Co ukázalo MS: Síla Kanady, vzpoura outsiderů

86. mistrovství světa IIHF je minulostí. Turnaj v Rize a Tampere přinesl řadu zajímavých momentů, velkých zápasů i překvapení. Vybrali jsme 10 z nich včetně krátké pozvánky na příští šampionát, který se bude konat za rok v Praze a Ostravě.

Kanadě stačil i 'C tým'
Představte si tuhle sestavu: v brance třeba Darcy Kuemper nebo Marc-Andre Fleury. V obraně borci jako Josh Morrissey, Drew Doughty, Kris Letang, Owen Power či Thomas Chabot. A v útoku takový Sidney Crosby, Nathan MacKinnon, Steven Stamkos, Brayden Point, Matt Duchene, Jonathan Huberdeau, Claude Giroux...
Tyhle všechny hvězdy se nedostaly do 2. kola Stanley Cupu a Kanada je tak teoreticky mohla postavit na letošním šampionátu. Nepřiletěla ale ani jedna. Nejznámějšími postavami výběru z kolébky hokeje byli útočníci Tyler Toffoli (Los Angeles Kings), Milan Lucic a Sammy Blais (St. Louis Blues) a obránce MacKenzie Weegar (oba Calgary Flames). Při vší úctě k nim, tohle byl přinejlepším B, ale spíš 'C tým' Kanady.
Ta přesto letošní šampionát ovládla. Ve svém už klasickém stylu. Ve skupině podlehla Švýcarsku i Norsku, Slováky porazila až v nájezdech. Avšak postupně se sehrávala, před čtvrtfinále vyladila výhrou 3:1 nad Českem a v play off už podala téměř bezchybný výkon, na němž ztroskotali domácí Finové, Lotyši a ve finále také Němci.
Pod vedením kouče Andreho Tourignyho (Arizona Coyotes) to přitom nebyla žádná divoká kanonáda, ale odpovědný výkon s minimem chyb podpořený výtečně chytajícím Samuelem Montembeaultem (Montreal Canadiens) a schopností udeřit, kdykoliv to situace dovolila.
Kubalík ukázal střelecký potenciál
V základní části NHL měl sezonu jako na houpačce. Zprvu byl nahoře, po úvodních šesti startech za Detroit Red Wings měl na kontě 10 bodů (4+6), po 25 utkáních 10 gólů a 25 bodů. Pak přišlo ochlazení, několik hluchých sérií bez bodu, přesun do čtvrté formace a do toho sem tam kratší bodová šňůra. Dominik Kubalik zakončil první ročník po příchodu z Chicago Blackhawks 45 body v 81 zápasech a nebylo jasné, jakou formu si veze do reprezentace.

Už na Českých hrách v Brně ale jasně ukázal, že bude největší hvězdou letošního českého výběru. A na MS to jen potvrdil. S osmi góly ve stejném počtu duelů byl nejlepším střelcem šampionátu, s 12 body byl druhý i přesto, že Češi vypadli už ve čtvrtfinále. Jeho jméno se dostalo i do All-Star šestky turnaje.
Dobrá, Norsko nejsou Boston Bruins a Slovinsko nejsou Tampa Bay Lightning. I tak ale Kubalík šéfům v Detroitu jasně ukázal, že jeho střelecký potenciál nikam nevymizel. Že patří do první přesilovky, že potřebuje víc prostoru a když se nedaří, tak o něco déle podržet. A že pokud to trenér udělá, tak se mu později bohatě odmění. Kouč Derek Lalonde, který byl na letošním šampionátu asistentem trenéra USA Davida Quinna, výkony českého křídla určitě bedlivě sledoval.
Hokej není jen hra velmocí
Otřepané klišé hovoří o tom, že uspět na mistrovství světa v hokeji může je pár zemí: Kanada, Finsko, Švédsko, Rusko (pokud ho hraje), Spojené státy, možná Česko. Letošní turnaj tyhle předpoklady zcela rozbořil.
