Adepti na ceny: McDavid utekl i Pastrňákovi

Základní část NHL se pomalu, ale jistě blíží do finiše. Měsíc před jejím skončením jsme se zaměřili na individuální výkony. Pokud by se už nyní volili vítězové nejprestižnějších cen, na koho by se dostalo? V redakci NHL.com/cs jsme vybrali vítěze a dva finalisty na každou z trofejí.

HART TROPHY: Connor McDavid (Edmonton Oilers)

V polovině základní části měl ještě konkurenci, ale teď už si kapitán Oilers jede svou vlastní soutěž. Nejen že dominuje v počtu bodů (127) před spoluhráčem Leonem Draisaitlem (98), McDavid je i nejlepším střelcem (55) a asistentem (72) celé NHL.
Jen v počtu střel je druhý (292) za Davidem Pastrňákem (307). Má ale nejvíc bodů v přesilovkách (59), o prvenství se v nich dělí při hře pět na pět (63) a pátý je v oslabení (5).
Hlavně díky McDavidovi si Oilers udržují post divoké karty v Západní konferenci se sedmibodovým náskokem na první nepostupovou příčku. Svou sílu ale ukázali i nedávno při obratu z 0:2 na 3:2 na ledě nejlepšího týmu sezony Boston Bruins.
Při současném tempu má navíc edmontonský lídr stále šanci, aby překonal hranici 150 bodů, což se stalo naposledy v sezoně 1995-96.
Finalisté:David Pastrňák (Boston Bruins), Tage Thompson (Buffalo Sabres)
NORRIS TROPHY: Erik Karlsson (San Jose Sharks)

Sharks už jsou dávno ze hry o play off, ale jejich nejlepší hráč nezvolňuje. Dvaatřicetiletý zadák to až v páté sezoně u Sharks rozbalil tak, že už má takřka jistou třetí cenu pro top zadáka sezony. Ty předchozí dvě získal při angažmá u Ottawa Senators v letech 2012 a 2015.
Karlsson je s 84 body (20+64) v 67 startech jasně nejproduktivnějším obráncem NHL (druhý Josh Morrissey z Winnipeg Jets má 67 bodů), ale také o 29 bodů vládne bodování Sharks a patří do elitní sedmičky ligových statistik. Při hře pět na pět má stejně bodů (63) jako McDavid. Působivé.
V závěru sezony ale bude Karlsson potřebovat i podporu spoluhráčů, aby se přehoupnul přes hranici 100 bodů, což z beků naposled zvládnul v sezoně 1991-92 Brian Leetch (102).
Finalisté:Rasmus Dahlin (Buffalo), Josh Morrissey (Winnipeg)
VEZINA TROPHY: Linus Ullmark (Boston)

Nejen týmová bilance Bruins posunula do čela našeho hlasování dalšího Švéda, tentokrát mezi tyčemi. Ullmark ze 40 startů vychytal 33 výher (1. místo v lize), z týmových jedniček má jasně nejlepší procentuální úspěšnost (93,8) i gólový průměr (1,89).
Těží pochopitelně také ze síly bostonské obrany a větší dělby práce s kolegou Jeremy Swaymanem. Na Ullmarka mířilo 1193 střel (18. místo), což se nedá srovnat se zápřahem, pod jakým je například Connor Hellebuyck z Winnipeg Jets (1621 střel). Tým z Manitoby ale v poslední době trochu vychladl, což se projevilo na číslech jeho gólmanské jedničky (91,9 procenta; 2,64 gólu) i na našem hlasování.
Finalisté: Connor Hellebuyck (Winnipeg), Jake Oettinger (Dallas Stars)
CALDER TROPHY: Matty Beniers (Seattle Kraken)

Momentálně první centr nejmladšího týmu soutěže vede statistiky nováčků se 48 body (19+29) a je jedním z hlavních důvodů, proč je zatím sezona Kraken tak vydařená. Druhý Mason McTavish z Anaheim Ducks je na 40 bodech (16+24), třetí Fin Mattias Maccelli z Arizona Coyotes má 35 bodů (5+30).
Dosud favorizovaný gólman Vegas Golden Knights Logan Thompson nechytal od 9. února a v našem plebiscitu ho tak vystřídal dvacetiletý Američan ze Seattlu, čtvrtý nejproduktivnější hráč týmu, který jen devět bodů neuhrál při hře pět na pět.
Finalisté:Logan Thompson (Vegas Golden Knights), Owen Power (Buffalo Sabres)
FRANK J. SELKE TROPHY: Patrice Bergeron (Boston)

