Edmonton pod vrcholem: Finále odhalilo slabiny

Finále Stanley Cupu skončilo, těsně pod vrcholem zůstávají tak jako před rokem poražení Edmonton Oilers. NHL.com/cs u nich stejně jako u všech předchozích 30 týmů rozebírá důvody, které k tomu vedly, ale i jejich výhled do budoucnosti.

Jejich smutek neznal hranic. "Vzít si z toho můžeme jedinou věc: Nevyhráli jsme. A o druhá místa se nikdo nezajímá. Prohráls, tak to zkus zase za rok," skřípal zuby Leon Draisaitl.

Kruté, leč pravdivé. Hokejisté Edmonton Oilers jsou znovu v té nejméně vděčné pozici, v roli poražených finalistů gratulují šampionům Florida Panthers. Jejich repete stvrdila úterní floridská domácí výhra 5:1.

"Žádné světlo na konci tunelu v tom není," souhlasil se svojí oporou i kouč Kris Knoblauch.

Až deprese opadne, mohou si ale v Edmontonu právem říci, že v časech dominance Panthers existuje jediný tým, který je dokáže ohrozit - právě oni. Loni se finále natáhlo až na sedm duelů, letos na šest. "Jenže jsme pořád naráželi hlavou do zdi," povzdechl si kapitán Connor McDavid, společně s Draisaitlem se 33 body nejproduktivnější muž play off.

V sezoně 2025-26 to budou znovu oni dva, kdo potáhnou edmontonské sny, jinak ale Alberta zažije hodně pracovní léto. Bez smlouvy je v roli chráněného volného hráče klíčový bek Evan Bouchard, jehož podpis bude prioritou, další defenzivní veterán John Klingberg a hned pět útočníků: ve Stanley Cupu skvěle hrající veterán Corey Perry, posila z Bostonu Trent Frederic, Kasperi Kapanen, Connor Brown a Jeff Skinner.

Právě udržení Boucharda a vhodné okysličení spodní útočné šestky se nyní jeví jako zásadní úkoly pro generálního manažera Stana Bowmana.

DŮVODY VYŘAZENÍ

Páté finále: Čtyři zápasy, tři prodloužení (jednou dokonce dvojité), stav 2:2 na zápasy. Vstupu do titulové série nešlo za Oilers téměř nic vytknout. Jenže pak přišel kolaps. Domácí pátý duel ztratila McDavidova družina jasným skóre 2:5. Totálně propadla v první třetině, v níž si hosté vytvořili dvougólový náskok a Edmonton měl jen tři střely na branku. "Začátky zápasů nám nešly po celou sérii," zpytoval svědomí obránce Mattias Ekholm a vypíchl tím jeden ze zásadních motivů boje o Stanley Cup. Oilers přitom měli v play off doma do té doby výbornou bilanci 7-2, jenže klopýtli v nejhorší možný čas.

Brankářské šachy: Stala se z toho klasika. Kouč Knoblauch mlžil do poslední možné chvíle, jasno bývalo až při předzápasovém rozbruslení. Stuart Skinner nakonec odstartoval pět zápasů a Calvin Pickard jediný, přesto dvojka Pickard šla do akce celkem třikrát. Dvojí střídání ukazuje na nestabilitu edmontonského brankoviště. "Stu si zaslouží uznání," hájil svoji jedničku Knoblauch, čísla ale hovoří jasnou řečí. Skinner měl ve finále úspěšnost zákroků 86,1 procenta a Pickard 87,8 procenta, Sergej Bobrovskij na druhé straně 91,9 procenta. To je v tak vyrovnaném měření zásadní rozdíl.

Kapitánova produkce: Víte, co mají společného Connor McDavid a Dmitrij Kulikov? Oba dali ve finále po jednom gólu. Takových hráčů najdete v sérii Oilers proti Panthers celkem 22 – možná je to vůči edmontonskému kapitánovi až příliš tvrdé, ale od borce jeho kalibru se čekalo víc. McDavid míval i smůlu, po jeho ranách zvonily tyčky. S celkem 21 střelami na branku tak registroval úspěšnost střelby jen 4,8 procenta, což ho mezi všemi finálovými střelci řadilo na předposlední, 21. místo. Jeho góly chyběly a jen se tím potvrdilo, jak bolestně v koncovce scházel zraněný buldok Zach Hyman.

DŮVODY K OPTIMISMU

Znovu skvělí: Nejprve odstranili z cesty sebevědomé Los Angeles Kings, pak poslali na dovolenou spolufavority ročníku Vegas Golden Knights suverénním skóre 4:1 na zápasy, v konferenčním finále stejně rychle spláchli nabušené Dallas Stars. Navzdory obrovské bolesti po finálové porážce prožili Oilers vynikající play off, jen v jeho závěru narazili na soupeře, který jim vůbec nesedí. "Finálové porážky jsou devastující, ale musíme se z toho poučit," věří gólman Skinner, že napotřetí to vyjde.

Jádro má pevné obrysy: Bez ohledu na dílčí kritiku za poslední sérii Skinner prokázal, že na něm lze stavět. Obraně velí Ekholm a Darnell Nurse, spolehlivě hrají Jake Walman a Brett Kulak; pokud tým udrží Boucharda, udrží i vysoký level zadních řad. A ofenziva potřebuje spíš doplnit, než překopat, což je vždycky snazší výchozí pozice. McDavid, Draisaitl, Hyman, Ryan Nugent-Hopkins, toť ligová špička. S Edmontonem se musí počítat i příště.

Motivované superhvězdy: Když ho před rokem zachytily kamery, jak v šatně po porážce nekontrolovaně pláče, litovali McDavida i jeho úhlavní hateři. Spolu s Draisaitlem představují generační ikony, jednu z nejlepších ofenzivních dvojic historie – jenže aby byl jejich odkaz kompletní, potřebují Stanley Cup. Nikdo nemá vyšší motivaci než McDavid, nikdo není odhodlanější sedřít ze sebe kůži. Takový motor je i napříč NHL jedinečný a Oilers ho potřebují využít, dokud je kanadsko-německé duo v plné síle.

ČESKÝ VÝHLED

Časy Jaroslava Pouzara, Františka Musila či Aleše Hemského působí už jako hodně zaprášená kapitola edmontonských dějin, v této sezoně neměl první tým žádný krajan ani na dohled. To by brzy mohl změnit útočník David Tomášek: po skvělé sezoně ve Färjestadu, kdy s bilancí 24+33 vyhrál bodování švédské ligy, podepsal s Oilers roční kontrakt a vzhledem k potenciálnímu množství odchodů má šanci probojovat se po bok McDavida a spol.

Hráčská práva má Edmonton rovněž na čtyřiadvacetiletého centra Tomáše Mazuru, který se z univerzitní NCAA vrátil do vlasti a za extraligovou Mladou Boleslav odehrál v součtu základní části a play off 31 utkání s bilancí 5+10. Dalším takovým případem je o tři roky mladší křídelník Petr Hauser, jenž se aktuálně tuží ve Vítkovicích. Zatímco Tomášek vyhlíží možnost udržet se v kabině prvního týmu, u nich jde o úkol pro další dlouhé roky.