Začněme tou bílou hokejkou, podle které vás člověk na ledě hned pozná, i kdyby neznal váš styl hry. Proč tahle atypická barva?
"Mám ji rád, protože když bruslíte s hlavou nahoře, tak nevidíte puk, jen ho cítíte. A na té bílé hokejce je přece jen vidět trochu líp, periferně ho můžete zachytit i očima. Pomáhá mi to, abych puk na hokejce lépe kontroloval."
V kladenském klubu působíte druhou sezonu. Řekl byste, že jste tady už usazený?
"Jo, našel jsem na Kladně nový domov. Od příchodu sem se mi tady hrozně líbí. Trend je vzestupný, tým jde nahoru a já u toho chci být."
Je pravda, že zatímco loni hrálo Kladno dole, teď je v tabulce třetí a rázem má úplně jiné ambice. Cítíte to tak?
"V létě jsme podepsali jsme velmi dobré posily a s tím samozřejmě rostou i očekávání. Myslím, že letos máme opravdu silný tým."
V kádru máte pět Kanaďanů, jednoho Švéda a Itala, který se narodil v Montrealu. Není už angličtina v klubu hlavním jazykem?
"To si zase nemyslím, ale pravda je, že ji tady slyšíte pořád. Spousta českých kluků z týmu navíc mluví velmi dobře anglicky, takže pokud někdo potřebuje něco přeložit, tak s tím není problém. Ale že by to byl první jazyk, to bych úplně neřekl."
V extralize hrajete už víc než šest sezon. Jak ji podle vás proměnily návraty mazáků, kteří se do ní v posledních letech vracejí ze zámoří i z Evropy?
"Určitě je o dost kvalitnější. Každý rok si toho rozdílu všímám. Podepisují tady lepší a lepší hráči, rychlost i úroveň hokeje tu roste. Dneska už v téhle lize nejsou snadné zápasy."
Zatímco NHL jde do větší a větší rychlosti, extraliga spíš do zkušenosti. Čím to je, že je tady takový trend?
"To je velmi dobrá otázka. Fakt je, že dnešní NHL je postavená především na pohybu. Hráči jsou neskutečně šikovní a rychlí, spoustu zápasů rozhoduje rychlost a tu prostě mají mladší hráči."
Sledujete na dálku NHL?
"Kdykoliv to jde, tak ano. Dívám se na víkendové zápasy, ráno se někdy podívám na sestřihy. Samozřejmě je to nejlepší liga na světě, takže je pořád na co koukat."
Jak často jste v kontaktu s bratrem Kevinem?
"Několikrát týdně si voláme a když je čas, tak se snažím za ním přijet. Většinou tak jednou měsíčně nebo jednou za šest týdnů jedu do Hradce, abych se viděl s ním i s jeho rodinou."
Vaše kariéry se dost často prolínaly. Hráli jste spolu za juniory Chicoutimi v Quebec Major Junior Hockey League, krátce v AHL za Tucson a pak tři roky v Hradci Králové. Netáhne vás to znovu dohromady?
"Určitě tam tahle možnost v budoucnosti je. Nic není nikdy jisté, ale pokud tam bude příležitost, tak bychom si určitě chtěli spolu zahrát."