Kdyby... Jágr ve Flyers vítal Forsberga

V sobotní rubrice nazvané 'Historická revize' se zaměřujeme na významné okamžiky v jednotlivých sezonách i zápasech a vytváříme tak trochu alternativní dějiny NHL. Jak by vypadal hokejový dějepis, pokud by tyto momenty proběhly odlišným způsobem... Nyní se podíváme, kterak mohl také probíhat draft 1990 a jaké by to mělo následky.

Když se na podzim 2011 vracel do NHL po tříleté sibiřské misi Jaromír Jágr, bylo z toho pozdvižení. Sice mu už táhlo na čtyřicet, ale v dresu Philadelphia Flyers dokázal, že na nejlepší ligu světa pořád ještě má.
S okřídleným leteckým znakem na prsou a zrzavými spoluhráči Claudem Girouxem a Scottem Hartnellem patřil Jágr mezi největší taháky sezony. Málokdo si ale tehdy uvědomil, že chyběl jen kousek, aby nejlepší evropský útočník v dějinách nastupoval za Philadelphii hned na začátku svého zámořského života.

Před třiceti lety se draft konal 16. června ve Vancouveru. Jen deset dnů předtím zaplnili Flyers volné místo po odvolaném generálním manažerovi Bobby Clarkeovi. Ze Seattle Thunderbirds ve Western Hockey League přišel do Philadelphie šéfovat Russ Farwell.
Jedním z prvních mužů, se kterými si Farwell domluvil schůzku, byl šéf skautingu Gerry Melnyk. Flyers měli v prvním kole draftu volbu číslo 4, Penguins šli na řadu hned po nich.
A od skauta Ingeho Hammarströma měli Flyers o Jágrovi precizní informace.
"Inge byl sympaťák, několikrát se na mě byl podívat v lize, mluvil se mnou a můj táta ho měl rád. Dokonce jsme byli s ním i se zástupci klubu na večeři. Už to vypadalo, že se budu stěhovat do Philadelphie," líčil ve své autobiografii Jágr.
Jeho složka opečovávaná švédským skautem byla totiž plná superlativů o hbitosti i důrazu českého křídla. Jediným otazníkem bylo, zda je český teenager schopen tři měsíce po draftu hrát NHL.
Management Flyers se tehdy také bál, že Jágr bude muset jít na vojnu a usmyslel si, že lepší bude vzít Mikea Ricciho a obklopit ho aurou 'nového Bobby Clarkea'. Když se Hammarström dozvěděl, že byl přehlasován, tak plakal.
Více k tématu: [Kdyby Hlinku nevyhodili. Uspěl by Pittsburgh?]
Jako první vystoupal při draftu 1990 na pódium BC Place Owen Nolan, kterého si vybrali Quebec Nordiques. Druhý přišel na řadu Petr Nedvěd, jenž o rok dříve emigroval z Československa a Vancouver Canucks si ho šlechtili v juniorské lize v Seattlu.
Detroit Red Wings nechtěli z nějakých důvodů Evropana a ukázali na Keitha Primeaua.
A teď už se konečně ocitáme na časovém rozcestníku: Philadelphia Flyers volí Jaromíra Jágra z Kladna v Československu. Dlouhovlasý chasník ve světlém obleku schází z hlediště, aby na sebe navlékl parádní dres a podal si ruku s generálním manažerem Farwellem. Kamery v tu chvíli nesnímají, jaká v táboře Penguins zavládla panika...
"Mluvilo se o tom, že Jágr za nás nebude moci v další sezoně nastoupit," tvrdil sice GM Flyers, ale kladenský klub nabízel svému diamantu plat pouhých šest tisíc korun měsíčně, a Jágr tak neviděl absolutně žádný důvod setrvávat doma.
Flyers měli za sebou tučná osmdesátá léta, kdy si dvakrát zahráli ve finále Stanley Cupu (1985 a 1987). V obou případech ale byli Tim Kerr, Brian Propp a spol. poraženi Edmonton Oilers vedenými Waynem Gretzkym.
Když v sezoně 1989-90 nepostoupili Flyers do play off, vedení pochopilo, že je čas na přestavbu. Jágrův příchod by byl jejím nejpatrnějším signálem.
Osmnáctiletý český teenager by k sobě v premiérové sezoně na centra dostal zkušeného nahrávače Per-Erika Eklunda, nalevo by bruslil Murray Craven. V první sezoně by tak Jágr získal o dost větší prostor než v Pittsburghu, kde v úvodním ročníku nasbíral 57 bodů (27+30). V hlasování o Calder Trophy by jen těsně zaostal za gólmanem Chicago Blackhawks Edem Belfourem.

