32 týmů ve 32 dnech: Vancouver Canucks

Před tím, než v září začnou přípravné kempy, se redakce NHL.com/cs zastavuje u jednotlivých klubů a analyzuje jejich situaci v seriálu '32 týmů ve 32 dnech'. V tomto díle jsou na řadě Vancouver Canucks.

Canucks se v uplynulé sezoně poprvé za čtyři roky dostali do play off, mysleli si na hodně slavné umístění. Nakonec vypadli ve 2. kole s Edmonton Oilers, pro budoucnost ale byl i tento výsledek obstojným příslibem.

Přes léto zapracovali na posilnění soupisky především na postu křídel, zároveň však přišli o dva důležité hráče - Eliase Lindholma a Nikitu Zadorova. Slabší by však Vancouver být neměl.

Už jen díky příchodu Jakea DeBruska, který by mohl náramně pasovat k Eliasu Petterssonovi. Švédský šikula ve druhé polovině minulého ročníku trochu uvadl, spoluhráči se vedle něj točili ve velkém. Pokud DeBrusk přinese stabilitu, bude to pro tým jen dobře.

Vedle toho všeho se ale pro mužstvo vynořil během léta ještě jeden problém. Brankář Thatcher Demko je zraněný, čas jeho návratu se zatím nedá odhadnout. Proto je možné, že Vancouver ještě před startem ročníku vyrazí shánět jiného gólmana. 

A dále platí, že jakkoli je defenzivní zlepšení u Canucks pod Tocchetem nesporné, v následující sezoně musí výrazněji pozvednout i ofenzivní hru, která pilováním zodpovědnosti směrem dozadu zřetelně trpěla. Pokud se teď pozornost obrátí na střílení gólů, může to být velká vzpruha především pro zmíněného Petterssona.

HLAVNÍ ZMĚNY V KÁDRU

Odchody: Elias Lindholm, Nikita Zadorov (oba Boston Bruins), Ilja Michejev, Sam Lafferty (oba Chicago Blackhawks), Ian Cole (Utah HC).

Příchody: Jake DeBrusk, Danton Heinen, Derek Forbort (všichni Boston Bruins), Kiefer Sherwood (Nashville Predators), Daniel Sprong (Detroit Red Wings), Vincent Desharnais (Edmonton Oilers).

KLÍČOVÍ HRÁČI

Quinn Hughes: Jasný lídr týmu, obránce i hráč číslo jedna. Sedmičce draftu z roku 2018 je už 24 let, je tedy pomalu v nejlepších letech. Naposledy nasbíral 92 bodů (17+75) z 82 utkání, končil i s působivou cifrou +38 v hodnocení plus minus.

Elias Pettersson: Naposledy s 89 body (34+55) třetí muž týmové produktivity, premiant Canucks ve střelách na branku (207), vítězných gólech (10), druhý po Brocku Boeserovi v těch přesilovkových (13). Všechno to zní nádherně, přesto by měl ve 25 letech ještě o fous přidat - sezonu nazpět byl schopen překonat i stobodovou hranici (102).

J. T. Miller: Vědělo se, že je dobrý. Ale že až takhle? Miller byl naposledy se 103 body nejproduktivnějším hráčem Canucks, Vancouver mu zjevně sedí. Na Millerových předchozích štacích v New York Rangers a Tampa Bay Lightning bylo jeho maximem 56 bodů, v jednom z nejhezčích měst světa pak hned třikrát překonal minimálně osmdesátku (už před uplynulou sezonou měl 99 a 82 bodů).

Thatcher Demko: Za normálních okolností brankářská jednička mančaftu. Jenže zrovna teď normální okolnosti nepanují. Osmadvacetiletý Demko dal koncem srpna najevo, že ho zdravotní trable zřejmě nepustí do předsezonního kempu, nejisté je i to, zda stihne začátek základní části. Byl by to průšvih. Američan měl v minulé sezoně průměr 2,45 gólu na zápas a úspěšnost 91,8 procenta.

Jake DeBrusk: Žolík z Bostonu. Přesně takový hráč Vancouveru typologicky chyběl. Ve 27 letech má za sebou sedm obstojných sezon za Bruins, v nichž sice neudivoval produktivním hodokvasem (nejvíce měl 27 branek a 50 bodů), přesto byl spoluhráči vždy velice ceněný za dřinu, která se ne vždy projevuje ve statistikách. Jeho destinací bude asi druhá formace.

ČEŠI V KLUBU

Filip Hronek: Vypracoval se na dvorního Hughesova parťáka v elitním obranném páru, parádních 48 bodů (5+43) mu v létě vyneslo novou, osmiletou smlouvu na 58 milionů dolarů. Pro Canucks to bylo těžké rozhodování, Hronek si mohl říct o hodně, zároveň by o něj v NHL by jistě byl zájem i jinde. Nakonec se klub rozhodl do českého bombarďáka zainvestovat. Jen je možné, že na podzim začne v jiném než Hughesově páru.

