StrakaSplit66

Hokej a Florida. Před 30 lety se zdálo, že tohle spojení nejde dohromady. Dnes už nikdo nepochybuje o tom, že ledový sport do slunečního státu, kde teploty málokdy klesnou pod 15 stupňů, neodmyslitelně patří.

Finálová série o Stanley Cup se po dvou duelech přesouvá do aglomerace Miami - Ft. Lauderdale. A i když Florida Panthers prohrávají s Vegas Golden Knights 0:2 na zápasy, hokejovou horečku v této oblasti to nijak neoslabuje.

Jak to bude ve FLA Live Areně vypadat v noci na pátek, kdy je na programu třetí zápas (2:00 SELČ; Nova Sport 1, NHL.tv), si dobře dokáže představit Martin Staka. Někdejší slavný český útočník, jenž je v současnosti spolumajitelem plzeňského extraligového klubu, odehrál za Panthers necelé dvě sezony zrovna v době, kdy se mužstvo probojovalo do poslední série sezony. V roce 1996 mu pomohl k postupu do finále Stanley Cupu, v němž parta okolo gólmana Johna Vanbiesbroucka nestačila na Colorado Avalanche.

"Mám na to nádherné vzpomínky," říká Straka. "Já to dneska povídám klukům, že nejhorší je, když prohrajete finále v nějakých 19, 20 letech. Člověk si myslí, jak to vyhraje příště, ale pak uběhne 12, 15 let a nic. Když ta šance je, tak je potřeba jí využít."

Vegas dalo sedm gólů a ovládlo zápas číslo 2

Český forvard přestoupil do mladého klubu, který hrál NHL od roku 1993, před uzávěrkou trejdů během sezony 1995-96 z New York Islanders. Naskočil do rozjetého vlaku, který se zastavil až ve finále.

"Začátek té sezony byl nepovedený, mojí chybou, fyzicky, kondičně jsem nebyl nachystaný. A vleklo se to. Ale Florida pro mě byla záchytný bod, že si mě vzala jako nechráněného hráče. A mančaft šlapal, lidi chodili, navíc Florida je krásná, pořád bylo co dělat. Moc jsem si to užil," vzpomíná Straka na angažmá, při němž se v klubu setkal s českým křídlem Radkem Dvořákem a také se slovenským šéfem obrany Róbertem Švehlou.

V závěru základní části odehrál Straka za Panthers 12 zápasů se šesti body, ve 13 utkáních play off měl bilanci 2+2. A pod koučem Dougem MacLeanem, který sázel na precizní bránění, piloval svou později pověstnou defenzivní hru.

"Měli jsme tým bez hvězd, samí bojovníci. Gólman Vanbiesbrouck byl v životní formě. Kouč mě tam hodně točil, první kolo s Bostonem jsem ještě nehrál, ale šel jsem tam až proti Flyers a pak proti Penguins," popisuje útočník, kterému bylo tehdy 23 let.

"Kouč nachystal skvělý systém, postavený na defenzivě a gólmanovi, že nám nikdo nesmí odjíždět na dva na jednoho nebo tři na dva, takže soupeři jezdili pořád do plných. Centr se pořád držel vzadu, a levaso s pravasem měly při napadání úkol získat puk. A když ho měl soupeř, tak šel minimálně do tří. To byl geniální tah. My už takhle začali hrát pět šest zápasů do konce základní části, abychom si zvykli, a vydrželo nám to celé play off."

Byť letos je Florida o poznání ofenzivnější, mezi Panthers 1996 a Panthers 2023 existuje řada podobností. Oba celky šly do play off ze spodních pozic, ten Strakův s bilancí 41-31-10, ten letošní 42-32-8. Oba stály na vynikajících brankářích. Oba postupně vyřadily tři výše nasazené celky: letos Boston Bruins, Toronto Maple Leafs a Carolina Hurricanes, tehdy Bruins, Philadelphia Flyers a Pittsburgh Penguins s Jaromírem Jágrem.

"Nedostali se k ničemu. Že by jeli sami na bránu? To neexistovalo! A když se výjimečně stalo, že se útočník někde zapomněl, tak už ty soupeře naši kluci naháněli zezadu. Já se o tom pak po sérii s Penguins bavil s Jardou Jágrem a ten mi říkal, že to bylo strašný, že vůbec na nic neměli čas. Pořád na ně někdo tlačil," usmívá se Straka.

"Jen ve finále už nám došly fyzické síly a bohužel jsme neměli takové osobnosti jako Colorado..."

Straka odehrál v NHL celkem 954 duelů s 257 góly a 717 body. Kromě Penguins, Islanders a Panthers působil plzeňský odchovanec také u Ottawa Senators, Los Angeles Kings a New York Rangers. V play off už se ale nikdy nedostal tak daleko jako s Floridou před 27 lety.

"Dodnes na to vzpomínám. Na památku jsme dostali minipohár od majitele klubu (H. Wayne Huizenga), to byl fantastický chlap. Měli jsme pak i akci v naší hale, kam přišlo 14 tisíc lidí. Úžasný..." tvrdí Straka, který vzpomíná také na to, jak tehdy Florida žila hokejem a jak nadšení diváci podle tehdejší tradice házeli na led umělé krysy.

"No jo, to byla mánie. Měli jsme toho po zápasech vždycky plnou kabinu."

I když nejdelší období a také individuálně nejlepší léta kariéry prožil po Jágrově boku v Pittsburghu a v New Yorku, Florida mu v krátkém čase přirostla k srdci. A logicky jí přeje i v letošním finále, které pro ni začalo dvěma porážkami. Straka věří, že po přesunu série do Sunrise se strhne podobná mánie jako v roce 1996.

S tím rozdílem, že tentokrát ta mánie pomůže finálové klání obrátit.