Jágr by navíc v cizím prostředí nemusel tesknit, jako se mu to několik měsíců dělo u Penguins. Jeho spoluhráči by totiž v nováčkovské sezoně byli i obránce Jiří Látal a útočník Martin Hosták. Nouzi by Jágr neměl ani o veteránské rady.
"Gólman Ron Hextall byl hodně svůj, ale třeba Marc Howe se choval naprosto skvěle, neustále s námi komunikoval," líčil Hosták.
Flyers by se s Jágrovým přičiněním dostali do play off, ale na Stanley Cup by to nebylo ani náhodou. Pokud by tedy generální manažer Flyers Farwell nepřekazil pensylvánským rivalům plány a nepřivedl z Hartford Whalers Rona Francise a Ulfa Samuelssona...
Jediným problémem mohl být odměřený kouč Paul Holmgren, ale toho brzy nahradil Bill Dineen. A v tu dobu už měli Flyers v kapse další trumf: zázračného Švéda Petera Forsberga, kterého v roce 1991 draftovali ze šesté pozice.
Pokud by Flyers získali kombo Jágr, Forsberg, patrně by neusilovali o příchod Erica Lindrose, který se stal jedničkou draftu 1991, ale s Nordiques odmítl podepsat smlouvu a nakonec si vytrucoval trejd do Philadelphie. Flyers za něj obětovali pět hráčů včetně Forsberga, dvě volby v prvním kole draftu a ještě 15 milionů dolarů...
Kdyby však hrál za Flyers Jágr, vyrazil by Forsberg okamžitě do Philadelphie, jež by se na dlouhá léta stala nejoblíbenějším týmem českých i švédských fanoušků.

"Ricci vypadal jako solidní volba, ale byl to spíš pracant, s bruslením byl trochu na štíru. Byl šikovný, ale nebyl to Jágr. Mike vlastně nebyl ani tak dobrý jako Nedvěd, jehož kariéra byla solidní, ale určitě ne zázračná," tvrdil dlouholetý novinář zabývající se Flyers Jay Greenberg.
Draft roku 1990 naznačil, jaká síla se skrývá v dlouho zapovězených luzích a hájích východní Evropy, odkud do NHL v osmdesátých letech uprchlo jen pár odvážných.
Nedostatečnou orientaci zámořských skautů v záplavě mladých hráčů ze zemí zpoza železné opony, také vysvětluje až 156. místo Petera Bondry, který v sezoně 1989-90 nastřílel v československé lize 36 branek ve 49 zápasech.
Washington Capitals si ale rozeného kanonýra vybrali až v devátém kole. Z prvního si totiž zvolili beka Johna Slaneyho, jehož kariéra je lehce opomenutelná, a ještě v osmé rundě padlo od stolku Capitals jméno Romana Kontšeka, jenž se do zámoří nikdy nevypravil.
Nechat Bondru až na deváté kolo je holý nerozum, který si v naší rubrice zaslouží být potrestán.
Tak tedy: Detroit Red Wings přehodnocují svou nechuť k evropským posilám a kromě ruského útočníka Vjačeslava Kozlova (č. 45) si místo obránce Stewarta Malgunase vybírají ve třetím kole ze 66. místa právě rodáka z ukrajinského Lucku Bondru.
Detroitské opory Steve Yzerman, Sergej Fjodorov i kouč Red Wings Bryan Murray rychle pochopí, že Bondra je výjimečný střelec. Až s příchodem Scottyho Bowmana na lavičku Red Wings však nastávají hotové hody.
Bondrovy góly jsou klíčovým faktorem v tažení Detroitu za Stanley Cupy v letech 1996 a 1998. Obhajobu však v roce 1997 Red Wings překazí Jágr s Forsbergem, kteří společně dotáhnou Flyers ke třetímu titulu šampionů v historii.