězství. Není to žádná věda. Jde o jednoduchý přístup."
Myslíte si, že současné mužstvo vypadá lépe než tým z minulého ročníku?
"Nejspíš bych řekl, že ano. Kvůli tomu, jak zatím všechno vypadá: díky rychlosti a zručnosti jsme nebezpeční v ofenzivě - a zároveň stejné vlastnosti používáme i v obraně. Dokážeme je zužitkovat na obou stranách hřiště. Vidíte kluky, kteří makají dozadu, napadají, rychle přistupují k soupeřům v našem pásmu, umí poslat puk správným směrem. Díky tomu všemu podle mého soudu nyní máme větší šanci na vítězství.
V minulém ročníku jsme spoustu času jen naháněli puky. Nyní mám pocit, že je máme na hokejkách mnohem častěji. To je rozdíl: loni jsme kolikrát kvůli tomu nedokázali vyvinout pořádný tlak v soupeřově pásmu; stačily jim jedna nebo dvě akce a byli z toho venku. Zvlášť to platilo (v 1. kole play off Východní konference) v naší sérii proti Pittsburghu, nebyli jsme schopní posílat puky na jejich branku. Nyní to vypadá mnohem lépe. V průběhu sezony je před námi spousta práce, ale snad nastavený kurz povede vítězným směrem."

Pojďme probrat některé hráče. Začněme jménem Brady Skjei: už v minulé sezoně dostával určitý prostor a nastupoval i v bojích o Stanley Cup, ale nyní předvedl několik výjimečných akcí. Třeba proti Arizona Coyotes a Tampa Bay Lightning, přičemž v obou případech vedly ke gólům. Jak jej hodnotíte?
"Podle mě prostě čte hru správným stylem. Jeho silnou stránkou je bruslení a sám o tom dobře ví. V tomto ohledu se v NHL dokáže držet směrem dopředu - i dozadu. Pokud má zrovna puk na hokejce, umí se správně rozhodovat. Ví, kdy je správný čas na různé reakce; kdy je na místě defenzivnější činnost a kdy je naopak třeba být agresivnější nebo tvořit. To je pro mladého hráče dobrá vizitka. Každý chce udělat dojem a získávat sebevědomí, ale podle mě to obráncům občas trvá déle než útočníkům. Není to snadná soutěž, pokud chcete prorazit jako bek. Každý večer je k dispozici jen šest míst v sestavě, už čísla mluví proti vám. Navíc všechno ztěžují současná pravidla a tempo hry. Líbí se mi, že již na začátku kariéry rozumí tomu, v čem spočívají jeho silné stránky. Pak je můžeme využívat i my."
Pokaždé, když vidím na ledě Jimmyho Veseyho, musím myslet na styl, jaký předvádí Zach Parise. Je to podle vás vhodné srovnání?
"Když se mě někdo ptá na Jimmyho, pokaždé vyzdvihuju jeho sílu na puku. Je velmi složité jej od něj odstavit, sebrat mu kotouč. U Zacha rozhodně platí, že hraje s nízkým těžištěm: Jimmy je sice větší a mohutnější, ale působí podobně. Jakmile má puk, vypadá to, jako by byl pod ostatními. Proto jej dokáže tak dobře kontrolovat a pro soupeře je to velmi složité. Zach umí totéž. Mezi kruhy je opravdu dobrý - a Jimmy rovněž. Umí odsud nahrávat i střílet; z toho si Zach v NHL udělal živnost."

Mika Zibanejad už ukázal, že má pozitivní vliv na hru Rangers - podobný, jako to po příchodu do New Yorku předváděl Derick Brassard. Ale jak moc jej odlišuje míra jeho talentu, souhra mezi ním, Chrisem Kreiderem a na pár duelů i Pavlem Buchnevichem či fakt, že je pravákem?
"To je skvělé. Mít možnost střelce-praváka je vždycky velký rozdíl. Kromě Stepa (Dereka Stepana) jsem nikdy nehrál s tak talentovaným pravorukým centrem. Nyní máme v kádru dva takové borce, což nám ofenzivně dodává úplně novou dimenzi - nejen v přesilovkách, ale i ve hře pěti proti pěti. Díky své velikosti má velký rozsah paží, taky je skvělým tvůrcem hry a zároveň nebezpečným střelcem, což z něj pro soupeře činí dvojitou hrozbu. Jako obránce si dáváte pozor na jeho koncovku, jenže on pak místo toho někomu přihraje do ještě lepší pozice. S ostatními se začíná skvěle sehrávat, je radost se na to koukat. A velkou výhodou jsou i jeho fyzické dispozice: díky nim si umí pokrýt puk u mantinelu, získává si díky nim prostor. Velmi rychle nabyl na sebevědomí, protože pochopil, že je důležitou součástí našeho týmu."