Skupinu B suverénním způsobem ovládlo Švýcarsko, které poté vyřadili Němci. Tým se skvělým Moritzem Seiderem (Detroit) v obraně pak došel až do finále, v němž hrál dvě třetiny zcela vyrovnanou partii s Kanadou a nakonec dostal stříbrné medaile. První bronz v historii vybojovalo Lotyšsko, které na domácím ledě šokovalo ve čtvrtfinále favorizované Švédy a o víkendu v Tampere vybojovalo bronz, když porazilo Američany 4:3 po prodloužení. Nejlepším brankářem i nejužitečnějším hráčem šampionátu byl vyhlášen Arturs Šilovs.
Česko je bez hvězd z NHL bezzubé
Prohra s Lotyšskem, se Švýcarskem a s Kanadou, vyřazení ve čtvrtfinále s USA a osmé místo jako nejhorší výsledek v historii českého hokeje. Říct, že reprezentanti na letošním MS nenadchli, je ještě mírné prohlášení. Nezáživný byl herní projev, ofenziva a nakonec i celkový výkon a výsledky.
Česko mělo v úvodu smůlu v podobě zranění dvou klíčových útočníků Filipa Chytila (New York Rangers) a Lukáše Sedláka, takže mu zbyli jen dva rozdíloví hráči (Kubalík a Roman Červenka). Spolehlivou oporou se ukázal být Karel Vejmelka (Arizona), někteří obránci své role splnili, ale ofenziva se postupně vytrácela a nakonec vymizela úplně ve chvíli, kdy to bylo nejvíce potřeba - ve čtvrtfinále nedali Češi Američanům ani gól a nechali se od nich zcela jednoznačně přehrát, takže výsledek 0:3 byl ještě milosrdný.
Především tento zápas ukázal velký rozdíl mezi extraligou a NHL, potažmo zámořskými ligami jako takovými: český tým přehrávali i hokejisté z American Hockey League nebo univerzitních soutěží. Hokejové vedení i veřejnost teď řeší především postavu kouče Kariho Jalonena, minimálně se stejnou vehemencí by ale mělo řešit i to, aby se za rok neopakoval tak vysoký počet omluvenek z NHL jako letos. A to se týká i hokejistů na hraně NHL a nižší soutěže.
Rantanen Finsko nezachránil
V předchozích třech letech brali dvakrát zlato a jednou stříbro, k tomu vyhráli olympiádu. Letos ale jejich panování skončilo. Finové na domácím ledě titul neobhájili, stopku jim už ve čtvrtfinále vystavila Kanada, která se tak pomstila za loňskou (částečně výkonem chybujících rozhodčích ovlivněnou) porážku v prodloužení finále.

Finsko nespasila ani největší hvězda, která se letos MS účastnila - Mikko Rantanen. Forvard Colorado Avalanche sice nasbíral v osmi zápasech devět asistencí, ale ze 20 střel na branku ani jednou neskóroval a jeho góly chyběly především v klíčovém duelu v play off. Domácí celek tak skončil až sedmý, což je pro Finy nejhorší umístění od roku 2005. Navíc se zařadil k ostatním účastníkům seriálu Euro Hockey Tour (vedle Švýcarska, Švédska a Česka), z nichž ani jeden nepostoupil do semifinále.
Talenti Fantilli a Gauthier zazářili
Jak už to bývá, oba zámořské výběry přivezly do Evropy řadu mladíků, kteří oživili jejich projev rychlostí, drzostí, šikovností a také kvalitním zakončením. Nejvýše z nich vyčníval Američan Cutter Gauthier, který byl loni dratován klubem Philadelphia Flyers jako pětka, a Kanaďan Adam Fantilli, jenž se pravděpodobně stane letošní dvojkou draftu NHL.
Fantilli se v 18 letech stal teprve druhým Kanaďanem v historii (a 11. celkem), který v jednom roce získal zlato na mistrovství světa juniorů i dospělých. V 10 zápasech pomohl třemi body a zaujal řadou krásných akci. O rok starší Gauthier, jenž bude ještě v příštím roce hrát za Bostonskou vysokou školu, pak v 10 startech nastřílel sedm branek a přidal dvě asistence.
