První prezident NHL Frank Calder měl plné ruce práce. Řešil soupisky, finanční starosti, cestování týmů i situaci obou celků z Montrealu po zničení haly Westmount Arena. Zatímco anglofonní Wanderers zanikli, frankofonní Les Canadiens se přesunuli do východní části města a usadili se v nové, menší aréně Jubilee Rink. Nutno doplnit, že Canadiens byli mnohem populárnější - na první domácí duel Wanderers přišlo tehdy jen 700 diváků, přestože vojáci s rodinami měli vstup zdarma.
Rychle se měnila i pravidla jako to, které zakazovalo gólmanům chytat jinak než vestoje pod pokutou dva dolary za každý zákrok. Třeba ottawský Benedict ho porušoval v každém zápase a aby mohl chytat na ledě, často předstíral, že upadl. Až se šéf Calder naštval a prohlásil: "Mám toho dost! Když chtějí, ať si klidně stojí třeba na hlavě..."
Zrod NHL přišel ve stínu válečných událostí - Kanada bojovala jakožto člen Britského společenství národů na straně spojenců a v 1. světové válce ztratila přes 56 tisíc vojáků a mezi nimi i dost hokejistů povolaných do zbraně. V Kanadě také vznikaly armádní hokejové týmy a jeden z nich (228. batalion) se stal členem NHA. Hlavním problémem pro vznikající NHL byl další důsledek války: nedostatek diváků, kteří by si mohli dovolit platit vstupné.
Ale hrálo se, jiskřička byla zažehnuta... A po skončení bojů v roce 1918 se hokej vzmohl, epidemii španělské chřipky navzdory.
I díky své houževnatosti při zrození se NHL později vyvinula v nejsilnější a nejkvalitnější ligu na světě s fantastickou tradicí a 19. prosince 2017 oslaví sté výročí existence.