Kinkaid dostal šanci a za odměnu drží Devils

Hokejisté New Jersey Devils zatím úspěšně bojují o udržení posledního postupového místa ve Východní konferenci. Po sobotní výhře 2:1 nad Tampa Bay Lightning mají tříbodový náskok před Florida Panthers a díky čtyřem výhrám z posledních šesti utkání se jim daří hájit před rychle rozjetým protivníkem druhou divokou kartu.
Největší hvězdou Devils, kteří na začátku sezony aspirovali na skokana roku v NHL, je podle očekávání Taylor Hall. Kanadský útočník má po 70 startech na kontě 33 gólů a 82 bodů, o 33 víc než druhý nejproduktivnější hráč mužstva Nico Hischier.

Na úspěchu New Jersey však má obrovskou zásluhu také o dost nečekanější hrdina. Keith Kinkaid, původně brankářská dvojka, převzal na bedra podstatný díl odpovědnosti od prvního gólmana Coryho Schneidera a díky jeho výtečným výkonům šance Devils na play off nejen žijí, ale vypadají velmi reálně.
V pátek Kinkaid zastavil obhájce Stanley Cupu Pittsburgh Penguins (4:3 po prodloužení) 40 zákroky. Jen o den později dostal jediný gól od Tampy a připsal si už 21. výhru v sezoně.
Od 13. února tak má bilanci 11-3-0, s průměrem 2,32 je 11. a s úspěšností 93,2 procenta pátý nejlepší v lize. V počtu startů dohání Schneidera (35 proti 39), který naopak prochází krizí a tým je proto velmi vděčný za hodně kvalitní záskok.

"Keith byl excelentní," uvedl kouč vítězů John Hynes po zápase s Penguins. "Po celý zápas předváděl velké zákroky. Není snadné porazit tým jako Pittsburgh. Oni jsou tak dynamičtí. Mají tolik ofenzivních zbraní v sestavě. Ať děláte, co děláte, stejně víte, že v určité chvíli se do šancí dostanou. Ale Keith je zastavil opravdu velkými, velkými zákroky."
Proti Kinkaidovým statistikám vypadají Schneiderova čísla z jeho posledních vystoupení téměř zrcadlově, nebo ještě hůř: z posledních 11 startů má původní první brankář Devils bilanci 0-9-2 a nevalnou úspěšnost 86,8 procenta. V úterý na ledě San Jose Sharks dostal čtyři góly a ve druhé třetině byl střídán. Na výhru čeká od 27. prosince - byť do velké míry i kvůli tomu, že v lednu a únoru vynechal pět týdnů kvůli zranění třísla.
Více k tématu: [Černý kůň pro play off? Jeden se rodí v Ohiu]
"Nesnažím se o nic jiného, než sklopit hlavu a makat tak tvrdě, jak to jen jde. Někdy se z toho člověk dokáže vyhrabat. Mám štěstí, že trenér mi věří. Ale jsme ve fázi sezony, v níž už nemám moc času. Snažím se jít do tréninku, jako kdyby to byl zápas, a propracovat se zpět nahoru. Není to tak snadné jako přepnout páčku a doufat, že se něco stane. Člověk se o to musí sám zasloužit," měl jasno Schneider podle serveru northjersey.com.
"Samozřejmě není spokojený a i my bychom si přáli ho vidět ve trochu lepším světle. Ale jak to spravit? Je to jako se vším. Je potřeba se chytit pozitiv v jeho hře, protože není všechno jen špatné. Když se člověk trápí, někdy na tom není tak špatně, jak si sám myslí. Stejně jako, když se mu daří, to nemusí být tak růžové, jak si myslí. Většinou je to celé víc uprostřed. A já myslím, že on od toho prostředka není daleko," našel povzbudivá slova trenér Hynes.
Kouč Devils si však v téhle situaci nemůže dovolit trpělivě zkoušet, zda se jeho někdejší jednička dá dohromady. Momentálně sází na Kinkaida - a ten mu to splácí.

"Jsem rád, že mi mančaft věří," uvedl brankář, který se v létě 2017 místo odchodu na volný trh zavázal pokračovat v New Jersey podpisem dvouleté smlouvy. Byť mu bylo jasné, že jasnou jedničkou je Schneider.
30. prosince navíc přišel v trejdu s Calgary Flames zkušený náhradník Eddie Lack a zdálo se, že může být ohrožena i Kinkaidova pozice dvojky. Avšak po Schneiderově lednovém zranění dostal šanci právě on. A nezklamal.
Nyní se odchovanec hokeje na Long Islandu, tedy na druhé straně newyorské aglomerace, snaží vymáčknout z dané příležitosti, co se dá. Ideálně by mohl jít cestou Anttiho Raanty a Cama Talbota, někdejších brankářů sousedních New York Rangers, kteří při letech náhradničení Henriku Lundqvistovi postupně dostávali víc a víc šancí a nakonec se prosadili jako jedničky v jiných týmech (Arizona Coyotes, respektive Edmonton Oilers).
"Sledoval jsem, jak se Raanta a Talbot chopili svých šancí. Já jsem na ten průlom čekal až do této sezony," uvedl pro list Newsday osmadvacetiletý Američan, který se za necelých pět sezon v New Jersey dostal na 103 startů.
"Člověk nechce vidět svého parntera v nesnázích. Ale sám o sobě se za tu dobu hodně naučí. Já jsem se naučil věřit, že na to mám. A všechno, co potřebuju, je příležitost."