Momenty play off: Střelecké show i skvělí brankáři

Další sezona NHL za sebou korunovací nových šampionů Carolina Hurricanes zatáhla oponu, otevírá se tak prostor pro bilancování. Redakce NHL.com/cs proto vybrala deset zásadních momentů, které vybočily nad rámec skvělých bitev o Stanley Cup. Seřadili jsme je chronologicky.

'Slafova' životní show (19. dubna)

Montreal Canadiens okusili druhým rokem po sobě atmosféru play off a byli tentokrát mnohem úspěšnější, než když loni podlehli hned v úvodu 1:4 na zápasy Washington Capitals. Až v konferenčním finále ztroskotali na Carolině. "Pro všechny to byla skvělá zkušenost. Myslím, že v průběhu play off se všichni naši hráči zlepšovali," pochvaloval si slovenský útočník Juraj Slafkovský, jenž měl na povedeném tažení výrazný podíl.

Dvaadvacetiletá jednička draftu 2022 navázala na povedenou základní část, v níž posunula v mnoha ohledech svá osobní maxima. Za 19 bitev o Stanley Cup si košický rodák připsal 12 bodů za šest gólů a stejný počet asistencí. To nejvýraznější vystoupení, díky němuž si pro sebe ukradl titulky v médiích, vystřihl hned při vstupu do play off, když se na ledě Tampa Bay Lightning zaskvěl hattrickem.

Střeleckou explozi navíc korunoval vítězným gólem v prodloužení, jímž třígólový večer završil (všechny branky si připsal v přesilovce). Canadiens právě díky jeho zásahu slavili výhru 4:3. Tříbodový výkon si pak zopakoval i na začátku série s Hurricanes, kdy se pod triumf 6:2 na ledě soupeře podepsal dvěma zásahy a asistencí.

Vladařova postupová nula (29. dubna)

Philadelphia Flyers vedli v 1. kole play off v souboji pensylvánských rivalů nad Pittsburgh Penguins již 3:0 na zápasy a možná až překvapivě snadno směřovali k postupu. Jenže Sidney Crosby a spol. odmítli dát svoji kůži lacino a sérii ještě pořádně zdramatizovali, když vyhráli duely číslo 4 i 5 a snížili na 2:3.

Šesté utkání se hrálo před fanoušky Flyers a bylo zřejmé, že pokud ho domácí nezvládnou, v Pittsburghu je bude čekat pořádně těžká práce nejen se soupeřem, ale také s vlastní psychikou, aby jim postup neprotekl skrz prsty. Byla to bitva jako řemen, v níž se na rozhodující gól čekalo 77 minut a 32 sekund. Postaral se o něj Cameron York a znamenal postupové razítko.

První hvězdou zápasu byl ale vyhlášený gólman Daniel Vladař, který uhájil čisté konto při porci 42 úspěšných zákroků proti ranám Penguins. Přepsal tak klubový rekord, který v zápasech znamenajících postup do dalšího kola stanovil už v roce 1980 Phil Myre se 41 zásahy. Pro pražského rodáka to zároveň byla už druhá nula v sérii i v kariéře v play off NHL. Do letoška stihl zasáhnout pouze do dvou utkání bojů o Stanley Cup.

Loupež v TD Garden (1. května)

Tohle byl trochu podobný příběh. V sérii mezi Buffalo Sabres a Boston Bruins vedli Sabres 3:1 na zápasy, když skvělým způsobem zvládli za stavu 1:1 oba zápasy v bostonské TD Garden. Na duel číslo 5 se série přesunula opět do Buffala, natěšeného z návratu do play off po dlouhatánském čekání sahajícím do roku 2011.

Místo postupových oslav však zůstalo jen u zklamání, když David Pastrňák v prodloužení vystřelil Bruins vítězství 2:1 a naději na zvrat v celé sérii. Tím spíš, když Boston mohl srovnat na 3:3 s výhodou domácího prostředí v zádech. Jenže všechno bylo nakonec jinak. Bruins doma ani na třetí pokus neuspěli. I do třetice nabídli svým příznivcům pouze jednu gólovou radost a Buffalo vyhrálo 4:1.

Pro Sabres to byla velká věc. Klub totiž neprožil radost z vítězné série takřka dvě dekády, naposledy Buffalo zvládlo nějakou sérii úspěšně v roce 2007, kdy to dotáhlo až do konferenčního finále.

Velký Dobeš (3. května)

Montreal těsnou sérii s Tampou Bay, o níž byla řeč už výše v souvislosti se Slafkovského hattrickem, zvládl s velkým přičiněním svého maskovaného muže - českého gólmana Jakuba Dobeše. Pětadvacetiletý ostravský rodák si ve slavném klubu vybojoval natolik silnou pozici, že s ním kouč Martin St. Louis napevno počítal jako s jedničkou i pro vrchol sezony.

