Quenneville padl i kvůli předchozím úspěchům

Vlastně si za to paradoxně může tak trochu i sám. Kouč Joel Quenneville učinil v minulosti z týmu Chicago Blackhawks tak úspěšný kolos, že jakmile tahle parta přestala konkurenci jednoznačně drtit, začalo to být podezřelé.
Co by jinde možná prošlo, to v Chicagu spustilo revoluci. A Quenneville byl v úterý propuštěn z funkce.

"Bude nám chybět," připustil hvězdný útočník Patrick Kane. "Mele se ve mně strašná spousta emocí. To tenhle chlapík nás naučil vyhrávat."
Neberte to jako zdvořilostní formulku. Quenneville je v trenérských statistikách historie NHL s 890 vítězstvími na druhém místě za Scottym Bowmanem. Stejná příčka mu patří i v bilanci odkoučovaných zápasů (1244), i zde za legendou klubů Montreal Canadiens a Detroit Red Wings (2141).
Více k tématu: [Kouč šampionů končí. Chicago povede Colliton]
Kníratý Kanaďan přišel do Blackhawks v roce 2008 po předchozích angažmá v St. Louis Blues a Colorado Avalanche. Chicago té doby nebylo žádným postrachem, za deset let se dostalo do play off jen jedinkrát.
Obrat přišel až právě s mužem přezdívaným 'Q'. Následovala totiž dekáda, ve které tým třikrát vyhrál Stanley Cup. V roce 2010 dokázala jízda jeho mužstva natolik pobláznit fanoušky, že jich po triumfu vyšlo do ulic kolem dvou milionů.
"Quenneville pro mě znamená mnohem víc než jen hokejového kouče," přiznal obránce Brent Seabrook. "Když ho angažovali, bylo mi nějakých třiadvacet. Nesmírně mi pomohl nejen jako mladému hráči, ale i jako mladému člověku. Nikdy mu to nezapomenu."

Rodák z ontarijského Windsoru získal Jack Adams Award už coby kouč Blues v sezoně 1999-00. Už čtyři roky před tím si sáhl na Stanley Cup jakožto asistent kouče Avalanche.
Skutečnou kariéru ovšem udělal až v klubu s indiánem ve znaku.
Pochopitelně mu pomohly i okolnosti. Blackhawks rok před jeho příchodem draftovali Kanea, ještě o sezonu dříve i budoucího kapitána Jonathana Toewse. Tihle dva záhy utvořili tmel výběru, který za následujících deset let pouze jednou neprošel do play off. Který se stal dost možná nejobávanějším ofenzivním mančaftem své éry.
Je ale pravda, že výkony hokejového titána nedávno začaly vadnout.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
V sezoně 2015-16 Chicago padlo už v 1. kole se St. Louis, rok poté ve stejné fázi s Nashville Predators. V novém ročníku si připsalo vedle šesti výher i stejný počet porážek. Mužstvo momentálně souží série tří pádů v řadě, v Západní konferenci je dva body pod čarou zaručující divokou kartu pro postup.
Ještě jednou: ne všude by to bylo považováno za katastrofu. Ale tohle jsou přece Blackhawks, mašina na vítězství! Monstrum, které stvořil Quenneville. A jež svého stvořitele nakonec nemilosrdně zničilo.
"Překvapilo mě, že to muselo takhle skončit," litoval brankář Corey Crawford. "Vždycky vás sebere, když z kabiny musí někdo odejít - ať už hráč, nebo kouč. 'Q' mně osobně moc dal. V téhle branži už to tak ale bohužel bývá, že jakmile se nedaří, trenéři jsou první na odstřel. Mrzí mě to."

Co bude s někdejší bandou šampionů, to je nyní krajně nejisté. Po legendě tým přebral mladý trenér Jeremy Colliton. Jeho 33 let znamená v koučování vskutku zelenáčský věk, problém však je, že u hráčů taková cifra značí naopak sklonek kariéry. Přitom přesně ona patří i ke zmíněnému Crawfordovi.
A není v tom sám: klíčovému bekovi Duncanu Keithovi je pětatřicet, Toewsovi třicet. Kane stejné jubileum oslaví za pár dnů.
Ne, pořád to nejsou žádní rozechvělí starci. V současné NHL, která preferuje dynamické mládí, budou mít však stále větší problém se prosadit.
To už ale bude řešit někdo jiný než pan 'Q'.