d sedin-voracek-action

Někdejší vynikající útočník a dvojnásobný světový šampion Václav Prospal, jenž má za sebou 1108 zápasů a 765 bodů v NHL a působí v roli asistenta trenéra české reprezentace, píše pro NHL.com/cs jako expert. Přečtěte si, co ho zaujalo, překvapilo a jak vidí aktuální vývoj v lize i ve světovém hokeji.

V minulém týdnu zaujal v NHL tisící bod Daniela Sedina, který na něj dosáhl po svém bratru Henrikovi. Tisícovka obecně je obrovský milník. K takové metě se dopracujete jen strašně těžko. Pokud nejste oddán hokeji, hokej nemilujete a nejste ochotný na sobě pořád pracovat a udržovat tělo tak, aby mohlo mít výkonnost, tak nemáte šanci. Je potřeba neustále poctivě trénovat a hlavně hrát v týmu, který je úspěšný, kterému se daří a kde ty body můžete sbírat pravidelně.
Myslím, že u Daniela Sedina hraje obrovskou roli, že celou kariéru mohl nastupovat vedle svého dvojčete Henrika. Vytvořili nerozlučnou dvojici, hrají o sto procent líp, než by hráli jeden bez druhého. A já věřím, že kdyby byl každý v jiném týmu, tak tak úspěšní nebudou.

Na druhou stranu, to co oba předvádějí na ledě je úžasné. Teď už to není tak markantní, ale když byli v nejlepších letech kariéry, tak obrovským dílem táhli Canucks a dostali je až do finále Stanley Cupu proti Bostonu v roce 2011.
Daniel je šikovný, strašně technický hráč, chytrý hokejista. A je to kluk, který si ty pocty zaslouží. Tu svou dlouhověkost prokazuje s výborným odhodláním, nechce se mu končit, oba pořád hrají na maximum. Ať už on sám, nebo i jeho brácha - které mimochodem od sebe nerozeznáte - myslím, že oba dosáhli na obrovskou metu. Je to skvělý počin, hlavně pro Evropany.
Já jsem neměl jsem tu možnost s nimi hrát. Když jsem končil kariéru a dohodl jsem se s Vancouverem, tak jsem šel na farmu a v prvním týmu jsem absolvoval jen vstupní prohlídku. Takže jsem neměl možnost se s hráči Canucks poznat a osobně jsem se blíž nepoznal ani se Sedinovými. Ale samozřejmě, když jsme se potkali někde na zimáku v NHL nebo při zápasech národního týmu, vždycky jsme se zdravili. I když na ledě si potom nic nedarujeme.
Radim Vrbata s nimi odehrál sezonu ve Vancouveru v jedné lajně a měl vedle nich fantastická čísla. I z toho je vidět, že to jsou hráči, kteří dělají ostatní vedle sebe lepšími.

V době jejich největší slávy, kdy sbírali body po všech stadionech, bylo hodně těžké je ubránit. Spíš než já na ně byly nasazované takové ty defenzivní typy, hokejisté, kteří hráli fyzicky a snažili se udržet puk dál od vlastní branky. Já si pamatuju, že kdykoliv jsem se proti nim dostal na led, nebylo to jednoduché. Protože oni spolu můžou hrát de facto naslepo. Jezdí tam ta svoje kolečka, dávají si puk do pohybu, vědí, kde ten druhý bude. A když dostanou do útoku ještě třetího podobně naladěného hráče, tak ta hra je pro ně hrozně jednoduchá. A pro hráče ve druhém týmu se hrozně těžko brání.
Z českého pohledu je zajímavé sledovat Jakuba Voráčka, který patří k nejproduktivnějším hráčům celé NHL. Přitom Flyers se paradoxně vůbec nedaří a na než v pondělí porazili Calgary, čekali na výhru 10 zápasů.
Co se s tím týmem děje, to je těžko hodnotit z pozice člověka, který to sleduje z povzdálí a není v kabině. Ale vím, že s tím, jak jdou zápasy strašně rychle po sobě a vy se dostanete na takovou tu vlnu, že se nedaří a pár zápasů prohrajete o góla, je to hrozně snadné do toho spadnout. Dostanete se do fáze, kdy vám najednou odskakuje puk, kdy si přestanete věřit, začnou vám tam padat špatné góly...
Flyers mají nějaká zranění, Radko Gudas teď nemůže kvůli disciplinárnímu trestu hrát, ale mančaft by měl pořád být natolik dobrý, aby tolik zápasů za sebou neprohrál. Stalo se a teď záleží na vedení Flyers, jak se s tím popasuje: jestli budou trpěliví, nebo jestli udělají nějaké změny. Z vlastní zkušenosti ve Philadelphii ale vím, že jakmile se nevyhrává, tamní fanoušci trpěliví rozhodně nejsou. Teď mají vedle (tým amerického fotbalu) Eagles v NFL, kterým se neskutečně daří, a o to víc bučí na Flyers. A to samozřejmě žádný hokejista doma zažívat nechce.
Generální manažer Ron Hextall byl mým spoluhráčem, když jsem jako mladý hrával ve Philadelphii. Byl to výborný kluk do kabiny, výborný parťák a je to výborný chlap. Už kvůli němu je mi líto, že se jim teď tak nedaří. A samozřejmě také proto, že tam máme tři české kluky: Vorase, Gudyho a Michala Neuvirtha.
Přál bych jim, aby byli na jiných pozicích, protože mám trochu obavy, že budou mít hrozně těžké se vrátit do boje o play off. Já bych si přál, aby všichni čeští hráči hráli v týmech, které budou hrát play off. Protože to ty kluky zlepšuje. To je hokej na ještě úplně jiném levelu a když budou hrát tyhle těžké vyřazovací zápasy, tak jim to bude v hokejovém růstu ohromným způsobem pomáhat. Hlavně těm mladším hráčům, kteří to ještě neznají.

Voras je jeden z mála českých hokejistů, který hraje stěžejní roli v týmu NHL. Hraje výborně, je ve velké pohodě, padá mu to tam. On i Claude Giroux byli zvyklí sbírat body celý život, takže od nich se to bude vždycky čekat. A k nim do trojice přibyl Sean Couturier, jenž hrál většinou ve třetí, maximálně ve druhé pětce, a teď se dostal do první lajny se skvělými hráči a dokazuje, že na to má a že může pravidelně bodovat.
Z dnešního pohledu se může zdát chyba, že Flyers v létě pustili Braydena Schenna. Samozřejmě, pokud to hodnotíme teď, je na tom Schenn i St. Louis mnohem líp než Flyers a ten jeho přechod se mnohem víc vyplácí Blues.
Ale nemůžeme se na to dívat jen z pozice, že pustili hráče. Byl tam nějaký kontrakt, Flyers možná nebyli schopni mu dát ty peníze, co si představoval. Nevíme, jestli ten hráč chtěl sám pryč, protože mu trenér nedával tolik prostoru, kolik si sám představoval. Do toho máte platový strop, všechny tyhle aspekty v tom hrají roli. A Philadelphia navíc v červnu draftovala jako dvojku Nolana Patricka, který je také centr.
Dnes hraje Schenn v St. Louis prvního centra, hraje s Tarasenkem a hraje fantasticky, ale ve Philadelphii se buď objevoval na křídle, nebo hrál centra třeba ve třetí pětce a ty minuty nedostával. To jsou všechno věci, které jsou k posouzení, a je na skautech s generálním manažerem, jak se rozhodnou.