Že má pětadvacítka draftu 2014 neskutečně rychlé nohy i měkké ruce, to bylo jasné záhy po jeho příchodu do Ameriky. Za šest let v NHL ale úžasně dozrál: získal sebevědomí, svou tradiční hravost spojil s dříve chybějícím defenzivním povědomím, takže už nedělá chyby a neztrácí puky v nebezpečných prostorech. A ohromně vypiloval střelu.
"Ránu z jedničky má skoro nejlepší v lize," řekl o něm elitní gólman Andrej Vasilevskij z Tampa Bay Lightning.
K Pastrňákově růstu pomohlo, že ho kouč Bruce Cassidy vytvrvale stavěl na křídlo prvního útoku k Bergeronovi s Marchandem - zkušení mazáci se v téhle trojce nejen starají o defenzivu, ale také dokázali leckdy až příliš bezstarostného Čecha usměrnit. Vznikla parádně fungující jednotka, možná nejlepší lajna současné NHL.
"Usadil jsem se a cítím se pohodlněji. Mám skvělé spoluhráče, kteří mi pomohli a hodně mě toho naučili. Je to milion věcí, které na sobě závisejí a které vedly k tomu, že jsem si začal věřit. Věřit, že můžu být dobrým hráčem v téhle lize, nebo ještě lepším než dobrým," řekl Pastrňák pro Hockey News.
Stal se příkladným profesionálem. Posílil, zapracoval na slabinách, k zápasům přistupuje se zodpovědností. Nade vším ale pořád ční jeho velká hravost, kreativita. Prostě chuť vlézt na led a zahrát si hokej. Jestli je někdo, kdo si skoro nedovede představit svět bez hokejky a puku, je to právě tenhle rozcuchaný kluk z Havířova.
Když Boston v roce 2018 prohrál ve druhém kole play off s Tampa Bay Lightning, Pastrňák se i s Krejčím okamžitě sebral a přiletěl posílit českou reprezentaci na mistrovství světa IIHF do Dánska. Co na tom, že v NHL měl před podpisem velké víceleté smlouvy. "Co bych dělal jiného?" ptal se udiveně.