Volek zaujal útěkem i slavným gólem

NHL.com/cs vám znovu připomene seriál o českých průkopnících v jednotlivých klubech NHL. Dnes jsou na řadě krajané v týmu New York Islanders.

New York Islanders
Aktuálně: 80 bodů; 6. v Metropolitní divizi
V NHL od roku: 1972
Češi v historii klubu: David Volek, Robert Reichel, Petr Míka, Roman Hamrlík, Radek Martínek, Martin Straka, Milan Tichý, Josef Vašíček, Michal Neuvirth, Marek Židlický.
První Čech: David Volek
New York Islanders patří k týmům, v nichž si zase tolik Čechů nezahrálo; v průběhu času jich vlastně bylo pouze deset. Hned ten první pak zanechal zřejmě nejpozoruhodnější odkaz - útočník David Volek během 396 zápasů nasbíral 95 gólů a 154 asistencí. V NHL bojoval mezi lety 1988-94, navždy zůstal věrný stejnému klubu.
Vzpomíná se však nejen na to, co předváděl na ledě. Taky na jeho strastiplnou cestu do zámoří.
Volek se ve druhé polovině 80. let vypracoval v eso Sparty a československé ligy, za reprezentaci si zahrál na Kanadském poháru 1987 a olympiádě v Calgary. Už o pár let dříve si ho jako 208. v pořadí vybrali v draftu Islanders, to však ve světě rozděleném železnou oponou znamenalo pramálo.

Musel utéct. I kvůli podivnému dopingovému případu, do něhož se zapletl v roce 1988. A jejž zpětně označuje za vykonstruovaný případ a cílený útok.
"Moji emigraci to uspíšilo," připustil. "Nikdo mi tehdy nechtěl udělat druhou zkoušku, vzorky přitom údajně někde týden ležely."
Bral to jako pokus o likvidaci. Snad za tím byla něčí závist, snad nepřátelství několika jedinců na hokejovém svazu. Teď už každopádně věděl, co má udělat. K odchodu ze země sužované totalitou ho inspirovala i stejná rozhodnutí jeho hokejových kamarádů Michala Pivoňky a Petra Svobody.
"Na mistrovství Evropy do 18 let jsem spal s Petrem na hotelovém pokoji, takže jsem věděl, že uteče. Roztrhal občanku a hodil ji z okna hned, jak jsme přejeli do západního Německa. S Michalem jsme zase byli na dovolené v Jugoslávii, po týdnu ho kontaktovali z Washington Capitals a on tam měl pak dva dny na stole papíry a hlavu v dlaních. A počítal a počítal… Nakonec přešel pěšky lesem z Jugoslávie do Itálie," vyprávěl Volek v nedávném rozhovoru pro časopis Téma.
Sám odešel poté, co ho režim pustil na návštěvu otce, který tehdy trénoval německý Landshut.

I Volkův případ byl svým způsobem dramatický - musel se pokoutně dostat na palubu stroje Air Canada, získat povolení k devadesátidennímu pobytu v Edmontonu. Díky agentovi Richi Winterovi se to podařilo. A Volek zanedlouho poprvé oblékl dres celku z New Yorku.
Hned si ho tam všimli. Ve své první sezoně stačil za 77 zápasů nastřádat 25 gólů a 34 asistencí, byl vybrán do sestavy nejlepších nováčků NHL. Nápadu odejít niky nelitoval.
Nejlepší Čech: Roman Hamrlík
I v téhle kategorii by leckdo ukázal na Volka. Jenže během následujících let měly jeho výkony přeci jen určité výkyvy, zato Roman Hamrlík se během čtyřletého angažmá v Islanders projevil jako stabilní a klidná síla.
Jednička draftu 1992 už měla za sebou působení v mužstvech Tampa Bay Lightning a Edmonton Oilers, v létě 2000 u Islanders podepsala jako volný hráč. Hned ve svém prvním zdejším ročníku si s šestnácti trefami vyrovnala kariérní maximum, mančaft tenkrát neměl lepšího obránce.
Rok poté Hamrlík přispěl k postupu do play off. V něm jeho parta nepřešla přes 1. kolo, rodák ze Zlína (respektive Gottwaldova) ale mohl mít v sérii proti Toronto Maple Leafs čisté svědomí - v sedmi duelech získal stejný počet bodů.
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Produktivní byl vzápětí i ve dvou zbývajících sezonách s Islanders - v základní části 2002-03 udělalo dojem nejen 41 bodů, ale i bilance +21 v hodnocení plus minus pobytu na ledě. S týmem si ještě dvakrát zahrál play off, po výluce NHL nicméně přešel do Calgary Flames.
"Na Islanders přesto nedám dopustit," přiznal po letech.
Byť z něj pestrá kariéra udělala tak trochu světoběžníka, tohle pevné pouto je vzájemné. Za Hamrlíkem sice v Islanders nezbyly nasbírané Stanley Cupy, ohromná úcta a respekt však ano.
Nejpopulárnější Čech: David Volek
A ještě jednou Volek. Nejde to jinak. Nedávno fanoušci Islanders řešili, které momenty v historii klubu lze zpětně označit za vůbec nejlepší. Vedle chvilek, které rozhodly o zisku Stanley Cupu v letech 1980-83, se do nejužší hitparády vtěsnal i Volkův gól ze 14. května 1993.
Více k tématu: [Inventura: New York Islanders]
Trefa, jež v sedmém finále Patrickovy divize vyřadila hvězdami nabitého obhájce prvenství Pittsburgh Penguins v čele s Mariem Lemieuxem a Jaromírem Jágrem.
"Když to tam spadlo, prožíval jsem obrovskou euforii velkého vítězství," popisoval Volek v rozhovoru pro Deník Sport. "Přesně o tomhle jsem od dětství snil a toužil to prožít ve skutečnosti. Jednou v životě. Byl to mimořádně silný prožitek."
Penguins tehdy představovali válec k nezastavení, v základní části získali 119 bodů. V 1. kole smázli New Jersey Devils 4:1, v tom dalším neměl větší problém nastat ani s Islanders.
Jenže série se zauzlovala, najednou se na pittsburském ledě hrálo utkání číslo sedm. Rozklíčovalo ho až prodloužení.
V něm se hosté vrhli do brejku tři na jednoho - Ray Ferraro bez většího přemýšlení nabil českému parťákovi, který do puku okamžitě plácnul. Černý vdolek zapadnul za brankáře Toma Barrassa a bylo hotovo.
"Napřáhnul jsem a trefil to. Podvědomě jsem udělal něco, co jsem léta trénoval a myslím, že i uměl," řekl Volek.
Tenkrát v play off nasbíral pouze pět bodů. Jeho tým vypadnul hned vzápětí, snadno jej přejeli pozdější šampioni Montreal Canadiens. On sám musel velmi brzy kvůli vyhřezlé ploténce předčasně ukončit kariéru.
Ale i jediný gól někdy může stačit, abyste se zařadili k legendám.