Ducks dohnala únava, ale nevymlouvají se

Pokud chtěli Nashville Predators v prvním zápase finále Západní konference letošního Stanley Cupu využít únavy Anaheim Ducks a získat tak drobnou výhodu, povedlo se jim to dokonale, i když vyhráli až po prodloužení 3:2.
Tým z Kalifornie totiž nastoupil do série nějakých 45 hodin poté, co ve druhém kole a po sedmizápasové bitvě pokořil Edmonton Oilers.

Naproti tomu Predators odpočívali pět dnů. A tak na soupeře doslova vlétli, aby mu ubrali co nejvíce sil. Jejich převaha byla obrovská, z prvních 14 střel vypálili 13, v úvodní části se ukazatel této statistiky zastavil na 15:6 v jejich prospěch.
"V první třetině se větší odpočinek projevil," řekl kouč Ducks Randy Carlyle. "Úplně nás přehrávali a my sotva hýbali nohama. Až od druhé části jsme se vzpamatovali a vrátili zpět k naší hře," dodal.
"Tak to prostě je, neměli jsme na výběr. My měli dlouhou pauzu před druhým kolem a nezačali jsme dobře, oni odpočívali teď, a do finále konference vstoupili lépe. Je to buď, anebo," přidal svůj pohled brankář John Gibson, na něhož šlo i s nastavením dohromady 46 střel.
Do vedení šli však paradoxně právě hráči Anaheimu, když se ujala překvapivá střela Jacoba Silfverberga - ta jedna z mála v první třetině, která mířila na jinak opět vynikajícího Pekku Rinneho v brance Nashvillu.

"V tomto období sezony se nemůžeme na nic vymlouvat," utnul debaty o únavě obránce Hampus Lindholm, jenž ve 48. minutě srovnával na 2:2. "Musíme se starat jen o naši hru, být tvrdí a důrazní, co jen to jde. Ale oni asi chtěli dneska přece jen trochu více," doplnila švédská opora defenzivy.
Krátce po jeho brance měli Predators výhodu přesilovky 5 na 3 a to hned téměř minutu a půl, ale nevyužili ji.
A naopak Ducks mohli získat psychologickou výhodu do zbytku zápasu. "Obvykle to tak bývá, když se podaří něco takového přežít bez úhony. Ta momentální energie se vážně dá využít," přiznal Carlyle.
Nestalo se a v 10. minutě prodloužení rozhodl o výhře Nashvillu James Neal.

Přestože se hráči Anaheimu nechtějí na únavu vymlouvat a házet na ni vinu za porážku, svou roli chtě nechtě sehrát mohla. Ono totiž nejde jen o krátký odpočinek od posledního zápasu…
Zohlednit je nutné i přesuny.
A tady byl i včetně dlouhého přeletu Predators do dějiště startu série, na který měli ovšem dostatek času, rozdíl markantní. V případě Nashvillu šlo v prvních dvou kolech o 2090 kilometrů absolvovaných v letadle do měst soupeřů sídlících 'za rohem' (1x do Chicaga a zpět, 2x do St. Louis a zpět), kdežto Ducks museli strávit ve vzduchu 12 780 kilometrů (1x Calgary a zpět, 2x Edmonton a zpět).
To je více než šestkrát tolik, což se musí někde projevit. Dlouhé hodiny v letadle nepřidají nikomu a ani dalších 2838 kilometrů navíc při přesunu Predators do Anaheimu v době delšího volna už pohled příliš nezměnilo.

Teď však mají Carlyleovi svěřenci necelé dva dny na oddych. Nelze předpokládat, že by kouč naordinoval náročné tréninky. To by byl nesmysl. Hokejová sebevražda.
"Určitě si nemůžeme dovolit začít tak, jako v prvním utkání. Můžeme děkovat brankářovi, že to neskončilo ostudou," řekl Carlyle. "Na neděli se připravíme. Jak? Jednoduše obrátíme list a na úvodní duel zapomeneme."
Pokračování bitvy o krále Západní konference je na programu v neděli (pondělí 1:30 SELČ) opět v Anaheimu.
Zmíněná únava už nebude hrát takovou roli a pro Ducks nepůjde s nepříznivým vývojem série o nic nového, s Oilers prohrávali po domácích zápasech dokonce 0:2, přehnané nervy tedy nečekejte.
"V průběhu prvního zápasu jsme se zlepšovali, nemám strach," prohlásil s naději v hlase Gibson, jenž zase bude čelit atakům dravých Predators.