Kdy stisknout tlačítko SOS? Manuál není k mání

Také v sezoně 2019-20 vám NHL.com/cs přináší každé úterý pohled na žhavé trendy a dění v NHL. Od sérií výher či proher přes velké výkony jednotlivců až po novinky okolo ligy, s Tepem NHL budete vždy ve stejném rytmu jako nejlepší hokejová soutěž světa. V dalším vydání seriálu se zaměříme na týmy, které měly patřit k lídrům tabulky, ale jejich rozjezd je složitý. Nenastal už čas na změny? Nebo je dobré radši nešířit paniku a ještě pár týdnů počkat?

To si to minulý týden kráčíte večer po Newarku a najednou vám v kapse pípne telefon. Mike Babcock už není koučem Toronto Maple Leafs! Jeden z nejuznávanějších trenérů v NHL a člen prestižního Triple Gold Clubu se ocitl bez práce. Nebylo to ze strany kanadského klubu přece jen trochu unáhlené rozhodnutí, které se mu v delším časovém horizontu vymstí?
Na odpovědi si musíme počkat. Žádný manuál na to, kdy začít se změnami u trápícího se týmu, generální manažeři klubů NHL nemají.
Jistě, Toronto nehrálo nijak zázračně, přidala se zranění klíčových útočníků Johna Tavarese a Mitche Marnera. Klubový prezident Brendan Shanahan ale nechtěl čekat na změnu kurzu, sám ji překvapivě nastartoval, když ostříleného praktika Babcocka nahradil ještě ne čtyřicetiletým Sheldonem Keefem, jehož největším úspěchem je vítězství v Calder Cupu 2018 s farmářským celkem Toronto Marlies.

Šoková metoda je jednou z možností, k nimž se dá sáhnout. Maple Leafs přitom nebyli tragičtí, ale k Shanahanovým představám, jak má hrát tým považovaný za kanadské rodinné stříbro, měli také daleko.
"S výkony jsme nebyli vůbec spokojeni, v posledních týdnech to eskalovalo. Mike pro nás odvedl strašně moc práce, s (generálním manažerem) Kylem Dubasem jsme však neviděli jiné řešení," vysvětloval Shanahan.
V této sezoně se ale podobně nedaří dalším týmům patřícím do skupiny favoritů Pryč je ohromující suverenita minulých vítězů Presidents' Trophy Tampa Bay Lightning. Nezáří nejlepší tým Západní konference předchozí základní části Calgary Flames. Trápí se finalisté Stanley Cupu z roku 2017 Nashville Predators. A podle předsezonních odhadů to nejde ani letošním finalistům Západu ze San Jose Sharks.
Přesto u nich převládá zdrženlivost.
Není ale právě teď ta příhodná chvíle začít s tím něco dělat?
Někdy stavidla změn spustí pouhý instinkt. Kdo ví, zda by Pittsburgh Penguins vyhráli dva Stanley Cupy po sobě v letech 2016 a 2017, pokud by jejich generální manažer Jim Rutherford neměl v prosinci 2015 podivný pocit ze sledování mužstva pod vedením kouče Mikea Johnstona.
"Přišlo mi, že hrajeme nemoderně, zpátečnicky," řekl Rutherford. Pod Johnstonem měl přitom Pittsburgh bilanci 15-10-3, to není vůbec nic katastrofálního. Ale šéf do chodu mužstva přece jen říznul, i když v sázce byla i jeho smlouva.
Ačkoli Mike Sullivan začal na lavičce Penguins čtyřmi porážkami v řadě při skóre 4:15, Rutherfordovo tušení se ukázalo jako správné. Na změnu herního stylu bylo potřeba několik týdnů a na jaře už na Pittsburgh nikdo nestačil.
Když byl loni po devatenácti zápasech (7-9-3) vyhnán z lavičky St. Louis Blues trenér Mike Yeo, trvalo jeho nástupci Craigu Berubemu také nějakou dobu, než se tým 'znormalizoval' a začal se ze dna celkové tabulky probíjet k výšinám.

Generální manažeři si vždycky musí spočítat, zda efekt nového kouče vydrží po delší časový úsek. Někdy se totiž po krátké vlně výher mančaft zase sveze tam, kde byl. Proto je na místě i opatrnost, aby změny nebyly unáhlené, ale měly nějakou vnitřní logiku, která se slučuje s klubovou filozofií. Rozbourat něco, co se stavělo několik let, může být cestou do pekla, když by třeba stačilo vyměnit jen pár cihel...
Například Florida Panthers se dosud úplně nevzpamatovali z vyhazovu kouče Gerarda Gallanta, který je v sezoně 2015-16 dovedl na první místo v Atlantické divizi. V dalším ročníku byl ale nečekaně odvolán, kvůli sporům s vedením, jež se týkaly odlišných názorů na složení týmu.
Od té doby se Panthers až do letoška plácali v ligovém podpalubí, zatímco Gallant se s Vegas Golden Knights v jejich premiérové sezoně probil do finále Stanley Cupu a v play off byl i letos.
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Někteří manažeři si opatrně připravují půdu pro zásadní trejdy, jiní se změnami čekají až do uzávěrky přestupů. Každý z klubů NHL má ve své historii výměnu, ke které se současní šéfové snaží alespoň přiblížit.
V New Yorku tak stále s dojetím vzpomínají na příchod Marka Messiera z Edmonton Oilers (1991), který s Rangers strávil dalších 10 sezon a v roce 1994 spustil v Madison Square Garden oslavy Stanley Cupu.
V Tampě zase dosud blahořečí jinak nepříliš úspěšného manažera Ricka Dudleyho za zisk Nikolaje Chabibulina (2001), jenž jim v roce 2004 vychytal dosud jediný Stanley Cup; v San Jose si zase pořád připomínají příchod Joe Thorntona, kterého vyměnili s Boston Bruins za tři 'postradatelné' hráče.
Vymyslet a realizovat kroky, které týmu pomůžou nejen s výhledem na nejbližší týdny, připomíná někdy alchymistické pokusy. Nejprve se snažíte probrat tým zamícháním sestavou. Když to nefunguje, zkusíte doplníte mužstvo o další přísady z farmy. A pokud se neujmou ani ony, pak asi nezbývá než najmout nového laboranta, který mužstvo novým přístupem ochrání od exploze.
Začít panikařit necelých pět měsíců před koncem základní části nevypadá v tuto chvíli jako dobrý nápad. Preventivní kroky ale můžou některé týmy uchránit od pozdějších nepříjemných překvapení. V Torontu už s tím začali. Kdo se přidá jako další?