"Jeho střela bude jednou z nejsmrtelnějších v NHL," uvedl jeho spoluhráč z týmu USA Alex Tuch (Buffalo Sabres). "Hraje už jako profík, rychle se učí, jak hrát mezi profíky. Každý večer se zlepšuje a je velmi učenlivý."
Slováci si opět zkomplikovali život
Je skoro už tradicí, že Slováci nadchnou špičkovým výkonem proti nejsilnějším soupeřům, aby pak vyhořeli proti těm slabším. Celek vedený koučem Craigem Ramsayem potrápil Česko (prohrál 2:3), Kanadu (1:2 po nájezdech) i Švýcarsko (2:4) a dokázal porazit později bronzové Lotyše (2:1). Jenže pak přišel o postup do čtvrtfinále fatální porážkou s Kazachstánem 3:4 po nájezdech.
V duelu s outsiderem se týmové pojetí kamsi vytratilo, spousta hráčů chtěla rozhodnout individuálně a mužstvu srazila vaz řada chyb. Následný stoprocentní bodový zisk (1:0 se Slovinskem a 4:1 s Norskem) tak už nestačil, Lotyšsko totiž v posledním duelu zdolalo Švýcary a postoupilo na úkor Slovenska. To zůstalo před branami play off po dvou čtvrtfinálových účastech z let 2021 a 2022 i přesto, že Stanislav Škorvánek měl nejvyšší procentuální úspěšnost (95,4) ze všech brankářů na MS.
AHL ukázala kvalitu
Při absenci většího množství es z NHL vzaly některé týmy zavděk i hokejisty z nižší zámořské soutěže a ukázalo se, že i ty mohou být kvalitními posilami. Vyslanci American Hockey League byli oporami především Spojených států, které nakonec skončily čtvrté, ale před tím suverénně vyhráli skupinu A, v níž ovládli všech sedm zápasů.
Rocco Grimaldi z Rockfordu (záložní tým Chicago Blackhawks) byl se 14 body (7+7) nejproduktivnějším hráčem turnaje, T.J. Tynan z Ontaria (farma Los Angeles) byl s 11 body (1+10) šestý. V dresu Kanady nasbíral šest bodů vítěz bodování AHL Michael Carcone z Tucsonu (Arizona). Hráči z AHL ukázali, že mohou zazářit i na mistrovství světa. Z tohoto pohledu je možná škoda, že pozvánku do českého týmu nedostal Martin Frk ze Springfieldu (St. Louis Blues), který byl se 30 góly jejím sedmým nejlepším střelcem.
Kanada vládne světu
Čtyři účasti ve finále v řadě, dvě zlata z posledních čtyř let a čtvrté zlato z posledních osmi šampionátů. Kanada jasně vládne světovému hokeji, navzdory faktu, že se MS hraje paralelně se Stanley Cupem.
Letošní titul pro ní byl zároveň 28. v historii, což je nový rekord mistrovství světa. Rusko (plus Sovětský svaz) vyhrálo 27 šampionátů, z toho loňského i letošního byl ale jeho tým vyloučen jako důsledek agresivního vpádu na Ukrajinu a rozpoutání války na jejím území, která trvá dodnes.
Více k tématu: [Kanada zdolala Německo a je mistrem světa]
Přiláká Praha více hvězd?
Když se hrál v roce 2015 světový šampionát naposledy v Česku, zúčastnila se ho řada velkých hvězd NHL. Dominovala mu Kanada s Crosbym, Girouxem, MacKinnonem, Taylorem Hallem, Tylerem Seguinem, Brentem Burnsem, Mikem Smithem (i letošním kapitánem Toffolim), za Česko odehrál poslední turnaj Jaromír Jágr, i další týmy přivezly to nejlepší možné.
Za rok se MS bude hrát v Praze a Ostravě znovu a dá se věřit, že především populární česká metropole přiláká mnoho hvězd především ze zámoří. A že Česko vytvoří ještě lepší atmosféru než letos Lotyšsko s Finskem. Ostatně v roce 2015 navštívilo turnaj celkem 741.690 diváků, což je dodnes historický rekord šampionátů IIHF. Pro srovnání: letošní mistrovství vidělo přímo v halách v Rize a Tampere 442.160 fanoušků.