Veteráni plní v NHL spíš okrajovou roli

Každou sobotu vám NHL.com/cs přináší pohled na hokej prostřednictvím čísel: důkladných analýz, které dovedou vystihnout dění na ledě i jinak než běžným okem fanouška či trenéra. Zkoumáme trendy a statistická témata od střel na branku přes čas na ledě až po pokročilé statistiky a snažíme se tak obohatit vaše zkušenosti a zážitky s NHL z jiného úhlu.
Tentokrát se zaměříme na hráče starší 35 let. NHL patří hlavně mladé generaci, několik prošedivělých kmetů ale nechce opustit scénu. Kteří veteráni mají v NHL stále místo?

Až příště uvidíte na ledě Zdena Cháru, zkuste se na něj zaměřit o trochu víc a spojit si s ním pár souvislostí, které vám chceme představit. Ještě víc doceníte, co nejstarší obránce v NHL zápas co zápas předvádí. Základní fakta: za pět měsíců mu bude 41 let, přesto stráví v průměru ve hře 23 minut a 44 vteřin. To je věc v moderní NHL naprosto nevídaná.
Historie samozřejmě zná mnoho špičkových obránců, kteří ve 40 letech v podstatě neslezli z ledu. Chris Chelios z Detroit Red Wings měl ve 40 letech průměr 25 minut a dvě sekundy. Scott Stevens v New Jersey Devils 24:01. Raymond Bourque měl se čtyřmi křížky na krku v dresu Colorado Avalanche dokonce průměr 26 minut a pět vteřin na zápas.
Ti všichni ale tehdy hráli v takzvané 'éře mrtvého puku', kdy byl hokej plný povoleného bránění ve hře, nejoblíbenější taktikou byla past středního pásma a hráči neznali výkonnostní letní tréninky ani nutriční možnosti jako dnes. Hokej byl prostě pomalejší a to, že Chára v současním tempu zvládne pobývat mezi mantinely téměř 24 minut, je prostě malý zázrak.
Pojďme si k Chárovi přiřadit skupinu dalších devíti nejstarších obránců v NHL. Jsou to od nejstaršího Francois Beauchemin (37 let), Brooks Orpik (37), Niklas Kronwall (36), Paul Martin (36), Ron Hainsey (36), Kevin Bieksa (36), Dennis Seidenberg (36), Johnny Oduya (36) a Deryk Engelland (35). Žádný z nich nestráví na ledě tolik co Chára a pouze Orpik a Hainsey hrají víc než 20 minut na zápas. Teprve až jedenáctý nejstarší bek, 35 letý Duncan Keith z Chicago Blackhawks, má vyšší průměrný čas (25:03).

Když se na tuhle skupinku podíváme blíž, nikdo z ní není vyloženě tvůrčí typ, který by rozjížděl útočné akce nebo řídil přesilovku. Ani jeden z nich nemá na kontě alespoň 10 bodů. Všechno jsou to zkušení matadoři, kteří se nepouští daleko, protože ví, že by nemuseli dobruslit zpátky, kdyby soupeř přešel do rychlého protiútoku. Pouze Kronwall a Beauchemin hrají víc než minutu na přesilovkách. Výdrž se přímou úměrou k věku zmenšuje. Pokud nejste Marek Židlický nebo Dan Boyle, tak i akční rádius. To samozřejmě není žádné objevné zjištění. Má ale posloužit k dokreslení, jak Chára nad ostatními prošedivělými bardy současnosti vyčnívá, přestože je nejméně o tři roky starší než kterýkoliv z nich.
Součástí této analýzy je hledání odpovědi na otázku: Existuje nějaký věk, po kterém se obecně využití hráče láme směrem dolů?
U obránců je odpověď snazší. Nejde jen o věk, ale i o dlouholetou schopnost hrát dobře v obraně. Pokud se nějaký hráč celou kariéru profiloval jako defenzivní typ, má šanci, že najde stálé angažmá i po 35 letech.
V lize dnes hraje deset beků, kteří odehráli alespoň 900 zápasů (se zraněným Michalem Rozsívalem jedenáct), ale jen dva z nich nasbírali zároveň přes 500 bodů (Chára, Keith). Poptávka je po hráčích typu Jay Bouwmeester, Dan Hamhuis nebo Dion Phaneuf, kteří mistrně zvládají defenzivu. Už méně však po hráčích typu Tomáš Kaberle, kteří se ztrátou schopnosti uřídit přesilovku, ztrácí i své místo na ledě.
U útočníků je to komplikovanější. Desítku nejstarších tvoří Jaromír Jágr, Matt Cullen, Jason Chimera, Joe Thornton, Patrick Marleau, Chris Kunitz, Dominic Moore, Henrik Sedin, Daniel Sedin a Henrik Zetterberg. Věkové rozpětí činí 45 až 37 let. Máme tady vyloženě tvůrčí typy a nezpochybnitelné lídry přesilovek jako Jágr, Thornton nebo Henrik Sedin. A také vyloženě defenzivní typy a řadové vojáky do čtvrté formace typu Cullen nebo Moore.