A Dobeš mu jeho důvěru vrátil vynikajícími výkony. Ty nejlepší si schoval na závěr, kdy se proti Lightning lámal chleba. Šestý zápas sice Montreal doma prohrál 0:1 gólem ze 70. minuty, pak ale vydřel postup v rozhodující sedmé bitvě na Floridě díky výhře 2:1. Dobeš k ní přispěl 29 zákroky a byl první hvězdou zápasu, domácí Andrej Vasilevskij měl na kontě pouhých sedm zásahů.

O tom, jak důležitou roli Dobeš sehrál, dobře svědčí i fakt, že ani jediný zápas ze všech sedmi neskončil více než jednobrankovým rozdílem, hned čtyři došly do prodloužení. S týmem pak zvládl úspěšně i rovněž sedmizápasovou konfrontaci s Buffalem, konečnou mu vystavila až Carolina.

15 gólů v Coloradu (3. května)

Úvodní zápas 2. kola mezi Colorado Avalanche a Minnesota Wild začal hodně nevinně. Přes 11 minut se hrál typický duel play off, v němž se čekalo na úvodní trefu. Symbolicky v tomto duchu se jako první mezi záplavou hvězd, které ten večer po ledě létaly, prosadil obránce Sam Malinski, jenž tak zaznamenal svou první branku kariéry ve vyřazovacích bojích NHL.

A spustil naprostou lavinu. Už o 121 sekund později vedli Avalanche 3:0, pak se ale do zápasu začala vracet Minnesota a dokonce vedla 5:4. Po dvou třetinách bylo skóre nerozhodné 5:5. Dvěma zásahy ve třetí části šly do trháku znovu domácí, ale čtyři minuty před závěrečnou sirénou Wild snížili na 6:7. Hvězdy Cale Makar a Nathan MacKinnon však završily výsledek na konečných 9:6.

Bylo to bláznivé, chaotické a neuvěřitelné. Především s ohledem na to, že šlo o zápas play off. "Nemyslím, že by šel někdo do utkání s tím, že konečný výsledek bude 9:6... Realita je ale taková, že v této fázi sezony hlavně potřebujete najít způsob, jak zápas vyhrát," poznamenal kapitán vítězů Gabriel Landeskog.

Hertlův vítězný gól (2. června)

Druhou polovinu největších momentů už si pro sebe uzmulo strhující finále. Velkou divočinu nabídlo hned první utkání. Hurricanes v něm doma vedli rychle 2:0, Golden Knights kontrovali obratem na 3:2, po vyrovnání Caroliny pak vedli ještě 4:3, ale domácí v 52. minutě znovu srovnali. Stav 4:4 pak změnil až Tomáš Hertl v čase 56:36.

Pro Vegas tím zařídil první bod ve finále. A ještě tak posílil svoji sebedůvěru, která možná přece jen utrpěla, když čekal v sezoně na gól dlouhých 29 utkání. Nakonec se dočkal až ve 2. kole proti Anaheim Ducks v zápase hraném 10. května. Jak potom prozradil, pomohl mu zřejmě i telefonní hovor, když mu jen den předtím nečekaně zavolal Joe Pavelski. Mluvili spolu půl hodiny a slova bývalého spoluhráče a střelce San Jose Sharks zjevně zabrala.

Hertl zanechal v letošním více než solidní stopu. Za 22 startů nastřádal 14 bodů díky pěti gólům a devíti nahrávkám. Jenže na to nejdůležitější - na Stanley Cup - ani tentokrát nedosáhl. Prožil znovu zklamání z finálové porážky, stejně jako již před deseti lety ještě v barvách Sharks.

Marnerův rekordní hattrick (6. června)

Tu pasáž bychom mohli klidně nazvat jako '370 sekund dominance Mitchella Marnera'. V utkání číslo 3 totiž stačilo kanadskému útočníkovi jen šest minut a deset sekund k hattricku, jímž posunul skóre z 1:0 na 4:0. Načal ho v čase 30:42, podruhé skóroval v čase 34:32 a završil, když časomíra ukrojila ze zápasu 36 minut a 52 sekund. A to ještě předtím asistoval u úvodní Hertlovy trefy.

Všudybyl Marner tím vymazal rekordní zápis legendy z největších. Maurice 'Rocket' Richard v dresu Montreal Canadiens potřeboval před 69 lety na stejný kousek o 11 sekund déle. Čistý hattrick nasázel Marner ve finále jako teprve sedmý hráč historie NHL. A reakce nového rekordmana? "Ano, povedlo se mi být pro své spoluhráče na správném místě. A měl jsem dostatek štěstí na to, abych ty šance zakončil," podotkl Marner.

Byl to paradoxně on, kdo pak neproměnil ve třetí třetině trestné střílení. I proto Golden Knights ztratili čtyřbrankový náskok. I proto se hrálo až do času 85:38. Trefil se však Shea Theodore a Marnerův hattrick tak nepřišel vniveč - přinesl druhou výhru v sérii.

