Sto výjimečných: NHL vyhlašuje legendy ligy

I když se vše konalo na Silvestra, místo okázalého ohňostroje stačila poklidná večeře za účasti komisaře NHL Garyho Bettmana. Mezi hosty bylo pár zástupců galaxie hokejových hvězd plus jejich hrdé děti, vnoučata a příbuzní.

Projekt '100 největších hráčů NHL' prezentovaný značkou Molson Canadian doslova září těmi nejslavnějšími. V sobotu padlo úvodních 33 jmen z prvních padesáti let dějin ligy. Jejich jména veřejně zazněla v neděli na Exhibition Stadium v rámci 2017 Scotiabank NHL Centennial Classic, ale potlesk slyšeli již o den dříve v hotelovém sále.
Z 33 je naživu už jen desítka osobností, pět se jich dostavilo osobně. A pro všechny to byla obrovská čest.
Dalších 67 postav z druhého půlstoletí NHL (1967-2017) bude oznámeno na galavečeru 27. ledna v Los Angeles v rámci víkendu pro 2017 Honda NHL All-Star Game.
V sobotu byli přítomni brankář Glenn Hall a útočníci Johnny Bucyk, Alex Delvecchio, Red Kelly a Dave Keon. Rodinní příslušníci pak zastoupili další - gólmana Johnnyho Bowera a forvardy Teda Lindsayho, Franka Mahovliche, Henriho Richarda a Milta Schmidta.
Nejbližší příbuzní reprezentovali i dalších 23 legend, které již nejsou mezi námi. Důstojnost dodávaly dvě obří obrazovky, na nichž byly promítány slavné chvíle z životů oceněných; všech 33 je členy Hockey Hall of Fame.
A aby toho nebylo málo, jako jednoznačně nejoblíbenější kulisa k fotografiím byl přítomen i Stanley Cup.
Hall, Bucyk, Delvecchio, Kelly a Keon se potkali ještě před slavnostní večeři. A slovo si vzal Keon, legenda Toronto Maple Leafs.
"Všech pět nás v určitou chvíli náleželo do kádru Detroit Red Wings," pronesl. "Ale mně tehdy bylo asi 12 let."
Čas zastavit nelze, součet úspěchů všech oceněných je ovšem takřka neuvěřitelný.
Dohromady získali 140 triumfů ve Stanley Cupu a 209krát byli vybráni do All-star týmu NHL. Individuálních cen mají dohromady 95, konkrétně: Hart 25; Vezina 24; Lady Byng 15; Art Ross 13; Norris 8; Calder 6; Conn Smythe 3; Masterton 1.

Ale když si člověk užíval pocty sdílet s takovými osobnostmi jednu místnost a jeden vzácný večer, nejčastěji jste slyšeli něco úplně jiného. Své vlastní kariéry nevnímali jako možnost naplnit si vitrínu; daleko více si cenili zdolaných výzev, pevných přátelství a vazeb, které přetrvaly po desetiletí nejen mezi spoluhráči, ale i mezi soupeři.
"Je to úžasná příležitost. Jsem velmi poctěn a velmi překvapen," řekl Bucyk. Na prstech, na nichž se 23 let jeho hokejové kariéry viditelně hodně podepsalo, měl i dva prsteny pro vítěze Stanley Cupu, jež dobyl v letech 1970 a 1972 s Boston Bruins. "Za ty roky jsem zažil spoustu skvělých hokejistů - ať už jsem hrál s nimi, nebo proti nim."
Delvecchio patří mezi stovku hráčů či jejich rodinných příslušníků, jimž komisař Bettman osobně zavolal, aby jim sdělil, v jak vzácné společnosti se ocitli.
"Nemůžu tomu uvěřit," líčil Delvecchio. "Dokud jsem to po dvou dnech neřekl své manželce, měl jsem pocit, jako by se to ani ve skutečnosti nestalo. Je to ohromná pocta. Když vidím všechny okolo, vrací se spousta vzpomínek. Vybavuje se nám, jak jsme se snažili být hvězdami a hrdiny přímo na ledě. Někdy to šlo lépe, jindy hůře. Ale po každém špatném zápase jsme se uměli vrátit zpátky na scénu."
'Mr. Goalie', jak zní Hallova přezdívka, při pohledu na historické záběry seděl jako přišpendlený.
"Tamhle je Max Bentley," sypal ze sebe. "A tady zase Eddie Shore… Dostat se na podobný seznam je neuvěřitelná pocta. Pocházím ze Saskatchewanu a znal jsem Elmera Lacha z Canadiens, úžasného chlapíka z Nokomisu ze stejné provincie; stýkali jsme se dlouho, dlouho po koncích našich kariér. Teď tu byla jeho nevlastní dcera Denise. Právě přítomnost rodin je parádní věc a jsem lize moc vděčný, že to uspořádala. Je to výjimečný večer."

Pro Keona šlo o další z řady vyznamenání posledních dní a týdnů. Vše začalo v říjnu, kdy byla nejprve odhalena jeho socha mezi dalšími legendami Maple Leafs u Air Canada Centre, poté se dostal do čela klubového seznamu stovky nejslavnějších a nakonec slavnostně vyřadili jeho dres s číslem 14.
A vida, pocta číslo čtyři: patří i na seznam top-100 dějin celé NHL.
"Nedokážu to zatím vyhodnotit," přiznal Keon. "Je toho snad až příliš moc. V dalších měsících bude dost času tohle všechno docenil. Nastupoval jsem jako spoluhráč či protihráč s většinou slavných hokejistů 50., 60., 70. i 80. let. Být s nimi v jedné partě je ohromná čest."
Poblíž seděl Kelly, v 89 letech nejstarší zúčastněný. I jeho událost pohltila.
"Je pro mě fantastické být součástí něčeho podobného. Opravdu," líčil. "Za kariéru jsem potkal mnoho hvězd. Některé už dnes možná řada lidí přehlíží, neboť je nikdy naživo neviděla hrát. Ale já vím, jak skvělí kdysi byli - zvlášť v časech, kdy v lize působilo jen šest mužstev. Já osobně ani nesnil o tom, že by mě NHL zařadila mezi stovku nejlepších. Jako kluk sníte o tom, že si mezi elitou vůbec zahrajete. Pak se to podaří a vy chcete víc. Stanley Cup."
Hokejový grál byl od Kellyho v tu chvíli vzdálený jen pár metrů. Pokud by se podíval podrobně, našel by své jméno vyryto na poháru rovnou osmkrát. To je historicky nejvyšší počet na hráče, který nikdy nenastupoval za rekordmany z Canadiens.
"No, to asi bude můj rekord," pravil ctihodný pán.
A pak se širokým úsměvem dodal: "Aspoň mám jistotu, že v těchto osmi letech Montreal nic neslavil."