Do kotlíku se nám může dostat hutný guláš nejrůznějších pohledů. Cullen nikdy nebyl nejšikovnější hráč a ani v nejproduktivnějších letech nepřekonal hranici 50 bodů. Je to ale blázen do zdravého životního stylu, který se i ve 41 letech udržuje ve špičkové kondici. Je pořád rychlý, zvládá hru na oslabení a má ohromné zkušenosti. Proto mu už tři roky v řadě týmy nabídly v létě novou jednoletou smlouvu. Naposledy Minnesota Wild, kde plní úlohu čtvrtého centra.
Podobně si prodlužuje kariéru Moore, jehož zlanařili Toronto Maple Leafs. Nově se do této role dostal Kunitz, kterého po neuvěřitelně plodných letech u Pittsburgh Penguins oslovili Tampa Bay Lightning.
Jinak se musíme dívat na špičkové hvězdy. Wayne Gretzky ve své poslední sezoně v 41 letech hrál v průměru neuvěřitelných 21 minut a 4 sekundy na zápas. Na přesilovce trávil přes čtyři minuty, což je porce, kterou v minulé sezoně neměl v NHL ani jeden útočník. Klidně mohl v kariéře pokračovat dál, ale chtěl odejít na vrcholu. Stejně jako Joe Sakic, který řekl sbohem ve 39 letech. Přitom o dva roky dřív nasbíral sto bodů. Martin St. Louis vyhrál těsně před svými 38. narozeninami Art Ross Trophy a ještě ve své poslední sezoně nasbíral 52 bodů v 74 zápasech.
Pak tu máme případ Jágr. Ten ještě v předminulé sezoně u Florida Panthers nastřádal 66 bodů. V minulém ročníku hrál v průměru 17 minut. Z toho dvě a tři čtvrtě na přesilovce a dokonce minutu a čtvrt na oslabení - to vše ve 45 letech! Navíc měl nejlepší hodnocení účasti na ledě při střelbě na branku při hře pět na pět (statistika SAT) - 55,02 procent. Za poslední čtyři roky nikdy v tomto ohledu neklesl pod 50 procent.

V kontrastu s tím nyní u Calgary Flames paběrkuje. SAT má sice opět téměř 55 procent, ale na ledě stráví pouhých 12 a půl minuty. Hokejovému fanouškovi je zbytečné připomínat, že pět měsíců netrénoval, Flames mají v útoku větší konkurenci a nebyli pro Jágra samotného původně optimální volbou. Na ucelenější komentář k možná poslední sezoně jeho mimořádné kariéry si ale počkejme.
Příchod nového trenéra dokáže dodat i zdánlivě odepsanému útočníkovi nový impuls. Dustin Brown z Los Angeles Kings letos hraje v průměru 20 minut a 20 sekund na zápas. To je nejvíc v kariéře, co kdy měl a o téměř čtyři minuty víc než v minulém ročníku. Brown nasbíral v 19 zápasech 18 bodů. Tímto tempem bude atakovat 70-ti bodovou hranici, kterou nikdy nepokořil. Nemá to logiku. Je mu 33 let a hraje možná svou nejlepší sezonu, přitom trajektorie výkonu by mu v tomhle věku už neměla stoupat. Majitel klubu Phil Anschutz si ale mne ruce, protože hráč, kterému dalších pět let má platit v průměru 5,875 milionů dolarů, opět hraje podle své hodnoty.
Nemá kontrakt postavený tak chytře jako třeba Henrik Zetterberg z Detroit Red Wings, který téměř 92 procent peněz ze svého 12letého kontraktu bude mít na účtě už po této sezoně. Prvních devět let dostával plat téměř 7,5 milionu dolarů. Příští sezonu, kdy mu bude už 38 let, mu klesne na 3,35 milionu a poslední dva roky dostane jen po jednom milionu.

Švédský kapitán sice i v této sezoně hraje úctyhodných téměř dvacet minut na zápas, zasvěcenému divákovi ale nemůže uniknout, že vůdčí roli v týmu pomalu přebírají mladší hráči jako Anthony Mantha, Andreas Athanasiou nebo Dylan Larkin. Bude jen přirozené, pokud se Zetterbergova role sníží na úkor mladých dravců, vzhledem k tomu, že už nebude tak štědře placen. Podobně chytře má dlouhodobou smlouvu modulovanou i Chára nebo Marián Hossa.
Brankáři jsou hýčkaní a hlavně u těch starších se bedlivě monitoruje, kolik odchytají v základní části zápasů, aby byli čerství na playoff. V NHL je dnes jen sedm gólmanů ve věku 35 let a víc.
Ryan Miller (37 let) a Peter Budaj (35) se již zařadili do stáje náhradníků, takže v roli plnohodnotné jedničky stojí jen pět gólmanů: Roberto Luongo (38), Craig Anderson (36), Henrik Lundqvist (35), Mike Smith (35) a Pekka Rinne (35).
Rinne odchytal ve 33 letech 66 zápasů v jedné sezoně, Lundqvist ve stejném věku 65. Nad 70 zápasů se ale po třicítce pouštěli v posledních 20 letech pravidelně jen dva gólmani- Martin Brodeur a Miikka Kiprusoff. Lundqvist má sice letošní sezonu rozehranou na 70 startů, ale pravděpodobně zvolní a pustí víc do hry Ondřeje Pavelce.