Mužstvo z olympijského města s Buiumem v sestavě vítězí. Rodák ze San Diega se ukazuje jako velmi perspektivní akvizice - ze zmíněných duelů má v hodnocení plus minus slušných +3.
"Hezky to do sebe zapadlo," liboval si i samotný Buium.
Jeho příběh je neobyčejný. Během svých dvou sezon v univerzitní NCAA se mohl pochlubit průměrem 1,18 bodu na zápas. Do NHL poprvé nakoukl v minulé sezoně, po třech odehraných špílech mířil na letní prázdniny s obstojnou bilancí 1+1.
V aktuálním ročníku měl patřit k největším adeptům na zisk Calder Trophy. A skutečně - nedá se popřít, že v minnesotském dresu zvládnul na podzim hodně povedené zápasy. Problém je, že vedle nich ho občas potkalo i střetnutí vyloženě pokažené.
I kvůli téhle výkonnostní nevyrovnanosti se Wild asi nakonec dvanáctky draftu z loňského roku zřekli.
Jenže pokud to Buiumovi bude ve Vancouveru šlapat jako v prvních třech soubojích po velkém stěhování, tahle sezona ještě může pro mistra světa z letošního šampionátu skončit hodně zajímavě. Třeba i honičkou za Calder Trophy.
Ztratit Hughese, to samozřejmě bolí. Nejeden vancouverský fanoušek už ale na věc nahlíží trochu smířeněji. Nelze ostatně přeslechnout, v jakých superlativech o Buiumovi mluví mnozí zasvěcení.
"Zeev vlastně roste do podoby přesně takového beka, jakými jsou Quinn nebo Cale Makar," řekl třeba Spencer Carbery, kouč Washington Capitals. "Z něj bude opravdu velký hráč."
Syn izraelských rodičů se už nyní vyznačuje skutečně excelentním bruslením. Soupeřům zatápí, protože je rychlý a dynamický. Nepanikaří v početních výhodách. Však už se také usadil v prvním přesilovkovém páru, na modré čáře hlídkuje vedle Brocka Boesera. Jakmile se hraje pět proti pěti, patří do druhé obranné dvojice k Tyleru Myersovi.
"Tyler mi hodně pomáhá," pochvaloval si už po prvním zápase proti New Jersey.
Pochvalně o jeho souhře s novou partou mluvil i kouč Adam Foote.
"Buium vypadá při hře sebevědomě, má to od něj šmrnc," liboval si bývalý skvělý bek.
Dvojnásobný juniorský světový šampion je samozřejmě pořád hokejovým učedníkem, zejména v defenzivních parametrech. Prozatím ještě nemůže Hughese plnohodnotně nahradit. O něčem vypovídá, že než se poprvé představil ve vancouverské kabině, měl jen šest nepřesilovkových bodů. Stále se ještě učí číst lépe hru, nevrhat se do ofenzivních dobrodružství bezhlavě, jen s rozvahou.
Zopakujme si ale podstatnou věc - je mu stále pouze dvacet.
V takovém věku je běžné, že se hráč spíš dopustí chyby. Podstatnější bývá, jak se z ní poučí, zda ji neustále neopakuje. A – jestli jej nesráží. Minimálně v tomto ohledu to s Buiumem není zlé - ani když puk ztratí, věřit si nepřestává. Přičtěte k tomu, že se nebojí hrát do těla. Ránu rozdat, někdy i přijmout.
Ne, zatím ještě není na elitní úrovni. Bezpochyby se k ní však přibližuje.
Těsně před Vánoci se v produktivitě nováčků vyšplhal s 16 body už na sedmé místo. Z obránců je před ním pouze Matthew Schaefer z Islanders (9+14). Upřímně - Calder Trophy visí pro Buiuma hodně vysoko. Ale na ještě důležitější trofeje si jednou jistě sáhnout může.