Smršť Hurricanes ve 39 sekundách (6. června)

Ještě předtím se však přepisovaly historické milníky znovu. O další rekord se totiž ve stejný den postarala při fantastické stíhací jízdě Carolina. Hurricanes vytvořili nový rekord za nejrychlejší tři góly v historii finále Stanley Cupu, které nastříleli v rozmezí pouhých 39 sekund.

Jordan Martinook, Taylor Hall a Jordan Staal díky nim udělali z prakticky rozhodnutého duelu otevřenou bitvu. A překonali 72 let starý rekordní zápis za tři trefy v nejkratším čase v historii finálové série NHL. Od druhé třetiny 2. zápasu finále Stanley Cupu v roce 1954 ho držel Montreal, konkrétně Dickie Moore a Maurice 'Rocket' Richard, jimž se podařilo vsítit dohromady tři góly v rozmezí pouhých 56 sekund.

Fenomenální Richard tak zhruba během hodiny přišel o dva rekordy. Hurricanes nakonec nebyla jejich stíhací jízda, kterou završil vyrovnáním Andrej Svečnikov 102 sekund před koncem základní hrací doby, nic platná. V sérii podruhé ztráceli a prohrávali 1:2 na zápasy.

Staalův vítězný pád (9. června)

Na tom, že klubu z Raleighu nezateklo do lodi ještě více, měl naprosto zásadní podíl kapitán Staal. Ve čtvrtém utkání finále potvrdil svoji mimořádnou střeleckou formu, kterou pak v pátém utkání vygradoval až k dalšímu zápisu do historie, když se stal teprve čtvrtým hráčem dějin NHL, jemuž se podařilo skórovat ve všech pěti úvodních zápasech závěrečné bitvy o Stanley Cup.

Ale zpět do mimořádně důležitého utkání číslo 4. V čase 3:28 v něm vedli hostující Hurricanes 2:0. Ve 13. minutě to byl právě Staal, kdo odpověděl na snížení domácích. Golden Knights pak ve druhé části vyrovnali na 3:3. Jak potom čas ubýval ve třetím dějství, bylo zřejmé, že další zásah už může být klidně tím vítězným. A bude znamenat buď vedení Vegas 3:1, nebo vyrovnání série na 2:2.

Ve 47. minutě přišla Staalova velká chvíle. Nikolaj Ehlers po chybě Braydena McNabba hledal rychlou nahrávkou sedmatřicetiletou klubovou ikonu, Staal při snaze srovnat se co nejrychleji do pozice pro zakončení sice ztratil rovnováhu, ale v pádu dokázal i tak zasáhnout puk bekhendem a překonal gólmana Cartera Harta. Právě Ehlers pak výhru v závěru potvrdil.

Série se tím začala otáčet. A ačkoliv si v ní nakonec ten vítězný gól znamenající zisk Stanley Cupu připsal Taylor Hall, není pochyb o tom, že Staalova branka ze čtvrtého utkání byla přinejmenším stejně důležitá. A kapitán Caroliny získal jako nejstarší hráč v historii Conn Smythe Trophy určenou nejužitečnějšímu hráči play off.

Neprůstřelný náhradník (14. června)

Jmenuji se Brandon. Brandon Bussi. A jsem brankář. Tak nějak po vzoru Jamese Bonda se možná mohl představovat hokejovým fanouškům sedmadvacetiletý Američan před touto sezonou elitní hokejové ligy. Téměř dva metry vysoký chlapík, jenž v civilu vypadá s brýlemi jako vysokoškolský student (nikoliv náhodou s ohledem na jeho studia na Western Michigan University), totiž prožil jednu z pohádek, které píšou snad jen boje o Stanley Cup.

Před startem ročníku měl Bussi i přes předchozí angažmá v Bostonu na kontě přesně nula startů v NHL. Jenže když kvůli zranění vypadl Pjotr Kočetkov, rázem to byl on, kdo vytvořil stabilní dvojici s Frederikem Andersenem. A svými výkony si vybojoval velkou důvěru koučů. Výrazně zkušenější Dán pak šel do play off sice jako vcelku jasná jednička, ale jak je dobře známo z minulosti, vše může být v mžiku jinak.

Andersen byl tři série skvělý, fantastický. Pak ale dostal postupně pět, tři a čtyři góly. Ve třetím utkání finále přenechal po dvou třetinách za stavu 4:0 pro domácí Golden Knights místo Bussimu. Po Staalově vítězném zásahu ze zápasu číslo 4 to byl docela jistě další z nejdůležitějších momentů, které převážili misky vah na stranu Hurricanes.

S Bussiho přispěním tehdy Carolina vyrovnala na 4:4 a padla až ve druhém prodloužení. Čekalo se, co bude dál. Zatímco Andersen dostal úplně volno, na Bussiho přešla veškerá zodpovědnost a už v brance zůstal. Následně vychytal dvě výhry a tu třetí, kterou završil svůj velký příběh, ozdobil dokonce čistým kontem při výhře 3:0 v šestém duelu, jímž Hurricanes sezonu uzavřeli.