Tohle je jistota. Cenu pro nejlepšího defenzivního útočníka vyhrál bostonský kapitán pětkrát a vyhraje ji podle nás i pošesté. Jeho vliv na hru nejlepšího týmu ligy je stále extrémní.
Nadále má Bergeron více než šedesátiprocentní úspěšnost na buly (60,2), s bilancí +27 v hodnocení plus/minus patří mezi top 15 soutěže. K tomu nasbíral 49 bodů (24+25) a v momentální hierarchii Bruins je nepostradatelný. Konkurence si na ocenění ještě bude muset počkat, i když pokrok, jaký udělal například Nico Hischier z Devils, je pozoruhodný.
Finalisté:Anže Kopitar (Los Angeles Kings), Nico Hischier (New Jersey)
JACK ADAMS AWARD: Jim Montgomery (Boston)

Pod novým koučem v této sezoně Bruins rozkvetli jak záhon tulipánů. Výborně šlapou všechny čtyři lajny a Boston nejrychleji v historii NHL dosáhl na metu 50 výher, ke kterým mu stačilo jen 64 zápasů. Tým z Massachusetts kraluje i přesto, že mu na začátku sezony chyběli Brad Marchand (osm utkání) a Charlie McAvoy (13) a aktuálně od konce února i Taylor Hall.
Bruins mají sice až desátou nejúčinnější přesilovku (využití 22,7 procenta), ale zároveň nejlepší oslabení (85,6 procenta), průměr vstřelených gólů pak i Montgomeryho přičiněním stoupl na 3,74 (druzí v NHL), v inkasovaných činí jen 2,14 (nejlepší v lize). Boston si jako první z týmů zajistil play off a jeho rozdíl ve skóre +103 ukazuje na dominanci, druzí Devils mají +58.
Ve zbytku základní části se Montgomery bude soustředit na optimální vyladění před play off a hledání správného místa pro detroitskou posilu Tylera Bertuzziho.
Finalisté: Lindy Ruff (New Jersey), Peter DeBoer (Dallas Stars)
LADY BYNG TROPHY: Jack Hughes (New Jersey)

Dvě sezony si jednička draftu 2019 zvykala na úroveň NHL, ve třetí doplatila na zranění. Teď ale americký útočník dokazuje, že může být týmovým tahounem i se subtilnější postavou. Po 62 zápasech má Hughes na kontě 79 bodů (37+42) a je jasně nejproduktivnějším hráčem Devils před Dougie Hamiltonem (63).
Svou vysokou herní úroveň navíc doprovází i příkladně čistou hrou, za celou sezonu dostal jen dva menší tresty. Člen rodinného hokejového klanu by tak mohl být vůbec prvním hráčem Devils, který Lady Byng převezme.
Finalisté: Anže Kopitar (New Jersey), Elias Pettersson (Vancouver Canucks)
JIM GREGORY AWARD: Ron Francis (Seattle Kraken)

NHL zavedla ocenění pro generálního manažera roku od sezony 2009-10 a mezi prvními oceněnými byli i hráči z Hokejové Síně slávy. V sezoně 2014-15 cenu převzal tehdejší GM Tampa Bay Lightning Steve Yzerman, loni pak stavitel úspěchu Colorado Avalanche Joe Sakic.
Letos by 'Gregoryho' mohl převzít Ron Francis zodpovědný za budování soupisky Seattlu. Poté, co Golden Knights ve své první sezoně dokráčeli až do finále Stanley Cupu, měli mnozí pocit, že Kraken jako další tým z rozšiřovacího draftu neuspěli.
Už v létě ale bylo patrné, že Francis se své vize stvořit jeden z nejlepších týmu Pacifické divize nevzdal. Třetí nejhorší mužstvo celkové tabulky se proměnilo v tým pro play off, kterému v aktuálním pořadí Pacifiku patří třetí příčka. Tím to ale pro Francise ještě zdaleka neskončilo.
Finalisté: Jim Nill (Dallas Stars), Don Sweeney (Boston).