Chárou zranění Danaulta otřáslo, útočník je doma

V sobotu se tohle dělo vymklo slovenskému kanonýrovi z rukou tak, jak si jistě nepřál. V zápase s Montreal Canadiens trefil útočníka soupeře Phillipa Danaulta pukem do hlavy. Zraněný forvard opustil led na nosítkách a okamžitě ho odvezli do nemocnice.

Slovenský obr je pro mnoho fanoušků Canadiens vzhledem ke dlouhé historii vzájemných soubojů obou rivalů s Chárou v roli kapitána Bruins nepřítelem číslo 1. Minimálně od 8. března 2011, kdy k tomu výrazně k tomu přispěl jeho atak na útočníka Canadiens Maxe Paciorettyho. Toho trefil ve středním pásmu tak, že americký forvard narazil přímo do sloupku tvrzeného skla, jež uprostřed ledu nad mantinelem chybí, a vyřadil ho ze hry na posledních 15 zápasů základní části i dalších sedm v play off - v něm Montreal podlehl právě Bostonu, pozdějšímu vítězi Stanley Cupu.
Více k tématu: [Chára překonává další milníky, stává se legendou]
Tentokrát byl Chárův čin jasně nechtěný a samotný bek jím byl po zápase dost otřesený.
"Chtěl bych si s Phillipem promluvit, ale ne dnes. Bude s rodinou a týmem v nemocnici. Ale hrajeme s nimi příští středu (v Bostonu) i sobotu (v Montrealu). Doufám, že bude zpět v sestavě a budu si s ním moct pohovořit," věřil Chára.
Zda tomu tak bude, zatím není jisté. Ještě v sobotu však přišla z Danaultovy rodiny dobrá zpráva. "Chtěl bych vám jednoduše říct, že Phillip se má dobře a na scanu bylo všechno normální. Zůstane v nemocnici na pozorování," napsal hokejistův otec na svém facebookovém profilu.
V neděli byl pak Danault propuštěný do domácího ošetřování.
Chára se na ledě k soupeři starostlivě skláněl a zatímco jeho spoluhráči seděli na střídačce, on sám neopustil led, dokud se nepřesvědčil, že Danault je zafixovaný na nosítkách a že je při vědomí.

"Doufal jsem, že není vážně zraněný. To byla samozřejmě první věc, která mi proběhla hlavou," říkal Chára, který má sám zkušenosti s několika ránami pukem.
"Trefili mě do klíční kosti. Loni jsem dostal ránu do hlavy. Tyhle věci se stávají. Někdy puk poskočí, nebo ho někdo tečuje, a letí výš, než chcete. Chtěl jsem zůstat na ledě, abych viděl, že Phillip odpovídá. Všichni jsme lidi."
Právě skákavý puk byl nejspíš příčinou, že čtyřicetiletý Chára, autor 191 gólů v NHL se zkušenostmi ze 1391 utkání, poslal puk střelou bez přípravy příliš nahoru. Stalo se to 97 sekund před koncem druhé třetiny za stavu 3:3.
"Dostal jsem přihrávku od prken a puk asi trochu poskakoval. Bylo to velmi nešťastné. Nikdy nechcete vidět nikoho dostat ránu do oblasti hlavy nebo krku, natož aby ho pak museli odvážet z ledu."
Bruins nakonec vyhráli 4:3 po nájezdech, ale myšlenky fanoušků i hokejistů se stejnou nebo možná i vyšší měrou zaobírali zdravotním stavem zraněného. Ať už je rivalita mezi oběma kluby 'Original Six' nezměrná, dost možná největší v celé NHL. Vždyť třeba Patrice Bergeron, útočník Bruins, s Danaultem přes léto trénuje.
"Bylo vidět, jak byli lidé v hale zaražení, a bylo to oprávněné. Musíte se vrátit k práci, ale takovéhle věci vidíte neradi," povídal bostonský trenér Bruce Cassidy.
Podle komentátora Jima Hughsona z pořadu 'Hockey Night in Canada' letěla Chárova střela rychlostí 76,4 mil za hodinu (122,95 km/h). Což je daleko za jeho vlastním rekordem
108,8 mil v hodině (175,09 km/h) z dovednostních soutěží před All-Star Game v Ottawě 2012.
"Je spousta kluků, kteří dokážou vypálit opravdu tvrdě. A on je samozřejmě jedním z nich," prohlásil útočník Jake DeBrusk, jednadvacetiletý nováček v sestavě Bruins, který byl v době nešťastné rány na ledě a skóroval jak v zápase, tak v následných nájezdech.
"Mým úkolem je tlačit se na tyhle střely před branku a snažit se je tečovat, takže jich vídám spoustu. Ale tentokrát se puk vrtěl, byla to podivná střela," dodal mladík. "Já jsem stál při (Chárových) golfácích před brankou už mnohokrát a nikdy mi neletěl puk na hlavu. Vím, že se kvůli tomu cítí špatně, ale takové věci se někdy stanou."
Tomu, kdo NHL sleduje hodně pečlivě, vyvstane na mysli situace z 10. února 2010, kdy někdejší montrealský bek Josh Gorges dostal pukem do hlavy poté, co sklouzl po ledě ve snaze zblokovat střelu Mikea Greena (tehdy z Washington Capitals). Gorges opustil Bell Centre na nosítkách s bruslemi na nohou a v klubovém muzeu Canadiens si dodnes můžete prohlédnout jeho helmu s rozstřeleným plastovým povrchem.
Podle kouče Cassidyho je spíš překvapivé, že se podobné nešťastné incidenty nedějí častěji. "Se schopností kluků střílet bez přípravy, s tím, jak se všichni tlačí do dráhy střel, (puky) se odrážejí od hokejek... Doufám, že ten mladík bude v pořádku."