Jen víc Ovečkinů či Ayresů. Příběhy táhnou

Kavárna je místem oddechu, zamyšlení, ale taky debat, polemik a výměny názorů na různá témata. Redakce NHL.com/cs se od nové sezony každou sobotu schází v 'Hokejové kavárně', kde vybraní autoři probírají jeden z námětů týkajících se vývoje v NHL. Tentokrát Lukáš Vrkoč, Marek Burkert a Martin Tomaides debatovali o tom, jak liga pravidelně přináší okamžiky, které přesahují i mimo svět hokejových fanoušků.

Vrkoč: Pánové, to vám byl měsíc, co? Uzávěrka přestupů, Alex Ovečkin na 700 brankách, řidič rolby fantómem Carolina Hurricanes a k tomu ta nepříjemnost Jaye Bouwmeestera. Na čtyři týdny vážně slušná porce hokejového vzrušení, byť poslední čtvrtina jmenovaného nebyla vůbec příjemná.
Já ještě teď kroutím hlavou, jak mohl David Ayres jako pohotovostní gólman vychytat hvězdy Toronto Maple Leafs. Vždyť proti němu stáli mimo jiné čtyři borci, kteří dohromady berou přes 40 milionů dolarů za sezonu! Jenže moc na něj v poslední třetině nestříleli, to bude ono.

Celá tahle příhoda mě hodně pobavila a vlastně vše kolem ní. Třeba jak ihned začali vyrábět tradiční trička s hrdinovým jménem a číslem a na Twitteru si jej ihned rezervovali i samotní hráči Hurricanes. Tohle fakt nevymyslíte, tohle se může stát snad jen v NHL.
Ovečkinovo čekání na zdolání další stovky bylo ale neméně poutavé. A ta radost pak? Gr8 prostě nezklamal a užil si to se vší parádou včetně videa se vzkazy hokejových legend i rodinných příslušníků v pauze dalšího zápasu. Ať hodí kamenem ten, koho to nedojalo.
Burkert:Je pravda, že člověk nestačí zírat. Na fanoušky se to valí neskutečně. A taky je fajn, že do příběhu téhle sezony hodně mluví Češi. Střelecké dostihy Davida Pastrňáka, čerstvě první hattrick Dominika Kubalíka. Když si vezmete, že do sezony naskočilo jen 33 českých hráčů, tak se v highlightech objevují skoro každý den. Navíc, abychom měli v jedné sezoně favorita na Maurice Richard Trophy, potenciálního kandidáta na Hart Trophy a k tomu borce, který usiluje o Calder Trophy, to tady pěkně dlouho nebylo.

Ale zase zpátky k tématu. Když se ohlédnete za uplynulými roky 21. století, jakou si vybavíte událost, která až tolik nesouvisela s góly a body? Za sebe musím říct, že to asi bude strašlivé zranění Richarda Zedníka z roku 2008. A taky jsem byl moc rád za tehdejší bleskovou reakci kustodů, doktorů a šťastnou pointu té mrazivé chvíle.
Tomaides:Příběh Davida Ayrese - to je vážně něco. Moc se mi líbí, jak si s podobnými situacemi NHL a fanoušci pomocí sociálních sítí umí poradit. Díky tomu jsme zjistili, co pan Ayres v životě dělá, jak vypadá jeho žena či maminka a možná si někde můžeme přečíst i rozhovor s tetou jeho spolužáka, který vedle něj seděl na střední škole, a ona mu jednou v roce 1984 připravovala do školy svačinu. Tohle má fakt NHL zmáknuté.
Mě tedy hodně dojal čtvrteční hattrick Bobbyho Ryana. Tenhle chlapec to nemá v kariéře snadné, málokdo zná jeho životní příběh a ví, že bývalá dvojka draftu v dětství musela sledovat, jak se jeho otec pokusil zabít jeho matku. To se pak snadno sklouzne k něčemu tak nepříjemnému, jako je alkoholismus.

Obdivuju každého, kdo se osudu vzepře a pak zabojuje. Vidět ho se slzami v očích slavit tři góly proti Vancouveru, to bylo něco.
Příběh Richarda Zedníka… Brr… Pořád vidím tu rudou čáru na ledě. Podobně si vybavuju i Jiřího Fischera a jeho kolaps. To strašidelné ticho v hale bylo 'slyšet' i na dálku. Ale spíš bych byl pro něco veselejšího.
Já vím, bude to asi klišé, ale co takhle Jágrův návrat do NHL z Ruska? Já jsem si jeho opětovné působení v Americe moc užíval.
Vrkoč:Fischer, Zedník ani Bouwmeester a podobné... Ne, to nejsou okamžiky, na které bych rád vzpomínal či je dokonce chtěl vidět někdy znova, i když vymazat je z paměti natož z historie ligy samozřejmě nejde. Jágr? To už je lepší, taky jsem ráno co ráno sledoval, jak si vlastně po návratu vede. A že to i dávno po čtyřicítce občas byly slušné jízdy. Není to však to, co bylo z mého pohledu úplně nejvíc.

Souvisí to sice s výsledky a body, ovšem ne u jednotlivců. Byly samozřejmě i globálně hodnotnější události, ale mě fascinovali Vegas Golden Knights poté, co vtrhli do ligy. Nikdy před tím by mě nenapadlo, že zcela nově složený tým bez jasného hvězdného lídra může být tak úspěšný. Manažer George McPhee a trenér Gerard Gallant ovšem udělali neskutečnou práci a od října do června během premiérové sezony v pravidelných intervalech bořili i ty nejaktuálnější a nepříliš lichotivé prognózy.
Celkově se mi ale líbí, jak liga umí jít s dobou a jak je třeba prezentovaná na sociálních sítích. Vždyť i to, jak si teď v týdnu grafici pohráli s Ovečkinovou osmičkou a číslem 700 byla prostě bomba.
Tomaides:Já vím, už jsem to asi v rámci Kavárny někdy říkal, ale prostě mi v lize Jágr chybí. Pořád se kolem něj něco dělo, udivoval hrou i tím, jak si dokázal získat pozornost a na zápasy se připravit. Mladí se od něj učili, zkrátka tam měl místo, které z mého pohledu zatím nezaplnil ani David Pastrňák.
Příběh z Vegas byl super. Jsem hodně zvědavý, jak to dopadne s novým týmem ze Seattlu. Nechtěl bych být v kůži těch, co se budou klub skládat a vstupovat s ním do ligy. Golden Knights nastavili laťku, která nepůjde jen tak přeskočit. To, co jsme viděli před pár lety, byla velká výjimka - však si vzpomeňme, jak vypadaly první roky Ottawa Senators, San Jose Sharks, Florida Panthers nebo Columbus Blue Jackets.
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Mezi velké zážitky bych zařadil i vítězství Blues ve Stanley Cupu. Přál bych si být fanoušek klubu, který je v lednu poslední v lize a v červnu ji vyhrává. To musí být naprosto nepopsatelný zážitek.
Burkert: Výborné je, že Seattle bude v Pacifické divizi, takže jeho zápasů s Vegas si užijeme dost a mohla by z toho být krásná rivalita. Doufám, že generální manažer Ron Francis bude mít podobně dobré oko jako George McPhee a jeho tým z Golden Knights při rozšiřovacím draftu 2017.
Brutální podmínky zkraje 90. let, kdy si kluby mohly chránit dva gólmany a 14 hráčů v poli, jsou už pryč a z nabídky nechráněných hráčů 31 týmů už si přece jen vyberete mnohem líp. Jsem taky zvědavý na to, kdo z Čechů a Slováků u Space Needle zaparkuje.