Slaví i Maurice. Kouč, kterého nechcete zklamat

Koho bych měl angažovat jako trenéra?

Koho bych měl angažovat jako trenéra?

Koho bych měl angažovat jako trenéra?

Ne, není chyba, že výše zmíněnou větu vidíte nad sebou tolikrát. Jakmile se totiž Bill Zito v roce 2022 coby generální manažer celku Florida Panthers sháněl po novém kouči, skutečně ji zopakoval třikrát. Coby bývalý hráčský agent ji postupně položil třem bývalým klientům.

A i odpověď byla tehdy třikrát totožná.

Paul Maurice. Paul Maurice. Paul Maurice.

Zpětně to vypadá, že Zita jeho hokejové ovečky navedly na tuze dobrou stopu. Maurice s Panthers třikrát po sobě postoupil do finále play off, ve dvou posledních sezonách mančaft dovedl až ke Stanley Cupu.

Mimořádný výsledek!

Jistěže by se ta velká sláva neobešla bez Sergeje Bobrovského, Aleksandera Barkova, Brada Marchanda, Matthewa Tkachuka, Sama Reinharta. Jenže za hvězdným ansámblem tentokrát víc než kdy jindy stojí především mimořádný trenér.

"Je na nás pes, když je to potřeba. Jindy v něm máme největšího kamaráda. Vždycky perfektně vycítí, jaký přístup je zrovna optimální. Všichni ho absolutně respektujeme," ocenil útočník Sam Bennett. "Úžasné na něm je i to, že ho úspěchy nijak nezměnily."

A že těch úspěchů už bylo!

Koučem v NHL se tenhle brýlatý sympaťák stal už ve 28 letech (v této funkci byl druhý nejmladší z celé historie NHL, hned po šestadvacetiletém Gary Greenovi z roku 1979), tehdy se hlásil u dnes již neexistujícího klubu Hartford Whalers. Snad mohl k podobně slavným adresám před tím vystoupat i jako hráč, jeho aktivní kariéru však poznamenalo zranění oka, proto to nejdál dotáhl do juniorské Ontario Hockey League.

Postupně z něj každopádně vyrostl velmi zajímavý šéf střídačky. Po přesunutí Whalers pod značku Carolina Hurricanes dotáhl v roce 2002 mužstvo z Raleighu až do finále Stanley Cupu, teprve tam podlehlo Detroit Red Wings. Následovaly štace v Toronto Maple Leafs, znovu v Hurricanes, ruském Magnitogorsku a ve Winnipeg Jets, kterým roku 2018 pomohl do konferenčního finále.

Jenže opravdovým zlomem jeho životopisu byl právě až moment, kdy mu svou kancelář s úsměvem otevřel Zito.

Přitom se to vůbec nemuselo stát. A to z docela kuriózního důvodu: Maurice neměl uložené Zitovo číslo.

"K prvnímu kontaktu s Panthers došlo v červnu 2022, kdy jsem si užíval čtyři možná nejlepší rybářské dny svého života," popisoval trenér. "Čtvrtého mi tehdy volalo číslo, které jsem neznal. Tak jsem to nezvedal, ani jsem nevolal nazpátek. Až pak mi naskočila textovka, ve které stálo, abych se sakra ozval. Byl to Bill Zito."

Řečeno s filmovou klasikou: byl to začátek krásného přátelství. Maurice dostal na jihu k ruce znamenité hráče, Zito navíc kádr soustavně ještě vylepšoval mazanými výměnami a podpisy. Jenže i s tak prvotřídním materiálem se musí umět pracovat. Právě tohle je naštěstí Mauriceova výsostná disciplína.

"Jak si získávám hráče? Říkám jim za všech okolností pravdu," naznačil. "I když to je třeba nepříjemné, stejně vždycky řeknu, jak to je. Věřím, že to hokejista ocení spíš, než kdybych všechno opatrně okecával."

Osmapadesátiletý Kanaďan byl dlouho v lize veleben především za dlouhověkost. Vedle historicky druhého místa v počtu odkoučovaných utkání (1930) a třetího místa v počtu výher (916) o tom svědčí i premiantství v kategorii celkových porážek (767).

Jenže na Floridě už dávno zajímá fanoušky něco úplně jiného. Jejich tým pod Mauricem opanoval 11 z 12 sérií play off. K nejcennější trofeji dokráčel i letos, po druhém finálovém přemožení Edmonton Oilers za sebou.

A nikdo včetně protivníků nepopírá, že za tím lze hledat i rodáka z Ontaria.

"Je typem kouče, který má nad svým mužstvem naprostou kontrolu," tvrdil Bennett. "Všichni kluci bezvýhradně přijali jeho představu, jak máme hrát. Pro naplnění jeho plánu děláme cokoliv, co je nutné."

Upřímně - Maurice býval dřív pro spoustu novinářů především bonmotovým králem tiskovek, zábavným společníkem, s nímž žádný rozhovor nepůsobil nudně - což se dodnes nezměnilo. Po třech posledních letech ve Slunečním státě je však víc než zřejmé, že jeho odkaz bude spočívat v něčem úplně jiném, než v množství vtipných průpovídek.

Jednoznačně prokázal, že brilantně dokáže spojit umění praktického motivátora i teoretického analytika. Že za něj budou bojovat jak tichošlápci, tak raubíři typu Tkachuka a Marchanda.

"Takového chlapa prostě nechcete zklamat," všiml si Zito. "Když s ním děláte, ze všeho nejdřív si všimnete jeho úžasného charakteru. I proto na sobě tak dřete. Nechcete ho zarmoutit."

V tomto ohledu nemusí mít hokejisté Panthers obavy. V Sunrise stvořili něco mimořádného i na staleté poměry NHL.

A všichni dobře vědí, že bez toho brýlatého hokejového učitele by to neklaplo.