Nový režim přináší možnost udělat dojem na nového šéfa, souhlasíte?
"Jo, absolutně. Ale vždy jsou tu dvě možnosti: začít znovu, nebo stavět na tom, co jste dělali dosud. Steve si je dobře vědomý, koho v týmu má."
V minulé sezoně jste ukazovali náznaky slibné budoucnosti...
"Věřím každému z kluků, které tady máme; všichni si věříme navzájem. Víme, co potřebujeme k úspěchu. Bude to náročný proces, ale mladé jádro dostává čím dál větší roli a získává obrovské zkušenosti. Učíte se z porážek i z velkých výher. Je potřeba umět načasovat jednotlivé pasáže sezony - kdy zabrat, kdy za každou cenu zvítězit. Věřím, že tohle může být náš rok. Chceme fanouškům ukázat, že se mají na co těšit. Už letos můžeme být ještě lepší, než si mnozí myslí."
Vy máte být jedním z největších tahounů. Naplňuje vás taková pozice hrdostí?
"Víte, já prostě miluju hokej a miluju, když můžu hrát za Detroit Red Wings - na to jsem hrdý. Chci být sám sebou, protože v průběhu 82 duelů základní části se každý vybarví a potřebujete, aby ze sebe všichni dostávali to nejlepší. Jsem vášnivý člověk, ať se to týká hokeje, Red Wings, města Detroitu, spoluhráčů… Pro tohle všechno chci hrát. Čím je člověk starší a působí v NHL delší dobu, tím víc si ostatní začnou chodit pro rady. I já jsem dospěl, proto to beru jako přirozenou věc."
Více k tématu: [Bishop si užívá nejlepší období v kariéře]
Jak jste to měl v tomto směru ve svých začátcích vy?
"Když jsem tady začínal, byl jsem výrazně nejmladší, proto bylo pro naše tehdejší lídry snadné vzít si mě pod ochranná křídla. Hank (Zetterberg), Kronwall, (Justin) Abdelkader, všichni se ke mně chovali skvěle - a taky Trevor Daley, Luke Glendening, Mike Green, Frans Nielsen. Od každého z nich jsem dostával spoustu podpory. Proto bylo snadné se začlenit do šatny."
To, co jste se naučil, teď hodláte předávat dál?
"No, docela jsme omladili… Hodně kluků teď zase vzhlíží ke mně a jelikož jsem jejich roli nedávno prožíval já sám, chci jít příkladem. Budu se opakovat: základem je dělat každý den ty správné věci."
Jak se daří vašemu projektu Larkin Hockey School?
"Byl to tátův nápad, s bráchou a bratranci jsme přes léto pokaždé trénovali a bruslili, což bylo super - a od té doby se tahle věc hodně rozrostla. Je skvělé, že si něco podobného může dovolit daleko více dětí. Když vidím tu jejich vášeň a nadšení, jak přepadávají jeden přes druhého, ale s úsměvem zase vstanou a pokračují… Člověk se na ně nemůže zlobit, jsou to přece děti; mnohem častěji se směju. Hodíte mezi ně puk a jen sledujete, jak chtějí hrát, dávat góly, jak se z každého radují. Můj zimák je najednou jedním z mých nejoblíbenějších míst ve městě. Jsem na to hrdý."