Jiří Patera: Ve 25 letech se v NHL poprvé dočkal stěhování. Brankář původem z Prahy opustil Vegas Golden Knights a podepsal dvouletou smlouvu s Canucks. Za sebou má sice dosud pouze osm startů v NHL, přesto může pro Arturse Silovse znamenat velkou konkurenci. S ohledem na Demkovo zranění třeba na Pateru číhá i nečekaně nadějná šance.

SILNÉ STRÁNKY

Skvělý kouč: Rick Tocchet nedostal Jack Adams Award náhodou. U Canucks po svém příchodu úžasně zapracoval na defenzivě, v šedesáti letech patří k největším trenérským esům soutěže. Bývalý skvělý útočník se jistě nespokojí s tím, že se jeho tým pokusí o obhajobu prvenství v Pacifické divizi.

Dostatek variant v obraně: Pár Quinn Hughes, Filip Hronek patřil k nejlepším obranným dvojkám ligy, kouč Tocchet ale před novým ročníkem zvažuje revoluci: zkusí duo H+H rozdělit, aby rozložil kvalitu do více dvojic. Vancouver si to může dovolit, vzadu ho s největší pravděpodobností nebude bolet ani tak troufalý krok.

Hra v oslabení: Canucks byli naposledy při soupeřových přesilovkách průměrní, to by se ale mělo s novou sezonou změnit. Jedním z důvodů je příchod specialisty Dereka Forborta, stejně jako pomoc od dalšího dříče Vincenta Desharnaise. Tohle by mělo klapat.

SLABINY

Sklon k polevení: Poslední sezona může být dosti názorným příkladem. Zatímco v první půlce ročníku Canucks patřili k nejgólovějším mužstvům NHL, v té druhé znatelně spadli jak ve statistikách průměrného počtu branek na zápas, tak ve střelecké úspěšnosti. Platilo to jak pro základní část, tak pro play off. Musí přidat.

Pomalé tempo: Tocchet to několikrát připustil i veřejně. Canucks sice mají spoustu talentu, vyznačovali se však mimo jiné pomalejším přechodem do útoku. To v současné NHL znamená kardinální problém, proto se s tím klubové vedení rozhodlo něco udělat. Přivedlo Kiefera Sherwooda, Dantona Heinena a Jakea DeBruska, jimž tato disciplína vůbec nedělá potíže.

Brankářská nejistota: O Demkovi již byla řeč - kvůli jeho zdravotnímu stavu není jasné, zda se stihne zapojit do předsezonního kempu. Pokud by se to s ním vleklo, byla by to značná rána a došlo by zřejmě na nečekaně brzkou šanci pro Arturse Silovse. Zřejmě. Silovs byl totiž v létě nečekaně vynechán z lotyšské nominace na olympijskou kvalifikaci. Je za tím zranění? Pokud ano, Canucks musí vyhlásit nejvyšší poplach.

NEJVĚTŠÍ NADĚJE

Arturs Silovs: Zase jsme u brankářské situace. U Lotyše je paradoxní, že má na svém kontě víc utkání v play off 2024 (10) než v součtu dvou posledních základních částí NHL. V poslední nadstavbě měl skvělé momenty, zaskvěl se třeba v šestém duelu 1. kola při čistém kontu proti Nashville Predators. Se zraněným Demkem to pro něj může být přelomový rok.

Jonathan Lekkerimäki: Patnáctka draftu 2022 má za sebou přelomovou sezonu ve švédské lize, kde za Örebro nasbíral 31 bodů (19+12) ze 46 utkání. Na mistrovství světa juniorů 2024 byl vyhlášen nejplatnějším hráčem, ze sedmi zápasů nasbíral sedm gólů. Dvacetiletý útočník končil sezonu v AHL za Abbotsford, měl tam v šesti duelech gól a asistenci. Je pravděpodobné, že štace v AHL jej čeká i na podzim.

Linus Karlsson: Ve 24 letech už má debut v NHL za sebou, ve čtyřech utkáních za Canucks nebodoval. V AHL však nastřádal 60 bodů (23+37), to je pro rodáka z Eksjö víc než dobrá vizitka. Výhodou pro něj je, že může být platný na centru i na křídle.

Cole McWard: I tenhle třiadvacetiletý obránce si už za Canucks zahrál. Do klubu přišel na konci sezony 2022-23, od té doby navlékl vancouverský dres šestkrát. Někdejší opora Ohio State University měla v AHL 17 bodů (4+13), podle vedení Canucks bude mít velmi slušnou šanci vybojovat si v kempu trvalé povýšení do prvního týmu.

POSTOUPÍ DO PLAY OFF, KDYŽ...

...se brankářský post neukáže jako neřešitelný problém. Canucks dospěli v obávaného soupeře, podle všeho majívyváženou defenzivní i ofenzivní složku. Demkova lapálie ale může leccos změnit. Pokud se tedy ze Silovse či Patery nevyloupnou překvapiví spasitelé.