De Brincat. To je jiskra v temných časech

Až budou jednou fanoušci týmu Chicago Blackhawks vzpomínat na tuhle sezonu, nebudou u toho plakat dojetím. Silné mužstvo navyklé na úspěchy je hluboko pod postupovými příčkami, o dalším Stanley Cupu může zatím jen snít.

A přece je tu jedna radost: Brilantní nováčkovské výkony Alexe DeBrincata, díky kterým příznivci alespoň trochu zapomínají na hokejový splín. Rodák z Michiganu je jiskra prozařující zlé časy!
V neděli svým hattrickem potrápil St. Louis Blues, byl už jeho třetí v první sezoně NHL, čímž překonal klubový zelenáčský rekord Stevea Larmera. Něco takového dokázal mezi nováčky narozenými v USA z celé NHL teprve jako druhý po Tonym Granatovi.
"Dělá na mě obrovský dojem," přiznal kouč Joel Quenneville. "Něčeho takového by nebylo schopno moc mladých kluků. Má parádní sezonu."

DeBrincat utnul svým třígólovým večerem šňůru několika zápasů bez trefy, i tak je ale jeho účet velmi solidní: Dosud nasbíral 25 gólů a 20 asistencí. Po Brocku Boeserovi z Vancouver Canucks a Kyleovi Connorovi z Winnipeg Jets je teprve třetím nováčkem, který se letos může pochlubit takovým střeleckým výkonem.
"Je to kluk, na kterého je velká zábava se při hře dívat," řekl Quenneville. "Umí si najít puk, poradit si i v hodně těsném prostoru. Je to hodně nebezpečný forvard."
Více k tématu: [Pozor na zranění. Tahle věta teď platí dvojnásob]
Američan, kterého si Blackhawks na draftu před dvěma roky vybrali jako číslo 39, fandil v dětství rivalům z Detroit Red Wings. Hrál si na Pavla Datsyuka a Stevea Yzermana. Teď najednou vstoupil do kabiny, kterou měl sdílet s jinými hvězdami - Patrickem Kanem, Jonathanem Toewsem, Duncanem Keithem. Všechno to šlo tak rychle, že ani nestačil být nervózní.
"Nemohl jsem se moc dívat okolo, prostě jen bojovat o to, abych se udržel v kádru," popisoval. "Je ale skvělé hrát ve stejném mužstvu s někým, kdo toho už tolik dokázal. Kluci mi jsou vždycky ochotní poradit, hodně jsem od nich odkoukal. Nikdy by mě nenapadlo, že si zahraju s takovými hvězdami."
Zrovna v tomhle měl však dobrou průpravu už ze svého působení v OHL, kde si za Erie Otters zahrál vedle Connora McDavida. Současná hvězda klubu Edmonton Oilers prý zpočátku DeBrincatovi tak úplně nevěřila.

"Přiznávám, úplně zpočátku jsem z něj byl v Erie trochu rozpačitý. Alex totiž přišel jakoby odnikud, vůbec jsem ho neznal, byl to takový prcek. V klubu mi říkali, že mi našli skvělé křídlo a já byl při pohledu na něj skeptický," říká McDavid. "Hodně rychle mě to ale přešlo. Okamžitě jsme si na ledě porozuměli, stala se z něj fantastická opora. Je to skvělý střelec, o kterého jsem pak při přechodu do NHL neměl strach. Věděl jsem, že si poradí i proti těm nejlepším habánům."
DeBrincatovy výkony jsou i vzhledem k výsledkům Chicaga někdy trochu přehlíženy, pravdou ale je, že svému mužstvu dokáže být až pozoruhodně prospěšný. A to i v obdobích, kdy to je statisticky slabší, jako když teď nemohl dvanáct utkání za sebou nasbírat ani gól.
"Pořád hrál dobře," uklidňoval kouč Quenneville. "V číslech se to třeba nějakou dobu neodráželo, na ledě se ale choval správně. S pukem prováděl spoustu šikovných věcí. Navzdory téhle jeho sérii se pořád může opřít o hodně slušnou sezonní bilanci."
Ještě v OHL prý DeBrincat proslul svou chutí dokazovat škarohlídům, jak moc se v něm mýlí. Stejné předsudky teď vytrvale vyvrací i mezi úplnou elitou.
Nejen že do NHL patří, nejen že se mu před Kanem a spol. nerozklepou kolena. On tuhle slavnou partu může jednou sám pozvednout. Možná i v časech, na které budou fanoušci vzpomínat s radostným dojetím.